Devětasedmdesátiletá pacientka trpí srdeční arytmií, tedy nepravidelným srdečním rytmem. „Strašně jsem se zadýchávala. Každá drobnost nebo činnost mě hned unavila. Byla jsem pořád vyčerpaná,“ popsala starší žena svůj život před operací.

Fyziologická stimulace srdce

V minulém týdnu voperovali první kardiostimulátor v České republice, který je určený právě pro fyziologickou stimulaci srdce u pacientů se zpomalenou srdeční činností. Jedná se o novou metodu. Devětasedmdesátiletá žena, která obdržela nový typ kardiostimulátoru, trpí srdeční arytmií – fibrilací síní s pomalou srdeční frekvencí, která při fyzické aktivitě dostatečně nenarůstala.

Zdroj: Youtube

To vedlo právě k dušnosti a občasným závratím. „Namáhavá dušnost se poslední týdny zvýrazňovala,“ vysvětluje lékař Marián Fedorco a jeho kolega lékař Miloš Táborský ho upřesňuje, že nová technologie spočívá v tom, že: „umožňuje přiblížit se v případě pomalého srdečního rytmu a nutnosti trvalé kardiostimulace fyziologické funkci srdce tak, jako kdyby pacient kardiostimulátor nepotřeboval,“ uvedl Táborský.

Přístroj se lépe přizpůsobí

Rozdílem oproti dřívější klasické metodě je i to, že elektroda sahá asi o 12 až 14 milimetrů hlouběji do srdečního svalu. Elektrický impuls poté lépe aktivuje převodní systém srdce a tím zlepší jeho funkčnost. Výsledkem je zabránění vzniku srdečního selhání, fibrilace síní (mezi příznaky patří právě dušnost, únava a závratě) a řady dalších potencionálních nežádoucích efektů.

Pacienti, kteří prodělali infarkt nebo zástavu srdce - akademik na pražské ČZU Lukáš Bílek
Infarkt bez zjevné příčiny postihuje mladé lidi. Jel jsem na kole, říká pacient

Pacientka se po operaci cítí mnohem lépe. „Cítím se skvěle. Už se nezadýchávám a nejsem unavená. Nedá se to vůbec srovnat,“ uvedla žena. Voperovaný přístroj by měl bez problémů fungovat ještě deset let. Nová metoda, kterou hradí zdravotní pojišťovna, bude brzy dostupná ve všech 39 kardiovaskulárních centrech v republice. Přístroj dokáže zajistit rychlé rozvedení elektrického impulsu do všech částí srdce a srdeční komory tak můžou být aktivovány za méně než desetinu sekundy.

Speciální senzory reagují na okolí

Přístroje také usnadňují práci lékařům, a to třeba při následných vyšetřeních. Speciální senzory totiž automaticky rozpoznají, když pacient vstoupí do magnetického pole. Kardiostimulátor se po dokončení skenování při magnetické rezonanci vrátí do svého stálého programování, a tak odpadá nutnost nastavování přístroje před nebo po skenování.

Historie kardiostimulátorů

- Kardiostimulátor je elektronické zařízení používané k ovlivňování srdečního rytmu. Jeho hlavní funkcí je generovat elektrické impulsy, které stimulují srdce k svalovým kontrakcím a regulují srdeční rytmus.
- K prvnímu použití kardiostimulátoru došlo v roce 1958 ve Švédsku. Pacient se dožil 86 let a jeho smrt v roce 2001 s poruchou srdečního rytmu nesouvisela. Během 43 let vystřídal 26 různých kardiostimulátorů.
- V ČR došlo k první klinické aplikaci kardiostimulátoru v roce 1962 v Praze-Krči.
- V sedmdesátých letech se objevily první stimulátory, které se uměly přizpůsobit pacientovi. Například při fyzické námaze stimulovaly rychleji.