Na rozdíl od nedaleké televizní věže obsypané anténami zde však tohle využití nic neprozrazuje. Vše odpovídá charakteru památkové zóny: z elektronických zařízení schovaných na půdě nezahlédnete zvenčí nic. Jak na první pohled, tak i při důkladné obhlídce. Vše je k vidění až pod střechou. Na místě, k jehož návštěvě zástupce Deníku i dalších médií pozval Robert Vávra. V regionálním zastoupení operátora T-Mobile pro Českou republiku a Slovensko působí jako manažer provozu sítí a IT.

Požadavek „on-line furt“

Internet v mobilu musí svištět, i kdyby kolem nefungovalo zhola nic. Tenhle poznatek získal Vávra od expertů na slovo vzatých: od vlastních dětí. Rozličné kalamity, maléry, závady a poruchy přijít mohou – a jejich důsledky se dají snést. S větší nebo menší pohodou – a s jednou výjimkou.

Nejde plyn? Budiž. Neteče voda? Nemilé, ale dá se to snést. Nefunguje elektřina? Dobrá; snad to zprovozní do doby, než se vybije baterie v mobilním telefonu. Ale aby mu i za mimořádných okolností chybělo připojení k internetu? Neslýchané, nepřijatelné, nemožné.

Pokrytí populace signálem 5G mění každým dnem, ale dosahuje zhruba tří čtvrtin populace, říká manažer provozu sítí zastoupení T-Mobile Robert Vávra. | Video: Milan Holakovský

Jakkoli to zní jako nadsázka, vcelku předně to vystihuje požadavky zákazníků. A je vlastně fuk, jestli jsou jimi vlastní potomci, nebo obří koncern. Na to je třeba při zajišťování provozu vysílačů mobilního signálu pamatovat. Ať už jde o konstrukci vybudovanou k tomuto účelu, vysílače nacházející se na střechách různých budov, na komínech – nebo třeba na půdách památkových objektů. Jako třeba zrovna tady.

Podobné „moderní památky“ se pro mobilní vysílače využívají – zde navíc s dostupností připojení optikou z metra – bývá to však spíše výjimkou. Častěji jde spíš o výrazně starší historické objekty. Někdy i ze 16. nebo 17. století, leckdy s podstatně horší dostupností – a třeba i s potřebou vměstnat se do omezeného prostoru společně s konkurenty: se zařízeními dalších mobilních operátorů působících na našem trhu.

Klíče přímo na místě

Když se před vchodem setkáváme Josefem Majerem z týmu techniků, drží v dlani váleček. Obsahuje všechny klíče, které jsou pro vstup na zdejší stanoviště potřeba. Mylná je představa, že technik si někde na základně vyzvedne z trezoru svazek klíčů – a přijede na místo se svazkem v ruce podoben nějakému kastelánovi nebo třeba školníkovi. Kdepak: přítomnost musí nahlásit dohledovému centru, aby nepřekvapil pohyb osob zaznamenaný elektronickými systémy – to by znamenalo bezpečnostní incident – ale klíče si vyzvedne až na místě.

Majer připomíná, že pokud je třeba, aby jedno místo navštěvovalo více operátorů, je v oboru (tedy i u dalších firem) běžné využívání depozitních schránek. Jde o váleček se zámkem, který nelze odvrtat ani vyrobit duplikát klíče, obsahující všechny klíče potřebné pro celou přístupovou cestu: až k vysílači.

Vědět, kam sáhnout

Podle Vávrových slov je třeba vědět, kde je depozit s klíči uložen. Hledat naslepo by asi úspěch nepřineslo. Přesto i ten, kdo místo nezná – avšak má zde co pohledávat – uspěje: potřebné informace prozradí manuál ke stanovišti zvaný site book, dostupný v rámci interních systémů. „Většinou se depozit umisťuje do nějakého bezpečného a dostupného místa; na každém objektu to může být jinak. Takže pak hledáte v site booku: depozit je schovaný za schodištěm, vstup ten a ten – a musíš se ještě naklonit támhle,“ vysvětluje Vávra. Kde má své místo právě zde? Inu: na bezpečném místě, které byste bez nápovědy nenašli…

Pro některá místa ale ještě platí různá omezení. Třeba u lokalit spadajících pod různá ministerstva je třeba hlásit návštěvu předem, včetně jména ze seznamu oprávněných osob, které tam mají schválený přístup. „Takže třeba já, i když to mám na starosti, se na tu lokalitu nedostanu a musí mě doprovodit někdo z těch, kteří jsou na seznamu,“ vysvětluje Vávra.

close Výstup na půdu vinohradského kostela Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad k anténám zajišťujícím přenos signálu mobilních sítí. info Zdroj: Deník/Milan Holakovský zoom_in Výstup na půdu vinohradského kostela Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad k anténám zajišťujícím přenos signálu mobilních sítí.

