Do budoucna však souvislosti změny bude třeba řešit: je nutné zajistit změny v dokladech. Někteří lidé o to projevovali zájem už s předstihem – to však možné nebylo. Dokumenty lze měnit až nyní. Vlastníci motorových vozidel s trvalým bydlištěm v této ulici si budou muset vyřídit nejenom novou občanku, ale i nový malý technický průkaz.

Starosta, který pojmenoval Žižkov

S počátkem října začala platit změna názvu ulice, o níž pražští radní rozhodli letos v červnu. Vyhověli tak návrhu městské části Praha 3, aby nové pojmenování připomínalo odkaz prvního žižkovského starosty Karla Hartiga, který se ve druhé polovině 19. století výrazně zasadil nejen o rozvoj Žižkova, ale i o jeho utváření jako samostatné „čtvrti“. S tímto návrhem, probíraným již delší dobu, loni oficiálně přišel Klub přátel Žižkova – načež se souhlasně vyslovili radní městské části i její zastupitelé. Pak souhlasili i radní hlavního města.

Jak upozornil radní Prahy 3 pro kulturu, cestovní ruch, ochranu památek, strategické plánování a dotační politiku Pavel Křeček (STAN), sám Hartig prosazoval vhodné názvy místních ulic. Vybíral pro ně jména slavných Čechů historie – ostatně i pojmenování Žižkov zvolil právě on. Z jeho hlavy také pocházel nápad používat k označení ulic červenou a bílou – národní barvy – což se z Žižkova rozšířilo a přetrvalo dodnes. Ve své době přelomové bylo i užití češtiny; místo tehdy běžné němčiny.

Pohled na sovětského vojevůdce Ivana Stěpanoviče Koněva se naopak zásadně změnil. O někdejším maršálovi Sovětského svazu se po desetiletí oslavně hovořilo jako o osvoboditeli Prahy v roce 1945. Někdejší obdiv se však začal stále více vytrácet v souvislosti s tím, jak začaly být zdůrazňovány Koněvova role při potlačení maďarského povstání v roce 1956 a jeho činnost na počátku šedesátých let v období druhé berlínské krize, jež přinesla výstavbu jednoho ze symbolů železné opony v podobě Berlínské zdi. Spekuluje se také o jeho možném podílu na zpravodajském průzkumu přecházejícím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Objevily se ostatně i pochybnosti o dřívějším pohledu na osvobození Prahy Rudou armádou 9. května zmiňovaného pětačtyřicátého roku. Nikdo sice nezpochybňuje příjezd sovětských tanků i dalších vojsk – vojáci však prý dorazili do prakticky osvobozeného města, kde už téměř panoval klid a lidé se radovali z konce války. Hlavní zásluhy jsou nyní přisuzovány bojovníkům Pražského povstání a jejich vůdcům – za přispění takzvaných vlasovců: vojáků ROA neboli Ruské osvobozenecké armády zformované z řad sovětských zajatců, zběhů a emigrantů, kteří se nejprve ve službách Hitlera pustili do boje proti Stalinovi, ale v závěru války se obrátili proti Němcům.

Změna dokladů lidí i aut

Jestliže Koněva vystřídal na uličních cedulích Hartig, místním z toho plyne povinnost vyřídit si nové doklady. Jedná se zhruba o pět tisíc lidí. Půlroční lhůta na výměnu občanských průkazů trvá do konce března – a nejsou s tím spojeny žádné poplatky. Bez návštěv úřadu se to ale neobejde, a tak radnice doporučuje občanům využít rezervační systém na webu, aby se vyhnuli čekání. Bezplatné jsou rovněž výměny technických průkazů. I k tomu je nutná osobní návštěva na přepážce. Naopak řidičskému průkazu nebo cestovnímu pasu není v souvislosti s oficiální změnou bydliště třeba věnovat pozornost.

O změně informovala občany radnice dopisem – a také nabízí rady, jak postupovat, na webové adrese praha3.cz/hartigova. Lidé si tam mohou i přímo rezervovat termín návštěvy na oddělení osobních dokladů radnice Prahy 3 v Seifertově ulici, a to jak v běžných úředních hodinách, tak v těch rozšířených – jde o úterní a čtvrteční odpoledne, vyhrazená pouze pro obyvatele Hartigovy ulice.

