Ten usedlá za volant tahače jiné značky, přičemž míní, že přesednutím z naftového auta do plynového, u něhož je deklarován ekologičtější provoz (což má ostatně napsáno i na vozidle), si pohoršil. Nové auto vnímá jako „línější“, s menší ochotou reagovat na plynový pedál, a tudíž vyžadující jiný styl jízdy. „Je to ale věc názoru: každý má ten svůj,“ řekl Deníku, že mluví jen za sebe a nikoli jménem kolegů.

Úleva pro uši, pro nos i pro planetu

Šmíd Deníku představil zcela protichůdnou zkušenost, přičemž i on může srovnávat s dřívější šesti nebo sedmiletou praxí s dieselem. Deníku řekl, že počítání provozních nákladů, odpisů a vůbec všechna účtařina je věcí šéfů, což on neřeší – jeho šoférská zkušenost nicméně vyznívá jednoznačně: už by neměnil. Od LNG k naftě by se vracel nerad. Alespoň to prý platí pro značku Volvo, k níž se vztahují jeho zkušenosti. Svezení s LNG je prý krásně tiché. Krouticí moment je stejný. Tankování má sice odlišný postup s přísnějšími pravidly, ale časová náročnost je srovnatelná. A s dojezdem tisíc kilometrů (nebo i víc – v případě menšího nákladu třeba i 1200) už se dá bez komplikací vyrazit i na mezinárodní trasu.

Zdroj: Milan Holakovský

S nadhledem velkých témat s celosvětovým dopadem se ve srovnání s naftou navíc připomínají výrazné snížení uhlíkové stopy a omezení oxidů dusíku. Plus žádné oxidy síry ani pevné částice.

Zbytky jídla mohou pohánět kamion

LNG pohon není u nás novinkou – třeba právě Šmíd toto palivo využívá už dva a půl roku. Od pondělka, kdy se na klecanské plničce odehrála malá slavnost – proslovy i s přítomností ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), stříhání pásky a tak – se on i jeho kolegové s tahači na LNG mohou pochlubit, že nyní mohou jezdit ještě ekologičtěji než dřív. Vedle zkapalněného zemního plynu LNG je nově k dispozici také bioLNG: zkapalněný biometan. V závislosti na tom, z čeho je tento produkt vyrobený, má redukovat emise oxidu uhličitého až o 95 procent ve srovnání s naftovými motory, připomněl v pondělí Martin Gebauer, generální ředitel společnosti GasNet provozující klecanskou plničku.

Nový rychlozávěr, který nahrazuje předchůdce sloužícího od roku 1936, byl ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou spuštěn před soustrojí TG2. V případě jakékoli mimořádnosti padesátitunová deska automaticky sjede do spodní polohy a zabrání přívodu vody.
Padesátitunová tabule na desítky let: elektrárna ve Vraném má nový rychlozávěr

Molekuly LNG a bioLNG jsou stejné – motory tedy nepotřebují žádné úpravy – avšak biometan není vytěžený, nýbrž vyráběný z odpadu: třeba ze svozů z velkokuchyní. Vedle zbytků potravin vniká třeba třeba ze zemědělského odpadu, ale dokonce mohou posloužit i kaly z čistíren odpadních vod. Společnost GasNet, jejíž plničky s touto nabídkou přicházejí jako první v republice, prozatím prodávají produkt dovezený ze zahraničí: zařízení na zkapalňování biometanu nás ještě neexistuje.

Tahačů na plyn zatím u nás jezdí 155

Ministr Hladík plánuje změny, přičemž Deníku řekl, že rozšiřovat se má nejen výroba biometanu, ale měla by se také zahušťovat síť plniček LNG kolem dálnic. Mají přispívat k naplnění závazků týkajících se naplňování klimatických cílů Evropské unie a snižování emisí skleníkových plynů.

Zatímco u lokální přepravy, tedy dopravních služeb „kolem komína“ a při spediční činnosti, vidí ministr hlavní cestu k dosažení bezemisnosti v elektromobilitě a případně ve využívání vodíku, pro těžké kamiony na dálkových trasách prý současné technologie mnoho alternativ k LNG nenabízejí. Navíc nelze přehlížet, že zrovna u gastroodpadu a bioodpadu dosud nemáme dobře vyřešené jejich následné využívání. A je to stoprocentně domácí zdroj, který nemusí být závislý na dovozech ze zahraničí. Zdroj stabilní, navíc bez zátěže emisními povolenkami.

Zdroj: Milan Holakovský

Na otázku Deníku Hladík odpověděl, že ideálem by byla síť plniček kolem dálnic zhruba ve vzdálenostech 150 kilometrů. Připouští, že to je vize budoucnosti v podobě skutečně ideálního stavu; nyní je žádoucí vybudovat plničky alespoň kolem hrany dojezdových vzdáleností. Celkově asi v řádu jednotek až nižších desítek. Mimochodem: vedoucí Business Developmentu GasNetu neboli ředitel firemního rozvoje Filip Dostál připomněl, že kamionů na zkapalněný plyn je v České republice aktuálně registrováno 155. Celková flotila zahrnuje 70 tisíc těžkých nákladních vozidel s tradičním pohonem.

Očekává se však nárůst v souvislosti s možností ušetřit, byť pořízení tahače s alternativním pohonem stojí asi o 20–25 procent více nežli koupě klasického. Na dopravní firmy totiž čekají nejen nová ekologická složka jako součást mýtného navázaná na emise (u nás na jaře 2024, v Německu už od letošního prosince), ale do budoucna, od roku 2027, i emisní povolenky.

Vedle logistických společností počítajících peníze se o dopravu označovanou jako „zelenou“ a „udržitelnou“ zajímají i firmy, které si u nich přepravu objednávají, upozornil finanční ředitel skupiny GasNet Thomas Merker. Mnohé se totiž upnuly na strategie odpovědného podnikání slibující snižování zátěže planety s takzvanou dekarbonizací nejen při samotné výrobě, ale i při návazné distribuci produktů. To se stává tak zásadním argumentem, že i cena ustupuje do pozadí.

Postupně se rodí konkurenční prostředí

Nejhustší síť plniček LNG, nově s možností tankování bioLNG, má nyní právě GasNet. Samoobslužných stojanů s non-stop provozní dobou a platbou bankovními nebo tankovacími kartami nyní provozuje pět. Vedle nejnověji dokončené poblíž Klecan na Praze-východ (u dálnice D8) má další v Mladé Boleslavi (D10), Jažlovicích (D1), Nýřanech (D5) a Kaplici-nádraží (budoucí D3). Šestá, nově dostavěná stanice čekající na zprovoznění, je v Hradci Králové (D11). Konkurence má tři další; svou plničku také staví u dálnice D11 Shell. V celé Evropě je plnicích stanic přes 700.

Pražský okruh.
Nečekaná komplikace pro stavbu Pražského okruhu: stará lejna krav

Není bez zajímavosti, že výdejní stojan má standardní tlačítko – a k tomu ještě speciální pro značku Volvo. Je to proto, že zatímco tahače značek Scania a Iveco tankuji LNG o teplotě přihřáté ve výměníku na minus 125 stupňů Celsia, volva s poněkud odlišným systémem potřebují teplotu minus 140 stupňů. V zásobníku plničky se zkapalněný plyn udržuje při teplotě minus 150 stupňů. Ano, opravdu: sto padesát stupňů pod nulou.