Centrální pražské městské části kritizují koloběžky ve městě dlouhodobě. Současný primátor Bohuslav Svoboda (ODS) dříve dokonce navrhl, ať je Pražské služby rovnou odstraňují, popřípadě odnesou do sběrného dvora. První náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že je třeba vypracovat právní analýzu, zda je legislativně možné koloběžky začít odstraňovat z ulic.
Téma sdílených elektrických koloběžek zaznělo i na posledním pražském zastupitelstvu, které se konalo předminulý týden, 27. dubna. Jako mimořádný bod do programu ho chtěl prosadit zastupitel Pavel Zelenka (Praha sobě), který požadoval, aby primátor Svoboda informoval o průběhu řešení nevhodně umístěných elektrokoloběžek v Praze. Bod hlasováním zastupitelů neprošel.

Svoboda ale uznal, že se svým výrokem o umisťování koloběžek do sběrného dvora mýlil. „Byl jsem přesvědčen, že to jde, ale v provozu se koloběžka stala dopravním prostředkem, který musí být právně definován, aby mohl být jeho majitel právně odpovědný,“ uvedl na jednání zastupitelů s tím, že se na problému intenzivně pracuje a zároveň si tým, který se problematikou zabývá, opatřuje informace z měst, kde jsou koloběžky zakázané.
Sdílená kola ano, koloběžky v žádném případě
Zatímco Praha o řešení problému jedná, okolní středočeská města dávají jasně najevo, že koloběžky nechtějí. „Půjčování elektrických koloběžek určitě neplánujeme. Domníváme se, že by to příliš k užitku nebylo. Jednáme ale o takzvaném bikesharingu, tedy o podobné záležitosti, akorát s jízdními koly. V letošním roce však realizace určitě neproběhneme, nemáme ji ani v rozpočtu,“ uvedl na dotaz Deníku, zda by na svém území koloběžky přivítal, starosta Kolína Michael Kašpar (STAN).
S odvoláním na půjčování městských kol přišel také starosta Kutné Hory Lukáš Seifert (ODS, TOP 09). „Kola máme v obou infocentrech, ale o koloběžkách neuvažujeme, nechceme mít zaplevelené město, jako má Praha. Brno s tím má problémy, Praha s tím má problémy, takže to není věc, o kterou bychom stáli,“ upřesnil. Dodal ale, že o zavedení sdílených kol Nextbike by byl ochotný uvažovat i jednat.
Pouze v soukromých rukou
Na koloběžkách ve městech na Benešovsku jezdí pouze jejich soukromí vlastníci, což jsou vyloženě ojedinělé případy. Žádná firma s komerčně využívanými elektrokoloběžkami dosud na Benešovsko nepronikla. Stejně tak tomu je i v Rakovníku. K žádným výrazným stížnostem na tento městský dopravní prostředek tu tedy nedochází.
Při nákupu elektrických koloběžek pro soukromé účely musí zájemce zvážit hned několik parametrů. V centru Nymburka koloběžky nabízí v poměrně slušném rozsahu Elektro Kutílek. „Pokud to budeme brát podle ceny, nejlevnější stojí sedm a půl tisíce korun až po kategorii, v níž koloběžka stojí padesát pět tisíc korun. Rozdíl je v dojezdu, v nosnosti i v síle motoru,“ řekl Deníku Radek Bárta z prodejny elektro.

Některé koloběžky vykazují nosnost jezdce do sta kilogramů, jiné do sto dvaceti a ty nejmohutnější do sto padesáti kilogramů. Markantní rozdíly jsou také v síle motoru, přičemž ten nejslabší má dvě stě padesát Wattů, nejsilnější mají dvakrát tisíc Wattů.
U základních koloběžek, které vyvinou rychlost do pětadvaceti kilometrů v hodině, což je například rychlost, na kterou jsou sdílené koloběžky v hlavním městě většinou omezené, je dojezd kolem dvaceti kilometrů. „Naopak ty nejsilnější mohou jet až osmdesát kilometrů v hodině a mají dojezd zhruba kolem osmdesáti kilometrů,“ doplnil Bárta.
Poptávka po koupi elektrických koloběžek se v jarním období výrazně zvyšuje. Překvapivě však nákupčími nejsou pouze mladší ročníky. „Nedá se to jednoznačně takto říci. Pro elektrokoloběžky přichází ženy, děti i starší ročníky. Ale ano, mladší ročníky převládají,“ konstatoval prodejce v nymburském elektru.