Zde však tahle komplikace není: dovnitř můžeme bez problémů. Cesta na půdu s ukrytými technologiemi včetně vysílačů poskytujících signál okolí pak trvá zhruba sedm minut. Tedy: ve skutečnosti podstatně déle; odhadovaných sedm minut by platilo pro pravidelného návštěvníka. Ten náhodný se rozhlíží všemi směry, kochaje se půvaby celku, detailů i výhledů.

Podívaná skrz hodiny

Uvnitř, z pohledu titěrného mravence obracejícího zrak vzhůru, se výškový rozdíl jeví podstatně dominantněji než při pohledu zvenčí. Nápad počítat schody se ale nedostaví. Není co počítat. Pár jich sice vystoupat bylo třeba, ale skutečně jen několik. Vzhůru se po schodišti nekráčí. Místo něj jsou zde šikmé rampy, po kterých by bez potřeby odpočívat snadno vystoupil snad i dýchavičný člověk.

Zastávku – a spíš rovnou několik – si však neopustí snad nikdo z příchozích. Tomu, kdo tento kostel už navštívil, asi není třeba vysvětlovat, proč ani kde: nohy se samy zarazí u prosklených ciferníků majestátních hodin, aby oči nepřišly o jedinečné výhledy. O podívanou na okolní Prahu. A nyní i na staveniště revitalizovaného Jiřáku.

close Vysílač T-Mobile, umístěný na půdě kostela Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Vysílač T-Mobile, umístěný na půdě kostela Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Těžko odhadovat, jak dlouho nakonec zabere dostat se až nahoru. Místo sedmi minut jsou to desítky, než stojíme na půdě, o niž se svorně dělí zařízení dvou různých tisíciletí: kostelní zvony s ovládáním a vysílače mobilního signálu s patřičným technologickým zázemím. Nicméně – nakonec se vlastně zase až tak zásadně neliší: jedny i druhé jsou určeny pro jistý způsob komunikace – a jedny i druhé vlastně vysílají do okolí nějaký druh vlnění…

Stanoviště přijde na miliony

Dnes jsme tu kvůli novějším zařízením, a tak dojde i na vysvětlení, proč je velký box pro uložení technologií mobilního operátora vestavěný do půdy téměř prázdný. Technika se vyvíjí a rozměrné komponenty, která zde bývaly kdysi, už dosloužily. Zdejší stanoviště má jistou výlučnost: „svítí“ do čtyř sektorů. Toto osazení není běžné, ale spíš poměrně speciální, připomíná Patricie Šedivá z centrály T-Mobile Czech Republic. „Nejčastější jsou tři sektory, dvou a jedno sektory,“ konstatovala.

Dojde pak na řadu technických podrobností. „Celá mobilní síť pro nás představuje přes devět tisíc lokalit; část z nich je sdílená – T-Mobile operuje celkem na 5234 lokalitách,“ konstatovala Šedivá. S tím, že technologie 5G nyní společnost má na 2342 místech – a signálem 5G tak pokrývá 72 procent populace.

Robert Vávra ze společnosti T-Mobile a člen jeho týmu Josef Majer představují, jak se dostat na místa, kde jsou vysílače mobilní sítě. | Video: Milan Holakovský

Se specialisty na techniku a technologie se na půdě rozjíždí obsáhlá debata. Mobilní operátoři by rádi zřizovali další stanoviště, avšak narážejí na různé překážky související s legislativou. Přičemž nejde jen o stavební zákon. Při hledání nové lokality je ideální dominanta čnící nad okolí, aby antény byly nad úrovni okolních objektů. Zároveň je důležité, aby lokalita umožnila v případě potřeby nepřetržitý přístup k technologiím. K dalším podmínkám patří dostatečný prostor, připojitelnost – ale i rozumná cena v podobě akceptovatelného nájmu. Což neznamená, že někdy – výjimečně, pokud pokrytí důležitého území nelze zajistit jinak – operátor nekývne i na částku, kterou si na svůj provoz dané stanoviště nemůže vydělat. Rekordní je nájem 150 tisíc korun za měsíc.

Mimochodem: postavit takzvaný rooftop (nástřešní zařízení) přijde v průměru průměru na 1,5 milionu korun; kompletní stožár pak zpravidla stojí mezi třemi a čtyřmi miliony. I operátoři se snaží snižovat náklady na provoz těchto zařízení, přičemž zajímavé jsou třeba kalkulace kolem fotovoltaiky.

Experimenty a propočty zohledňující životnost zařízení i dosahované úspory ukázaly, že pokud deklarovaná návratnost investice do solárních panelů převyšuje deset let, jeví se jako výhodnější hledat snižování nákladů jinde. Ať už třeba uplatněním přirozeného chlazení zařízení, nebo například vypínáním některých pásem LTE, pokud je sobota odpoledne, pěkné počasí, a tak hodně Pražanů odjeli mimo město; případně vypínáním některých prvků technologie v noci, kdy od zákazníků přichází méně požadavků.

Řekli byste, že tyhle informace lze získat na půdě nepřehlédnutelného kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad?