Druhou příčku Babiš neobsadil jen na Praze 1, 2, 7 a v Troji. Tam by do finále místo něj poslali jedinou ženskou bojovnici o prezidentské křeslo Danuši Nerudovou.

Metropole většinou volí jinak, než se pak ukáže v celorepublikovém průměru. V roce 2013 by na hrad poslala Karla Schwarzenberga a o pět let později Jiřího Drahoše. Někteří pražští politici se vyjádřili, že je výsledek Andreje Babiše v Praze nepřekvapil, protože má podporu spíše ekonomicky slabších regionů.

Podle politologa Ladislava Mrklase to ale není tak docela pravda. Dokazuje to i fakt, že Pražané Andreje Babiše z většiny volili hned jako druhou možnost, i když je dělí nemálo procentních bodů.

Ve středních Čechách se už o vítězství Petra Pavla nedá hovořit jako o drtivém. „Je to přitom kraj, který je bohatý, který se rozrůstá, kam se stěhuje spousta lidí, kteří jsou vzdělaní a kteří patří k vyšším vrstvám. Čili bychom předpokládali, že tam musí dosáhnout stejně drtivého vítězství jako v Praze a není to tak,“ vysvětluje Mrklas s tím, že společnost je nějakým způsobem rozdělená a rozděluje jí nejenom otázka primárně ekonomická, ale i pohled na globalizaci a třeba evropskou integraci nebo podporu Ukrajině.

Praha 11 je specifická

Na Jižním Městě, kde konkrétně na Chodově sídlí společnost Agrofert z podstaty spjatá s Andrejem Babišem, obsadil tento prezidentský kandidát druhé místo se ziskem 27,3 procenta hlasů. Ze všech 38 městských částí je to pro něj druhý nejlepší výsledek. Více lidí ho na druhou příčku poslalo pouze v Královicích, kde získal 30,17 procent hlasů.

Zástupci nejsilnějších politických stran na Jižním Městě, starostka Šárka Zdeňková (Hnutí pro Prahu 11) a Ondřej Prokop (ANO) si ale nemyslí, že na podporu Andreje Babiše v této městské části má vliv právě sídlo Agrofertu.

„Sídliště obecně jsou pro hnutí ANO na výsledky lepší. Běžní politici ze standardních stran na sídliště většinou kašlou a jsou tedy mimo zájem těch hlavních politiků, kteří se zajímají hlavně o centrum, jako je náplavka, Václavák,“ myslí si Prokop a dodává, že celá řada seniorů a třeba matek samoživitelek právě na Jižním Městě řeší existenční problémy. Hodně z nich má podle něj problém vyjít, zaplatit životní náklady a právě to, je podobné různým „babišovským“ krajům.

O složení populace na Jižním Městě mluví také starostka Prahy 11 Šárka Zdeňková. „Jsem přesvědčená o tom, že je to jedním z nejvyšších podílů populace seniorních voličů, která je tu asi třetinová. Ten trend je dlouhodobější. Vyznačuje se volením levicovějších stran. Myslím, že bývalé levicové voliče komunistů a sociální demokracie si u nás převzalo ANO,“ říká Zdeňková.