I když po zahájení byla účast skromnější, rychle se to měnilo. Na akci uspořádané v sousedství areálu dopravního hřiště Domu dětí a mládeže Prahy 6 se během dne vystřídalo množství návštěvníků; od miminek po kmety. A nejen z částí Břevnova či Motola blízkých k oboře Hvězda, včetně sídlišť Petřiny, Homolka – nebo i Řepy. „My jsme přijeli až z Letňan, řekla Deníku jedna z maminek.

Rodiče oceňovali zvláště připravené soutěže, atrakce jako ručně poháněný kolotoč nebo kušovou střelnici i tvůrčí dílničky; mimořádně zaujalo třeba vytváření obrázků pomocí jemného barevného písku. Lákalo i auto profesionálních hasičů z Petřin, občas dokonce blikající, s představením jeho vybavení pro různé typy zásahů. A řada dospělých neopomněla upozornit své ratolesti, že tady vše musí mít své místo, aby to bylo hned po ruce – a tak ve všech přihrádkách musí mít hasiči perfektně uklizeno. Prostě: frajeři jsou hasiči nejen tím, že zachraňují životy i majetek, ale také jako vzor pro dělání pořádku.

Odpoledne si hodně dětí (a vlastně i přihlížejících dospělých) důkladně užilo řádění na pódiu. To bylo původně postaveno pro vystoupení dětí z dětských domovů, ale našlo využití i pro improvizovaná taneční vystoupení dětských návštěvníků, které k tomu zlákal hudební doprovod akce. Už v té chvíli se zcela setřel rozdíl v tom, kdo dorazil v rámci výpravy z „děcáku“ společně s tetami a koho přivedli rodiče.

U toho ale nezůstalo. Dívky z litoměřického domova nejprve vyrukovaly s vlastní choreografií tanečního vystoupení – vše vymyslela kamarádka, která však do Prahy nemohla přijet, protože byla byla na akci s mažoretkami. Pak se zvukařů zeptaly, jestli by jim kromě svého počítače, jehož prostřednictvím si holky samy našly skladbu potřebnou ke svému vystoupení, půjčili i mikrofony. Půjčili. Odstartovala tak nekončená série pěvecko-tanečních vystoupení, pro něž muziku vybíraly přímo a výhradně děti. Jejich přání i jejich prstíky.

Něčím mimořádným se to stalo i pro zvukaře. Děti na pódiu si vše zjevně užívaly – a dá se předpokládat, že o některých z nich za pár let v hudebním a tanečním světě ještě uslyšíme. „Ty děti to v sobě mají,“ hodnotila jedna z maminek. A projevily nejen vlohy, nadání i jistou zběhlost, ale také elán a chuť se předvést. „Zpívej nahlas, ať ji show pořádná, nabádala jedna slečna, mimořádně aktivní pěvecky i pohybově, jinou.

„Je hezké, že pustili děti na pódium,“ chválila pořadatele jedna z maminek. I podle ní bylo tohle improvizované společné vystoupení jedním z nejhlubších zážitků. Rodiče však ocenili také představení zajímavých produktů určených dětem, stejně jako informaci o půjčovně hraček. Ta nabízí možnost některé nákladnější věci, které by stejně mohly záhy zůstat opuštěné někde v koutě, nekupovat: lze si je vypůjčit.

Účinkující dorazili až z Jesenicka

Co se odehrávalo na pódiu, bylo možné i díky tomu, že Ochranný svaz autorský této akci odpustil poplatky. Deníku to za organizátory řekla Viktoriya Stracená – jednatelka v zimě vzniklé společnosti KidMed, pro niž se zorganizování KidFestu stalo stalo první akcí. Ne všechno úplně klaplo – třeba ohlášený klaun svou účast nakonec odřekl. Pro příště už organizátorka také třeba ví, že je třeba návštěvníky výrazněji a viditelně informovat, jak je zajištěno hygienické zázemí.

Nekomerční veřejný festival uspořádala firma na podporu Nadačního fondu srdce na dlani, který funguje už dvacet let a pomáhá pětici dětských domovů. Na KidFest přijeli účinkovat zástupci dvou z nich – vedle Litoměřic ještě už větší děti z Černé Vody až z Jesenicka. K těm se hned při jejich tanečním vystoupení přidala sedmiletá Angelika, jež na akci přišla s maminkou.

Podpora organizací, které se starají o jiné

„Chceme zvýšit povědomí jak o nadačním fondu, tak o samotných dětských domovech a o tom, že potřebují pomoc. A také chceme, aby děti viděly, že jejich vrstevníci v domovech jsou stejní jako ony – a potřebují i stejnou lásku a stejné podněty,“ přiblížila Stracená jeden z cílů KidFestu.

