Tahle adresa ale představuje jen přechodný pobyt. Už ve čtvrtek 25. května má zotavená kavka dostat příležitost vybrat si bydliště sama. V blízkosti záchranné stanice, která se dočasně přestěhovala do prostor zahradnictví u Ďáblického hřbitova, bude vypuštěna do volné přírody. Deník o těchto plánech informovala Petra Fišerová z centrály pražských lesů.

Místo, kde vypuštěný pták volně zamává křídly, je na okraji metropole a zároveň poměrně nedaleko místa, odkud byl do záchranné stanice přivezen. Existuje tedy naděje, že se mu podaří najít své původní hejno.

„Kavky jsou totiž velmi společenští ptáci,“ řekla Deníku Kateřina Landová z Pražské zvířecí záchranky, která se na úspěšném odchytu podílela společně se dvěma pracovnicemi pražských lesů.

Odchycení mařila dobrá vůle cestujících

Kavka, která zaletěla do prostor stanice a pak marně hledala cestu ven, nenechávala cestující lhostejné. Desítky lidí denně telefonovaly dopravnímu podniku, městské policii, ale i přímo městským lesům a zvířecí záchrance. A mezi volajícími se našli i ti, kteří netajili svou nelibost nad tím, že se „nic neděje“ a pták v metru stále zůstává.

Někteří lidé se ho také snažili přikrmovat. Upozornění, že to nemají dělat, které dopravní podnik vyvěsil, podle Landové moc nezabralo. To potvrzuje i Fišerová: „Ve stanici cestující kavce s dobrým úmyslem nechávali zbytky jídla a misky s vodou. Ztěžovalo to odchyt, k němuž byla využita i sklopná past s návnadou v podobě různě obměňované potravy – kavka však nebyla vyhladovělá natolik, aby měla důvod se přibližovat.“

Pokusů o odchyt ale bylo mnohem více, a to i s využitím rad a vybavení vypůjčeného od záchranných stanic v okolí. Za pomoci podběráků, různých sítí, ale i lákání na světlo, na kavčí hlas, dokonce i na živou kavku vypůjčenou ze stanice pro handicapované ptáky.

Úspěch však přišel až po dvoutýdenním úsilí. Odchyt ztěžoval nejen rozlehlý prostor stanice, ale i celodenní ruch, který umožňoval pokoušet se o odchyt pouze v noci. Nakonec byl úspěšný až pokus s velkou ornitologickou nárazovou sítí pro šetrný odchyt, již Landová objednala speciálně kvůli této kavce v metru.

„Obsluha stanice pustila dvě pracovnice naší záchranné stanice a kolegyni z Pražské zvířecí záchranky do metra v půl jedné v noci a ztlumila světlo na minimum, aby kavka ‚lest‘ hned neprohlédla. Záchranářky sestavily štafle a dvě z nich před kavčiným oblíbeným stanovištěm pomocí tyčí roztáhly síť, zatímco třetí s dlouhým teleskopickým podběrákem se kavku snažila nasměrovat přímo k nim. Pták sice nejdříve váhal, nakonec ale opravdu vyrazil tím správným směrem,“ shrnula Fišerová okolnosti odchytu.

Landová nabídla další podrobnosti: „Síť jsme natáhli mezi slepené prodloužené odlehčené tyče a pomocí dvojích štaflí, na kterých dva lidé se sítí stáli, vyzdvihli na strategické místo do dráhy letu u odsedového místa kavky, co nejvíce ke stropu. Kolegyně ji pak nahnala šestimetrovým podběrákem směrem k síti. Kavka si však sedla na drát pár metrů od sítě a prostor zkoumala – brzy ji ale doběhla kolegyně s podběrákem a vybídla ke vzlétnutí,“ připomněla ochranářka.

Naštěstí se vše povedlo na první pokus, přímo ukázkově. „Kavka do sítě vplula velmi plynule a jemně. Pracovali jsme v šeru, aby kavka neodhalila síť dříve, než se prostorem pokusí proletět. Po nárazu kavky do sítě jsme synchronně síť okamžitě strhli – a kolegyně ji pak na zemi už pod sítí podržela. Následovalo vyproštění a kontrola stavu.“

Uvízlých zvířat jsou v Praze stovky

Necelý týden pobytu v záchranné stanici kavce postačí k tomu, aby zesílila a v přírodě mohla být opět bez problémů plně samostatná. Volně žijících zvířat, která se ocitla v nesnázích, projdou pražskou záchrannou stanicí kvanta. Letos už se jejich počet blíží k 1,5 tisíce, jen kavek přibylo od ledna už sedm. A celkově tam každoročně evidují přes pět tisíc chlupatých i opeřených pacientů.

Pokud divoce žijící zvíře někde uvízne, tým záchranné stanice často spolupracuje s dalšími kolegy – vedle zvířecí záchranky jde zpravidla o hasiče, strážníky nebo policisty. Za loňský rok Lesy hl. m. Prahy řešily 620 takovýchto případů, někdy i spojených s ošetřováním zranění.

„Nebezpečné jsou hlavně nejrůznější sítě a pletiva, do kterých se zvířata mohou zamotat, nebo nezajištěné světlíky, šachty a nádrže s kolmými stěnami,“ připomněla Fišerová.