Ten usedlá za volant tahače jiné značky, přičemž míní, že přesednutím z naftového auta do plynového, u něhož je deklarován ekologičtější provoz (což má ostatně napsáno i na vozidle), si pohoršil. Nové auto vnímá jako „línější“, s menší ochotou reagovat na plynový pedál, a tudíž vyžadující jiný styl jízdy. „Je to ale věc názoru: každý má ten svůj,“ řekl Deníku, že mluví jen za sebe a nikoli jménem kolegů.

Úleva pro uši, pro nos i pro planetu

Šmíd Deníku představil zcela protichůdnou zkušenost, přičemž i on může srovnávat s dřívější šesti nebo sedmiletou praxí s dieselem. Deníku řekl, že počítání provozních nákladů, odpisů a vůbec všechna účtařina je věcí šéfů, což on neřeší – jeho šoférská zkušenost nicméně vyznívá jednoznačně: už by neměnil. Od LNG k naftě by se vracel nerad. Alespoň to prý platí pro značku Volvo, k níž se vztahují jeho zkušenosti. Svezení s LNG je prý krásně tiché. Krouticí moment je stejný. Tankování má sice odlišný postup s přísnějšími pravidly, ale časová náročnost je srovnatelná. A s dojezdem tisíc kilometrů (nebo i víc – v případě menšího nákladu třeba i 1200) už se dá bez komplikací vyrazit i na mezinárodní trasu.

Řidič kamionu DHL Jan Šmíd si zkapalněný zemní plyn LNG jako palivo pochvaluje: jízda je nejen ekologičtější, ale i tichá, tahač jede podobně jako naftový. | Video: Milan Holakovský

S nadhledem velkých témat s celosvětovým dopadem se ve srovnání s naftou navíc připomínají výrazné snížení uhlíkové stopy a omezení oxidů dusíku. Plus žádné oxidy síry ani pevné částice.

Zbytky jídla mohou pohánět kamion

LNG pohon není u nás novinkou – třeba právě Šmíd toto palivo využívá už dva a půl roku. Od pondělka, kdy se na klecanské plničce odehrála malá slavnost – proslovy i s přítomností ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), stříhání pásky a tak – se on i jeho kolegové s tahači na LNG mohou pochlubit, že nyní mohou jezdit ještě ekologičtěji než dřív. Vedle zkapalněného zemního plynu LNG je nově k dispozici také bioLNG: zkapalněný biometan. V závislosti na tom, z čeho je tento produkt vyrobený, má redukovat emise oxidu uhličitého až o 95 procent ve srovnání s naftovými motory, připomněl v pondělí Martin Gebauer, generální ředitel společnosti GasNet provozující klecanskou plničku.

Molekuly LNG a bioLNG jsou stejné – motory tedy nepotřebují žádné úpravy – avšak biometan není vytěžený, nýbrž vyráběný z odpadu: třeba ze svozů z velkokuchyní. Vedle zbytků potravin vniká třeba třeba ze zemědělského odpadu, ale dokonce mohou posloužit i kaly z čistíren odpadních vod. Společnost GasNet, jejíž plničky s touto nabídkou přicházejí jako první v republice, prozatím prodávají produkt dovezený ze zahraničí: zařízení na zkapalňování biometanu nás ještě neexistuje.

Tahačů na plyn zatím u nás jezdí 155

Ministr Hladík plánuje změny, přičemž Deníku řekl, že rozšiřovat se má nejen výroba biometanu, ale měla by se také zahušťovat síť plniček LNG kolem dálnic. Mají přispívat k naplnění závazků týkajících se naplňování klimatických cílů Evropské unie a snižování emisí skleníkových plynů.

Zatímco u lokální přepravy, tedy dopravních služeb „kolem komína“ a při spediční činnosti, vidí ministr hlavní cestu k dosažení bezemisnosti v elektromobilitě a případně ve využívání vodíku, pro těžké kamiony na dálkových trasách prý současné technologie mnoho alternativ k LNG nenabízejí. Navíc nelze přehlížet, že zrovna u gastroodpadu a bioodpadu dosud nemáme dobře vyřešené jejich následné využívání. A je to stoprocentně domácí zdroj, který nemusí být závislý na dovozech ze zahraničí. Zdroj stabilní, navíc bez zátěže emisními povolenkami.

Novou plnicí stanici zkapalněného zemního plynu LNG do nádrží tahačů kamionů s nepřetržitým bezobslužným provozem otevřela společnost GasNet u Klecan. | Video: Milan Holakovský

Na otázku Deníku Hladík odpověděl, že ideálem by byla síť plniček kolem dálnic zhruba ve vzdálenostech 150 kilometrů. Připouští, že to je vize budoucnosti v podobě skutečně ideálního stavu; nyní je žádoucí vybudovat plničky alespoň kolem hrany dojezdových vzdáleností. Celkově asi v řádu jednotek až nižších desítek. Mimochodem: vedoucí Business Developmentu GasNetu neboli ředitel firemního rozvoje Filip Dostál připomněl, že kamionů na zkapalněný plyn je v České republice aktuálně registrováno 155. Celková flotila zahrnuje 70 tisíc těžkých nákladních vozidel s tradičním pohonem.

Očekává se však nárůst v souvislosti s možností ušetřit, byť pořízení tahače s alternativním pohonem stojí asi o 20–25 procent více nežli koupě klasického. Na dopravní firmy totiž čekají nejen nová ekologická složka jako součást mýtného navázaná na emise (u nás na jaře 2024, v Německu už od letošního prosince), ale do budoucna, od roku 2027, i emisní povolenky.

Vedle logistických společností počítajících peníze se o dopravu označovanou jako „zelenou“ a „udržitelnou“ zajímají i firmy, které si u nich přepravu objednávají, upozornil finanční ředitel skupiny GasNet Thomas Merker. Mnohé se totiž upnuly na strategie odpovědného podnikání slibující snižování zátěže planety s takzvanou dekarbonizací nejen při samotné výrobě, ale i při návazné distribuci produktů. To se stává tak zásadním argumentem, že i cena ustupuje do pozadí.

Postupně se rodí konkurenční prostředí

Nejhustší síť plniček LNG, nově s možností tankování bioLNG, má nyní právě GasNet. Samoobslužných stojanů s non-stop provozní dobou a platbou bankovními nebo tankovacími kartami nyní provozuje pět. Vedle nejnověji dokončené poblíž Klecan na Praze-východ (u dálnice D8) má další v Mladé Boleslavi (D10), Jažlovicích (D1), Nýřanech (D5) a Kaplici-nádraží (budoucí D3). Šestá, nově dostavěná stanice čekající na zprovoznění, je v Hradci Králové (D11). Konkurence má tři další; svou plničku také staví u dálnice D11 Shell. V celé Evropě je plnicích stanic přes 700.

Není bez zajímavosti, že výdejní stojan má standardní tlačítko – a k tomu ještě speciální pro značku Volvo. Je to proto, že zatímco tahače značek Scania a Iveco tankuji LNG o teplotě přihřáté ve výměníku na minus 125 stupňů Celsia, volva s poněkud odlišným systémem potřebují teplotu minus 140 stupňů. V zásobníku plničky se zkapalněný plyn udržuje při teplotě minus 150 stupňů. Ano, opravdu: sto padesát stupňů pod nulou.