Upozornila také na stánek Světa nemocných dětí. „I jim jsme dali prostor, aby se představili,“ připomněla. Michaela Horská na tomto stánku Deníku řekla, že jde vlastně o spojení dvou spolků, které se daly dohromady před třemi roky. Vedle občanského sdružení Svět nemocných dětí, jež se snaží nabízet pomoc dětem, především nemocným, ze sociálně slabých rodin, jde ještě o Rukodělky. Do těch se zapojují dobrovolníci z řad invalidních a starobních důchodců: jednak na podporu organizace, jednak i kvůli přivýdělku.

„Pro podporu rukodělné tvorby a řemesel máme dvě dílny: jedna je v Praze na Proseku, druhá na Táborsku; v osadě Pořín u obce Dolní Hořice,“ uvedla Horská. „Firma jako spolek je mimopražská, já vedu pražskou pobočku,“ upřesnila. S dodatkem, že zapojení do této činnosti má pro pracovníky v dílnách velký význam. Často to prý bývají lidé osamělí, kteří tak dostávají nové poslání: realizují se, jsou užiteční, což jim dává chuť do dalšího života.

Stavební firmy, chcete praktikanty?

Vydařený první ročník KidFestu si velmi pochvaluje výkonná ředitelka Nadačního fondu Srdce na dlani Tereza Stopková. „Nevěděli jsme, co od toho čekat ani kolik lidí přijde – i když akce měla svůj web a prezentovala se také na sociálních sítích,“ řekla Deníku. Oceňuje, že účasti pomohlo počasí – ale nejen to. „Nápad Viktorie se moc povedl a rádi budeme pokračovat ve spolupráci,“ chválí.

Oceňuje i výtěžek z tomboly, která vynesla 8200 Kč. Od maminek Deník slyšel pochvalu, že se hrálo o opravdu pěkné a lákavé ceny: šlo o elektroniku včetně bezdrátových reproduktorů nebo herních myší, batohy, modely letadel, kosmetiku, knížky… Peníze poslouží při organizování prázdninových praxí, v jejichž rámci se 15leté a starší děti ze spolupracujících domovů vydají v srpnu na 14 dní do Prahy. Akce je to osvědčená: letos se uskuteční už 15. ročník.

V rámci již vyzkoušeného modelu tito mladí lidé (kteří v dětském domově, pokud studují, mohou být nejen do 18, ale až do 21 let) bydlí v hlavním městě na vysokoškolských kolejích. Mají k dispozici kuchyňku – přičemž si sami vaří a celkově musí ukázat, jak později budou zvládat samostatný život. Mimo to docházejí do firem na praxi, kde si pod odborným dohledem pokud možno sáhnou na svoji budoucí profesi. Navíc jim to může pomoci splnit si své sny: jestliže dostanou 120 korun na hodinu a vydělají si sedm tisíc, dostanou se k částce, která pro ně znamená velké peníze. Letos jich v Praze od 20. srpna bude pobývat 22 nebo 23.

Jak si festival užili návštěvníci?

Anketa: Jak se vám na KidFestu líbí?

„Máme hodně kuchařů a pomocných kuchařů, skladníků, prodavačů, elektrikářů a zedníků i pomocníků na stavbách,“ připomněla výkonná ředitelka. Nechybí však ani ti, kteří se v rámci praxe věnují práci na počítacích. „Třeba tady Dušan,“ ukázala Deníku Stopková. „Loni byl na výstavě Muchy v Obecním domě, kde doplňoval zboží do obchůdku,“ prozradila s dodatkem, že jeho práci si tam chválili. Letos, kdy ho čeká praxe podruhé, prý Dušan nejspíš půjde zase někam do obchodu. Kam, to ještě neví. Že místa zatím nejsou určena a vše se teprve domlouvá, potvrzuje i výkonná ředitelka. „Teď hledáme hlavně firmy, které by nabídly praxi pro zedníky,“ poznamenala.

Srdce na dlani spolupracuje s pěti domovy, v nichž žije 150 dětí. Víc jich podle ředitelky Stopkové být nemůže, jestliže si nadační fond zakládá na osobních vztazích, kdy jeho tým umí všechny děti oslovit jménem – a zná i jejich příběhy. Bylo si tedy třeba vybrat. „Podporu směrujeme mimo velká města a do obtížněji dostupných oblastí. Právě tam jsou domovy, které hůř dosáhnou na sponzory, vysvětlila Stopková, jak to přišlo, že organizace sídlící v Nuslích cílí své aktivity dále od metropole. Partnerskými domovy jsou Černá Voda, Krásná Lípa, Litoměřice, Tisá a Zruč nad Sázavou.