Ve čtvrtek 25. května odpoledne zamávala kavka křídly na rozloučenou poté, co ji přímo u záchranné stanice v prostorách ďáblického zahradnictví (což už je vlastně na Střížkově) vypustil ornitolog Jaroslav Kubíček.
Jak pracovníci městských lesů, tak ochranáři z Pražské zvířecí záchranky – zástupci obou týmů, které se podílely na náročném odchytu v metru – předpokládají, že by se kavka mohla připojit ke svému původnímu hejnu.
Hledání by nemuselo být složité: k místu, odkud byla do záchranné stanice přivezena, to vlastně neměla dál než jednu stanici metrem … a kousek. Však také své nové působiště hned začala obhlížet. Po vypuštění uletěla necelých dvě stě metrů a posadila se na strom. V té chvíli byla k rozpoznání naposled.
Jen malou chvilku předtím, než pták zmizel svým zachráncům z dohledu, se ukázalo, že to není „ona“, ale „ten kavka“. „Vypadá to na kluka,“ hlásil Kubíček, když krátce před vypuštěním rozfoukl peří, aby obhlédl, co se skrývá pod ním.
Do té chvíle v záchranné stanici netušili, jakého je kavka pohlaví. Podívat se by nebyl problém, avšak pracovníci se řídí zásadou co nejohleduplnějšího přístupu, který bude co nejméně stresující. S odpovědí proto počkali až na závěrečné úkony před vypuštěním. Ty zahrnovaly ještě měření křídla a kroužkování.
Pravidla pro co nejohleduplnější přístup vedla v případě kavky z metra k tomu, že si tento pták ani nevyzkoušel pobyt ve venkovní voliéře záchranné stanice. Její vedoucí Veronika Kraslová vysvětlila, že ho bylo lepší ponechat v přepravce a zbytečně před vypuštěním nestresovat chytáním ve velké voliéře. Vědělo se, že jeho pobyt bude jen velmi krátký.
Tento zvířecí pacient se podle jejích slov během pobytu ve stanici projevil jako hodně nevrlý rošťák. Jestliže mu pracovníci nachystali v přepravce hygienickou podestýlku ze starých novin, krmení a vodu, záhy to tam vypadalo jako po vichřici. „Do deseti minut z toho udělal kůlničku na dříví,“ konstatovala Kraslová.
Obyčejně se podestýlka mění jednou denně, zde to bylo nutné nejméně dvakrát. A někdy bylo dokonce třeba použít kvůli znečištění i jiný přepravní box.
Nenaplnily se ale obavy, zda pták, který potřeboval trochu dokrmit, bude v zajetí dobře přijímat potravu. S tím nebyl problém. Apetit měl náramný. Ostatně hned po odchytu, kdy měl připravené červíky a půlené vlašské ořechy, se právě do ořechů okamžitě pustil. Směs oříšků, červíků a kousků masa mu šla k duhu i během pobytu v záchranné stanici.
Ornitolog Kubíček připomněl, že kavek v Praze přibývá. Na pobyt ve městě si rychle zvykají. Jejich rok od roku rostoucí počty pozoruje ve svém bydlišti v Praze 4. Z těch, které se mu dostaly do ruky – v záchranné stanici jde spíš o zraněné ptáky nebo mláďata v nesnázích – byla tahle v mimořádně dobré kondici. „Je v pohodě. Řádila v kleci a dobře odletěla,“ konstatoval. Prozradil „citlivé osobní údaje“: tedy to, co má kavka na svém kroužku. „Je to samec, kroužkovaný byl v roce 2023, je starší než letošní mládě – a číslo kroužku podle databáze Národního muzea,“ vypočetl ornitolog.
Pokud by se tento pták ještě někdy dostal do ruky někomu z kolegů, ten se jednak může dozvědět jeho nynější příběh, jednak by měl v databázi přibýt údaj o jeho aktuálním výskytu. Kroužky leccos prozradí i pracovníkům záchranné stanice. Právě kroužek, který dostala poštolka při první návštěvě, prozradil, že do záchranné stanice „podívala“ opakovaně: v rozmezí sedmi nebo možná osmi let. Potřebovala pomoci, když se zamotala do sítě – a také když spadla do světlíku.
Vedoucí ošetřovatelka Zuzana Pokorná poznamenala, že stanice mívá hodně hlášení o labutích. „Ty mají velké kroužky, které lidé odečtou okem. Tak se objeví třeba i 50 zpráv k jejich výskytu. U malých ptáků je to jiné: toho musí mít člověk v ruce, aby kroužek přečetl,“ připomněla.
Častá jsou prý také setkání s kachnami a kachňaty, které se objeví na balkonech, terasách či například v uzavřených dvorech. Pomáhá se třeba i mláďatům, která někam zapadnou na cestě k vodě. „Takhle malá se ale nekroužkují. Jen větší, která u nás pobudou,“ poznamenala vedoucí ošetřovatelka.
Šest kavek stále čeká na svou chvíli
Pražskou záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy prošlo od začátku roku sedm kavek. Šest z nich stále pobývá ve voliéře. Deníku Kraslová ukázala na jednu z nich: nalezena na Grafické, má zlomené pravé křídlo. Právě úrazy po nárazech nebo zvířata, která někde uvíznou, zamotají se nebo třeba spadnou do světlíku, odkud se bez lidské pomoci nedostanou, patří k častým pacientům záchranné stanice.