Praha: jehly narkomanům za miliony

Přes čtyřicet milionů korun. Tolik peněz investují pražský magistrát a městské části do preventivních programů určených narkomanům.

Jen na nákup injekčních stříkaček a jehel je z této sumy letos vyčleněno skoro pět milionů korun. Lidé závislí na drogách si jich loni vyžádali něco málo přes dva miliony kusů.

Narkomani totiž k injekcím dostávají zdarma další příslušenství. Vodu na ředění drogy, dezinfekční alkoholový tampon, nesterilní filtry a kyselinu.

Jedna injekční dávka drogy tak stojí pražskou pokladnu, a tedy kapsy daně platících Pražanů, osm korun. Za celý rok to je více než šestnáct milionů. „Tento výdaj je důležitý. Chrání nás před šířením AIDS, žloutenky a dalších nakažlivých chorob,“ vysvětluje pražská protidrogová koordinátora Nina Janyšková.

Prevence a represe

Podle Ivana Doudy z kontaktního centra Drop In je v hlavním městě zhruba dva a půl tisíce uživatelů drog. „Letos bude na prevenci vyčleněno 34,3 milionu z pražského rozpočtu. Výdaje městských části zatím nejsou známy. Loni daly 12 milionů,“ vyčíslila Janyšková. Výdaje na prevenci podle ní pomáhají zabraňovat šíření drog hlavně mezi dětmi a mládeží, a také šíření nakažlivých chorob. Díky vydávání jehel lidem závislým na drogách je totiž hrozba nemocí pod kontrolou.

Mnohamilionové částky jsou na tyto programy vydávány každý rok i ze státní pokladny. Z hlediska boje s drogovou hrozbou představují výdaje na prevenci zhruba jednu dvanáctinu výdajů na represi. Tedy na financování policie, celních pátračů, vězeňské služby, nákladů na uvězněné drogové bossy, vařiče pervitinu, dealery a podobně.

Další peníze dostávají drogová kontaktní centra od bank a dalších podnikatelských subjektů. Mnoha lidem se to nezamlouvá. „Nedala bych ani korunu. Já si musím na zdravotní péči připlácet. I mí pravnuci musí zaplatit u lékaře 30 korun a na léky si připlatit. Nechápu, proč mají mít narkomani zadarmo injekce, aby si mohli píchat drogy,“ řekla Deníku pětasedmdesátiletá důchodkyně v čekárně pražské polikliniky Na Chmelnici.

S tím ale nesouhlasí lékaři. Například Běla Studničková, expertka Hygienické stanice hlavního města Prahy, pro Deník uvedla: „Výměnný program injekcí pro uživatele drog má smysl. Omezuje to rizika a ochraňuje společnost i uživatele drog. Program napomáhá zamezit šíření HIV, žloutenky a dalších infekčních chorob. I když ideální by bylo, kdyby drogy nikdo, a zejména injekčně, nebral.“(apb)

Koupit drogu je v Praze snadné

Koupit si v hlavním městě drogu? Žádný problém. Stačí k tomu několik set korun a pár minut času. Na vlastní kůži se o tom nedávno přesvědčili také redaktoři Deníku. Ti se s rozměněnou dvoutisícovkou vypravili na pražské hlavní nádraží a do redakce si pak po rozepři s dealery odnesli dávky heroinu, pervitinu i kokainu.

Semenišť zločinu je ale v metropoli daleko víc. Prostory hlavního nádraží patří ovšem k nejproblematičtějším. Podle zástupce policejního ředitele druhého pražského obvodu zde není dealerů drog zrovna málo a někteří dovedou i loupit. Policie proto nádražní halu monitoruje minimálně dvakrát do týdne a čas od času vyměňuje i členy policejního dohledu.

Dávky drog, které Deník poté odevzdal k analýze, byly kvalitní. Heroin vyšel redaktory na osm set korun, za kokain chtěli dealeři o stovku méně a pervitin vyšel na čtyři sta korun. (luc)

Zakladatel nadace Dropin Ivan Douda v rozhovoru pro Deník řekl:

Centrum Drop In vyhledává denně až sto osob

Kolik lidí závislých na drogách vyhledává pomoc ve vašem pražském kontaktním centru?

Do střediska Drop In v ulici Karolíny Světlé přichází denně šedesát až sto klientů. Za poslední rok se to spíše blíží stovce. V hlavním městě je odhadem dva a půl tisíce uživatelů drog.

Jaké jsou roční náklady Drop In?

Drop In máv Praze sedm projektů. Celkový rozpočet je v posledních letech okolo šestnácti milionů korun. Finance jdou od rady vlády, pražského magistrátu, od některých pražských městských částí a od soukromých sponzorů. Loni nám například Česká spořitelna přispěla pěti sty tisíci.

Můžete potvrdit zjištění škol, že drogová kariéra začíná nyní již od 12 let, takže na střední školy do prvních ročníků přicházejí žáci navyklí na marihuanu a v menší míře i na pervitin a extázi?

Rizikovým věkem stabilně zůstává věk okolo 14 až 16 let. Je ovšem oproti dřívějšku více výjimek mezi mladšími. Jinak konstatování o snižování věku závislosti na drogách slyším už třicet let.

Kolik Drop In zaznamenal úmrtí kvůli předávkování za roky 2005, 2006, 2007 a letos?

Za poslední tři roky evidujeme dvě sebevraždy mezi našimi klienty. Nemáme zprávu o smrtelném předávkování mezi nimi.

Jaké drogy jsou konzumovány nezletilou mládeží ve věku do 16 let a mladistvími ve věku 16 až 18 let v Praze?

Do 16 let je to pravidelně hlavně alkohol a cigarety, nepravidelně a méně i marihuana a pervitin. Klientů do 16 let máme ovšem minimum,a když, tak spíše jde o jednorázové konzultace kolem nějakého „maléru“, nejde o masivní návyk či závislost. Od 16 let bývá častější již problémové braní ilegálních drog. Hlavně pervitinu a marihuany, ale experimentuje se s celou škálou drog.

(apb)