Hovoří o tom návrh, který by v pondělí 27. listopadu měli posuzovat zastupitelé Středočeského kraje. Jestli její návrh projde, si však hejtmanka Petra Pecková (STAN) netroufá odhadovat.Připouští, že v tomto případě se asi nebude hlasovat jednotně podle stranických klubů.

Dojde na takzvané volné hlasování: každý zastupitel bude rozhodovat podle vlastního svědomí. Jindy přesvědčivá koaliční většina by tak nemusela mít navrch. Ona sama má nicméně jasno: bude pro. Existují však i hlasy, kteří nátlaku na omezování provozu heren a kasin pomocí zákazu v místních vyhláškách nefandí.

S argumentem, že hráčskou vášeň to nezastaví – a hazard se jen přenese z oficiálních provozoven do zcela nekontrolovaného prostředí; navíc bez zdanění. Který názor převáží, ukáže až debata středočeských zastupitelů. A především jejich hlasování.

Zákaz hazardu jako podmínka?

Zpřísňování přístupu k provozovatelům hazardu je v posledních letech patrné v Praze – a v souvislosti s tím roste zájem provozovatelů elektronických i živých her o otevírání provozoven v okolních obcích. I reakcí na tyhle tendence má být návrh mířící ke středočeským zastupitelům.

Co přesně jim bude předloženo k rozhodování, ukazuje návrh usnesení zveřejněný na krajském webu: žádat o dotace z celkem 14 rozmanitých krajských fondů (s 22 dotačními programy), od peněz na kanalizace po podporu sportu, by mohly jen obce mající obecně závaznou vyhlášku, která zakazuje hazard na celém území obce; případně ji sice nemají, ale nefigurují v seznamu ministerstva financí nazvaném „Informativní přehledy povolených hazardních her dle zákonu č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, které povolily obce“.

Podporovat „podle svých záměrů“

Že by nové omezení, pokud na ně dojde, měl někdo vnímat jako diskriminaci, si Pecková nemyslí. Podle jejích slov je v kraji celkem 1144 obcí a měst, z nichž legální hazard je zmapován ve 42. Patří k nim i Kladno, největší město ve středních Čechách. Nicméně: boj se závislostmi je pro vedení kraje jedním ze zásadních témat – a návrh dotační politiky kraje by měl být v souladu s jinými prioritami; v tomto případě právě se snahou potírat závislosti, kdy se zdaleka nejedná pouze o drogy.„Podporovat různé věci může kraj podle svých záměrů,“ konstatovala Pecková. Míní, že peníze, které by se případně ušetřily na dotacích, by bylo možné poslat tam, kde je vidí jako potřebné: na podporu prevence na školách, ve prospěch hospodářsky ohrožených míst… Že by se omezení, pokud bude schváleno, dalo vnímat jako diskriminace, odmítá. Už dnes mají některé krajské dotace stanovená pravidla, která říkají, že jsou určena jen pro někoho – a nikdo proti tomu nic nenamítá. „Třeba jsou jen pro obce, které mají do dvou tisíc obyvatel, nebo jen na podporu rozvoje hospodářsky a sociálně vyloučených lokalit,“ konstatovala Pecková.

Podle tohoto vzoru má jasno: „My se budeme snažit podporovat obce, které přijaly obecně závaznou vyhlášku – a regulovaly prostory s kasiny i hracími automaty.“ Naopak její předchůdkyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), působící nyní v opozici, již veřejně oznámila, že návrh současné hejtmanky nepodpoří. Vidí v něm přílišný zásah do pravomocí samospráv. A třeba Miloslav Bohůnek, manažer rozvoje podnikání ze společnosti CEC Praha – sítě Star Casino, upozorňuje nejen na přínos v podobě výnosu z hazardní daně. Podstatné jsou podle jeho slov také významný počet pracovních pozic, které provozování hazardu přináší – a rovněž nájemní vztahy. I na tyto argumenty leckde slyší. Sama Pecková se netají tím, že jednoznačný postoj zřejmě nelze očekávat ani v rámci koalice vládnoucí kraji. Ukázala to už debata středočeských radních. Ti o věci sice jednali, avšak nepřijali žádné usnesení. Jinými slovy: neshodli se.

Tvrdým pravidlům odborníci fandí

Jednoznačně, a to ve prospěch podmínění možnosti získat dotační peníze odmítavým postojem k provozování kasin a heren, se vyjádřili zástupci adiktologické veřejnosti, tedy odborníci na boj se závislostmi. V polovině druhého listopadového týdne měli konferenci v Kutné Hoře, jíž se zúčastnilo přes sto adiktologů, lékařů a dalších expertů z celé republiky – a jedním z témat debaty se stal i návrh, o němž budou v pondělí jednat středočeští zastupitelé. Získal značnou podporu.