Není ale nutné chodit pouze k přepážkám v Seifertově: o nový doklad lze požádat i jinde, a to nejen v rámci Prahy: na úřadu libovolné obce s rozšířenou působností. Není třeba předkládat jiné doklady než dosavadní občanku (tedy kupříkladu nosit s sebou rodný list); také fotografie se pořizuje přímo na místě. Rovněž o výměnu malého techničáku není nutné žádat pouze „doma“ – tedy v Praze 3 na pracovišti Jarov v Osikové ulici – ale navštívit lze kterýkoli registr vozidel v rámci celé republiky.

Na stejné webové adrese lze navíc najít poučení, rozdělená podle jednotlivých skupin. Pro občany s trvalým bydlištěm, pro majitele vozidla, pro podnikatele, OSVČ či právnickou osobu – a také pro cizince. Občanům tam radnice mimo jiné doporučuje, aby o změně adresy informovali řadu institucí: zdravotní pojišťovnu, pojišťovny, banky, telefonní operátory i dodavatele energií. Byť třeba pracovníci finančních ústavů nejspíš budou reagovat slovy, že to není třeba, protože změny údajů k nim automaticky přicházejí z registru obyvatel. Změnu názvu ulice je dále doporučeno oznámit zaměstnavateli či škole, praktickému lékaři, registrujícímu zubaři a případně ambulantním specialistům.

S dotazy, na něž nenašli na webu odpovědi, se občané mohou obrátit na bezplatnou telefonní linku 800 163 163 nebo poslat e-mail na adresu infocentrum@praha3.cz. Častým dotazem bývá, co změna názvu ulice znamená pro platnost uzavřených smluv. Nic; smlouvy zůstávají platné. Rovněž právnické osoby nebo společenství vlastníků bytových jednotek nemusí nic měnit, a to ani v případě, že společenství má ve svém názvu přímo jméno Koněvovy ulice. Opakuje se také otázka, zda firmám někdo uhradí případné náklady, které se změnou budou spojeny. Odpověď je stručná a jednoznačná: ne.

Původní název? Poděbradova

Původní název nynější Hartigovy ulice, již se místní nebudou rozpakovat označit jako třídu, zněl Poděbradova. Za německé okupace byl název změněn na Brněnskou. Koněvovo jméno nesla přes tři čtvrtě století: v období 1947–2022. Po sovětském maršálovi tedy byla pojmenována ještě předtím, než se v roce 1948 definitivně dostali k moci komunisté; rozhodnutí vedení Prahy přijalo již v roce 1946.

Karel Hartig (4. 5. 1833 v Sedlčanech–12. 8. 1905 v Praze)
- Stavitel a politik patřící k Národní straně svobodomyslné (známé pod označením mladočeši).
- Zapálený vlastenec činný v různých spolcích a nadšený propagátor odkazu husitství – jména po husitských velikánech prosadil nejen pro ulice, ale dával je i domům, které postavil.
- V roce 1865 se oženil s Amálií Stomeovou, jejíž rodina vlastnila významné pozemky na území dnešní Prahy 3. Rodina nastávající nevěsty ho ještě před svatbou pověřila organizováním zastavění některých z nich.
- Jeho regulační plán určující charakter výstavby na původních polích patřících k usedlosti Pražačka je dnes považován za dokument k založení Žižkova.
- V roce 1876 byl zvolen prvním starostou Žižkova; dříve byl starostou Královských Vinohrad (od nichž se rozrůstající Žižkov vlastně oddělil).
- Proslavil se mimo jiné tím, že na vlastní náklady nechal vykopat z vrchu Vítkov první pražský základní kámen Národního divadla. Tamtéž se zasadil o zbudování Žižkova pomníku; prosazoval však třeba i postavení Husova pomníku na Staroměstském náměstí.
- Pojmenování ulice v Praze jeho jménem není nový nápad: poprvé se tyto snahy objevily krátce po jeho smrti již v prvním desetiletí 20. století, znovu pak v polovině 20. let. Tehdy neúspěšně.

(Podle údajů městské části Praha 3)