Letos nám jedno písmeno a náhle platná jedna hodina navíc zpestří Velikonoce. Středoevropský čas označovaný jako SEČ se v neděli v neděli 31. března – oficiálně dvě hodiny po půlnoci – mění v SELČ: středoevropský letní čas, kdy počítáme o hodinu víc. Návrat k SEČ se pak chystá na 27. října.

V souvislosti s vlivem na lidi může být přínosem, že změna přijde uprostřed velikonočních svátků, kdy má většina lidí volno, což nabídne delší příležitost aklimatizovat se v nových hodinách a postupně přivykat na „posunutý“ denní režim. Také na silnicích bývají v tomto období hlášeny problémy; dokonce takové, které málokoho hned napadnou. Nejsou to bouračky z nevyspání, ale obyčejně přibývá ranních střetů aut se zvěří. Ze dne na den totiž přijde něco, co volně žijící zvířata zaskočí: silnice se začnou hemžit ruchem v době, kdy ještě býval klid.

Ráno je prý skutečně moudřejší večera

V souvislosti s tím vším se o zavádění letního času, jeho nutnosti, přínosech a výhodnosti v minulosti hodně diskutovalo. Nyní se zdá, že tyto debaty prakticky utichly, jakkoli někdejší diskuse o tom, že by mohlo být rozumné ponechat jeden čas s celoroční platností, k výsledku nedospěly. Že jeden čas by byl fajn, asi zpochybňuje málokdo: jen je třeba dospět k celospolečenské i mezinárodní domluvě, zda by mělo jít o hodiny „přirozené“, anebo o hodinu posunuté.

Jakkoli shoda na sjednocení času přišla už před pěti lety, v roce 2019, od té doby jsme nepokročili. „Zdá se, že střídání času už není téma. A přitom důvody k řešení trvají,“ poznamenal v té souvislosti Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Nad střídáním a nestřídáním řasu se zamýšlí společně s ředitelem Hvězdárny a planetária Brno Jiřím Duškem.

V debatách, ke kterému z časů, jež se nabízejí na výběr, se přiklonit, mají jasno: ke středoevropskému. S tím, že je „symetrický ke Slunci“ (které v poledne stojí nad jihem), a tedy bližší přírodě i člověku. S tím souvisí prospěšnost pro organismus a jeho biorytmy. I když spousta lidí vítá, když je večer déle vidět a zbývá tak více času na rozmanité aktivity „po práci“, vědecké argumenty hovoří jinak: našim vnitřním hodinám lépe vyhovuje více světla po ránu, což i prospívá různým orgánům včetně mozku. Napomáhá i zvýšení výkonnosti.


Nahrává se anketa ...

„Středoevropský čas bez zavádění letního času podporuje i Akademie věd ČR, konkrétně její Fyziologický ústav,“ odkazuje Suchan na stanovisko kolegů. Vedoucí oddělení biologických rytmů fyziologického ústavu Alena Sumová, kterou znají i studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (ale působí i na Masarykově univerzitě), skutečně nemá pochybnosti: „Ponechání trvalého středoevropského času poskytne lepší seřízení našeho časového biorytmu s denní dobou – a tím bude mít pozitivní dopad na zdraví člověka.“

Letní den začínal už ve tři hodiny

K životnímu stylu minulosti koneckonců patřilo v běžných dnech časněji vstávat a večer jít na kutě tak brzy, že to člověka dnešní doby překvapí: „se slepicemi“. Potvrdit to může třeba instrukce vladaře rožmberského dominia z roku 1556, jíž Vilém z Rožmberka určoval povinnosti hradního purkrabího. Instrukce mu ukládala povinnost, že musí být denně osobně přítomen odemykání brány. A pozor: stanovil i přesný čas. V zimním období ve čtyři hodiny ráno – a v létě již ve tři.

Protože měl purkrabí vedle spousty dalších povinností osobně dohlížet i na zavírání brány, zůstaly ve vrchnostenských pokynech z druhé poloviny 16. století zaznamenány i časy, kdy se denní ruch chýlil ke zklidnění: v zimě byl hrad zavírán úderem šesté večer, v létě o hodinu později. Tehdejší „letní režim“ se tedy odvíjel v závislosti na trvání denního světla – avšak po celý rok vladař zjevně kladl důraz na časný začátek pracovního dne. I tato tradice by tak mohla být argumentem pro celoroční ponechání středoevropského času.

Poučení ze zámoří: zmatek a bezradnost

I když Evropská komise v minulosti schválila, že střídání času má být odstraněno, vytratil se další krok: rozhodnutí o tom, který z časů by měl být zachován. „Středoevropský čas, nebo trvale letní čas? S tím si nikdo na politické úrovni neví rady,“ poznamenal Suchan. „Nejen, že se členské státy Evropské unie zatím nedohodly, co bude dál, ale i v USA jsou bezradní. Americký Senát sice schválil zrušení střídání času (s tím, že zůstane trvale letní), rozhodnutí ale neprošlo Sněmovou reprezentantů, takže se čas střídá dál. Navíc se objevily snahy trvale nastavit přirozený čas,“ uvedl, že hledat poučení v zámoří je zatím marné.

Suchan nicméně poznamenává, že důvody, které odborníci nabízejí v rámci diskusí i v doporučeních pro Evropskou komisi, dál trvají. „Středoevropský čas vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě (jako je Ukrajina) nebo hodně na západě (třeba Portugalsko nebo Irsko). Ale tam už si hodinky stejně musíte přetáčet,“ uvedl.

Jak je to s letním časem časem v cizině?

- V USA začal letní čas platit již 10. března. Ke změně času dochází v každém časovém pásmu v USA vždy ve 2.00 místního času. Havaj a většina Arizony ovšem letní čas nepoužívá.
- V Kanadě na letní čas přechází většina oblastí, ale ne úplně všechny.
- Zajímavá zkušenost je z Mexika. Země se rozhodla trvale odstranit letní čas v říjnu 2022. Tato změna však způsobila zmatek a problémy podél hranic s USA. Pohraniční města na severu Mexika své časy sladila s používáním letního času v USA a 10. března 2024 také přešla na letní čas.

Zdroj: Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium Brno