Před dvěma týdny to oznámil ředitel zoo Miroslav Bobek, jenž v souvislosti s návštěvou premiéra Petra Fialy (ODS) v hlavním městě Astaně a za jeho účasti společně s místním partnerem Nurlanem Kylyšbajevem podepsal memorandum o spolupráci mezi Zoo Praha a Výborem pro lesnictví a přírodu ministerstva ekologie a přírodních zdrojů Kazachstánu.

Stručně řečeno: návrat koní Převalského do oblastí, kde v minulosti žili, bude zajišťovat i odborně řídit Praha – a kazašská strana se postará o financování a praktickou činnost na místě.

Nadějně se jeví Altyn Dala

Objevila se spousta ohlasů, ale i dotazů, připomněl v sobotu 6. května mluvčí zoo Filip Mašek. Zejména v souvislosti s tím, že 24. dubna po podpisu memoranda Bobek zmínil, že předběžně byly vyhlédnuty čtyři lokality – dvě na jih od bývalého hlavního města Almaty a dvě ležící severněji – přičemž jeho tým je chce posoudit všechny, aby mohl rozhodnout o nejvhodnějším výběru. To bylo před dvěma týdny. Dnes už Bobek může ukázat prstem do mapy konkrétně: na „zlatou step“ Altyn Dala.

Z dřívějších jednání s náměstkem tamního ministra zahraničních věcí Romanem Vasilenkem, předsedou Výboru pro lesnictví a přírodu Kylyšbajevem a jeho místopředsedou Danijarem Turgambajevovem vyplynuly zmiňované čtyři možné lokality pro umísťování koní z České republiky, vyhlédnuté místními odborníky.

| Video: Youtube

Všechny je Bobek se svým týmem a místními experty v uplynulých týdnech objel. Obnášelo to přes dva tisíce kilometrů v letadlech a bezmála tři tisíce kilometrů přesunů v autech; namnoze po nezpevněných cestách – přičemž nechybělo ani adrenalinové překonávání brodů.

Po zhodnocení přímo na místě ředitel pražské zoo zmiňuje dvě místa: vedle Zlaté stepi Altyn Dala ve středním Kazachstánu ještě Zlaté sedlo Altyn Emel na jihovýchodě země.

Tam kde koně jsou, chybí podmínky

„V Altyn Emel koně Převalského jsou, a to dva ve volnosti a tři v ohradě, připomíná Bobek. S tím, že jde o pozůstatek spolupráce s Němci v prvním desetiletí tohoto století – nicméně organizace toto projektu prý trpěla značnými nedostatky. „A především – jak jsme s [kurátorkou chovu kopytníků Zoo Praha] Bárou Dobiášovou a [přírodovědcem i fotografem a dokumentaristou] Tomášem Hulíkem mohli vidět na vlastní oči – oblast Altyn Emel není pro koně Převalského vhodná,“ zdůraznil Bobek.

S vysvětlením, že má sice mírné zimy a velmi dobrou dopravní dostupnost, ale negativa převažují: nízká úživnost vegetace, nedostatečná plocha pro životaschopnou populaci i ne zcela optimální profil terénu. „A v neposlední řadě se v její blízkosti pohybují domácí koně,“ doplnil ředitel pražské zoo. Vážně by tak hrozilo nežádoucí křížení.

Naopak do oblasti Altyn Dala je sice náročná cesta – nicméně její obhlídka přinesla nadšení: jedná se o téměř sedm tisíc kilometrů stepi s dostatkem potravy i vody, s vhodným profilem terénu – a bez domácích zvířat. Problémem zde vedle obtížné dostupnosti prý mohou být snad jen pytláci. Bude tak zapotřebí posílit hlídkovou činnost a také osvětu: informovat a zdůrazňovat, že kůň Převalského byl v Kazachstánu nedávno zařazen do červené knihy ohrožených druhů a za jeho ulovení jsou stanoveny velmi přísné tresty.

Zimy jdou zde sice drsnější, avšak v tom čeští chovatelé problém nevidí: mají příznivější průběh než v mongolské Gobi B, kam Zoo Praha koně Převalského vrací dlouhodobě a s úspěchem, i než v Údolí klášterů na východě Mongolska – což je oblast, pro niž reintrodukci divokých koní připravuje.

V místě je na co navazovat

„Také v Altyn Dala je stejně jako v Altyn Emel již k dispozici základní infrastruktura pro reintrodukční projekt,“ upozornil dále Bobek. K takovým zařízením se řadí zejména velké ohrady, v nichž si přivezená zvířata během prvního roku pobytu zvykají na podmínky v oblasti, kde pak budou žít v přírodě zcela volně, a zázemí pro strážce.

„Byla před několika lety vybudována za účelem vypouštění koní Převalského,“ uvedl s tím, že koně však nakonec přivezeni nebyli. „Když z tohoto projektu sešlo z důvodu jejich [tehdejší] nedostatečné legislativní ochrany, byla zařízení využita k reintrodukci kulanů,“ odkázal na vypouštění jiných kopytníků: jednoho z poddruhů osla asijského.

Bobek nezastírá, že před prvním transportem koní Převalského z Prahy (nebo, chcete-li, z Dolního Dobřejova při pomezí Benešovska a příbramského okresu, kde má Zoo Praha chovnou stanici) do Kazachstánu bude ještě třeba vyřešit hodně problémů. T

o by ale měly urychlit profesionalita kazašských partnerů a jejich velký zájem. I v těchto souvislostech ředitel pražské zoo věří, že se návrat koní Převalského do Kazachstánu rýsuje velmi nadějně. „Snad se tedy v horizontu několika let stane Zlatá step další zaslíbenou zemí koní Převalského,“ doufá.