Potvrzuje to Ondřej Sklenář, adiktolog a ředitel obecně prospěšné společnosti Magdaléna působící v Praze a Středočeském kraji. „Jelikož jsou hazard a fenomén patologického hráčství spojené s velkým dopadem na jedince i společnost v podobě rozpadu rodin, finančních ztrát, sebevražd, nežádoucích společenských jevů či zvýšené kriminality, vítáme aktivitu k jeho regulaci,“ ocenil. Míní, že na boj proti hazardu nesmí rezignovat kraj stejně jako obce: mají se snažit chránit lidi před jeho negativními důsledky. „Pokud se člověk stane patologickým hráčem, má to většinou drastický dopad na osudy celých rodin,“ upozornil Sklenář.

Odborníci v Kutné Hoře navíc posuzovali návrh Peckové v souvislostech, na které dlouhodobě upozorňují – zájem o poradenství, adiktologickou pomoc a léčebné programy stoupá až k hranici obtížné dostupnosti této péče. Žádná sláva to někdy není ani s dosahem preventivních programů zacílených na děti a mladistvé, jejichž cílem by mělo být problémům předcházet a nabídnout pomoc včas. „Obzvláště ve chvíli, kdy je dětská psychiatrická a psychologická péče téměř nedostupná, má smysl zaměřit se předcházení rozvinutí problému,“ konstatovala Šárka Slavíková Klímová z organizace Magdaléna.

Také ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan, který se regulací hazardu a prevenci vzniku závislosti na gamblingu věnuje od roku 2009, oceňuje středočeskou snahu odstranit svůdné vábení. „Prostředí měst bez heren je daleko bezpečnější. Snižují se rizikové situace a je to účinná strategie v boji se sociálním vyloučením,“ zdůraznil.

Svůj pohled na návrh, který budou posuzovat krajští zastupitelé, shrnul Hollan jednoznačně: „Není žádný důvod, proč by měly obce, které aktivně pomáhají rozpadům rodin a lidskému neštěstí, mít k milionům z hazardu ještě krajské dotační prostředky.“ Jedním z argumentů používaných ve prospěch kasin a heren jsou totiž peníze z jejich daní pro místní rozpočty – leckdy ještě umocněné finančními dary provozovatelů ve prospěch místních spolků, klubů či organizací.

Hráčství lze srovnat se závislostí na drogách

Boj se závislostmi a aktivity v rámci takzvané primární prevence hejtmanka Petra Pecková označuje za jeden ze stěžejních úkolů, jimž se věnuje. Připomněla, že na rozdíl od tradičního pojetí nejde jen o drogy a alkohol, ale stranou nestojí ani léky či hazardní hry. Ty klade na roveň návykovým látkám. A připomíná nejen preventivní aktivity, ale i léčbu, která může pomoci k návratu do normálního života – přičemž například na přijetí do terapeutické komunity se čeká až šest měsíců.
„Máme koordinátora protidrogové prevence, který se věnuje i dalším závislostem, i komisi pro boj se závislostmi,“ konstatovala Pecková. Právě tato komise doporučuje sáhnout na dotační peníze obcím a městům, jejichž vedení se nerozhodlo hazard zakázat – a prostřednictvím dotační politiky tak vytvořit viditelný tlak.
Záměr vyjadřuje postoj Středočeského kraje a jeho vymezení se vůči hazardním hrám se všemi jejich negativními důsledky, vysvětluje souvislosti vedoucí odboru bezpečnosti a krizového řízení krajského úřadu Roman Sviták. „Vedle pouhého prohlášení má být opatřením s praktickým účinkem, kterým je možné do jisté míry ovlivnit přístup obcí k problematice hazardních her,“ nezastírá, že jde o prostředek nátlaku, jehož cílem je snížit počet provozoven hazardních her.
S tím Sviták spojuje „snížení negativních dopadů, které jsou s hraním spojené, a efektivní využití finančních prostředků z rozpočtu Středočeského kraje zejména směřujících do oblasti primární prevence, prevence kriminality a školství“. „Záměr je v souladu s klíčovými strategickými dokumenty v oblasti závislostí na krajské a vládní úrovni,“ konstatoval; odkazuje především na dokument nazvaný Koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje na léta 2022–2027.
Ten řeší snižování škod vyplývajících z užívání návykových látek (včetně těch „legálních“, tedy alkoholu a tabákových výrobků), ale i patologické hráčství a nadužívání moderních technologií. A vedle stěžejních oblastí, jimiž jsou prevence, minimalizace rizik a škod či léčba a resocializace, upozorňuje také na potřebu regulace trhu a snižování nabídky. „Patologické hráčství je prokazatelně spojeno s negativními zdravotními, sociálními a ekonomickými dopady – a to nejen pro samotného hráče, ale i pro jeho okolí,“ zdůraznil Sviták s odkazem na v oboru známou studii Terezy Roznerové a Viktora Moravčíka. V riziku problémového hraní je prý 2,4 až 4,5 procenta populace – zhruba tedy každý třicátý člověk – a ve vysokém riziku hraní pak 1,3 procenta.