Ne že by volně žijící zvířata kopírovala lidskou náklonnost k nikotinu – vypozorovala ale, že jim kontakt s nedopalky prospívá. Proto si je třeba opeřenci nosí i do hnízd a ježci, ale i další zvířata, je žvýkají, aby si obohacené sliny mohli roztírat po těle. Důvod? Nikotin funguje jako repelent odpuzující rozmanité parazity. Včetně blech či klíšťat.

close Výstava o přírodě ve městě Planeta Praha v CAMPu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. info Zdroj: Deník/Milan Holakovský zoom_in Výstava o přírodě ve městě Planeta Praha v CAMPu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Pokud by snad někdo namítal, že tohle jsou hospodské povídačky, obzvlášť vhodné pro uplatnění při aprílovém pondělku 1. dubna, skutečnost je jiná. Stojí to psáno černé na bílém, tuhle informaci je možné získat i v dokumentárním filmu – a nejnověji ji nabízí i výstava, kterou Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) pořádá ve svém CAMPu neboli Centru architektury a městského plánování ve Vyšehradské ulici; mezi Faustovým domem a emauzským klášterem. K vidění tam bude po celé jaro a podstatnou část léta: do 1. září, připomněl ředitel IPR Ondřej Boháč.

Výstava, kniha i filmový dokument

Výstava nabízející netradiční pohled na pražskou přírodu se jmenuje Planeta Praha – stejně jako populárně naučná kniha, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Jany Kostelecké, nebo dokumentární film režiséra Jana Hoška a producenta Radima Procházky. Přičemž jména lidí, kteří za vším stojí, budí důvěru a představují záruku: vedle zoologa Ondřeje Sedláčka (učícího na Přírodovědecké fakultě UK a působícího v Ochraně fauny ČR) nebo botanika Jana Alberta Šturmy (ten učí na Fakultě humanistických studií UK) se do příprav zapojili i odborníci z magistrátního odboru ochrany prostředí, z IPR i dalších institucí.

Pokud se tedy například dozvíte, že v okolí kolektorů a výduchů z metra vzniká tropické klima, což odráží i okolní vegetace, můžete vzít jed na to, že to tak opravdu je. Nebo že v Praze dodnes žijí otroci a otrokáři. Ano, jsou tu: ve společenství mravenců.

Vhodné prostředí pro ptáky i rostliny

Jestliže se často připomíná, že na každého obyvatele metropole připadají v kanalizační síti hlavního města odhadem čtyři potkani a možná i pět, zvířectvo žijící v Praze je mnohem rozmanitější a početnější. Přičemž živočichové i rostliny dokážou až překvapivě ovládnout prostředí, které si lidé vytvořili pro sebe, a přizpůsobit se k jeho využívání.

Představení části výstavy Planeta Praha, která přibližuje přírodu v metropoli, jejími tvůrci. | Video: Milan Holakovský

Třeba ptáků, kteří ve městě nacházejí díky lidskému odpadu podstatně bohatší zdroje potravy než v okolní přírodě, na území Prahy výrazně přibývá. Zaznamenáno zde bylo 248 druhů opeřenců – a 139 i s hnízděním. Třeba před sto lety by se tehdejší profesoři dušovali, že některé dnes v Praze běžné představitele ptactva nikdy ve městě neuvidíte; nikdy, povídám. A ještě před nějakými třiceti čtyřiceti lety by se prý ornitologové smáli, kdyby jim někdo říkal, že ve městě bude hnízdit holub hřivnáč. Nebo že se vyvinou zásadní rozdíly ve způsobu života městských kosů ve srovnání s těmi lesními. Nejde ale jen o dostatek potravy. Třeba pro sokoly – těch by v Praze mělo být evidováno sedm párů – nabídne mohutný komín ideální hnízdiště; lepší než tradiční vysoká skála. A vývoj městské fauny lze pozorovat třeba i na návratu bobrů.

Leckoho překvapí, že rozmanitější než v krajině na venkově byla pražská příroda před zahájením masivní stavební činnosti v okolí smíchovského nádraží. Provoz vlaků totiž významně přispěl k rozšíření druhů. Zaujme také, že rostliny, nejrůznější breberky i větší živočichové s oblibou vyhledávají prostředí, které pro nás není atraktivní: spáleniště, rumiště nebo brownfieldy, jak se říká opuštěným areálům. Mimochodem: řekli byste, že právě taková území představují 2,5 procenta rozlohy Prahy? Přírodně cenná území jsou třeba v okolí nádraží ve Vršovcích nebo na Žižkově.

Bordel v atriu představuje laboratoř

Jak intenzivně a rychle se mohou zazelenat a ožít i místa, kde oko estéta necvičeného v botanice ani zoologii vidí jen betonovou suť, rumiště a prostě bohapustý „bordel“, IPR návštěvníkům výstavy názorně ukáže. Do atria svého CAMPu nechal navézt hromady různého neřádu, které během pěti měsíců konání výstavy budou různě obrůstat, zarůstat a prorůstat (s čímž, pravda, odborníci přírodě trochu pomohou) a měnit se v „městskou džungli“.

Součástí výstavy Planeta Praha se stalo i vytvoření umělého rumiště, jež mají postupně ovládnout rostliny. | Video: Milan Holakovský

Podle slov ředitele Boháče je to experiment, který umožní sledovat, jak si příroda bere zpět nebo využívá prostředí, které si člověk vytvořil pro sebe. „Vystřídá se tu hned několik rostlinných společenstev v zápasu o životní prostor,“ poznamenal. Návštěvníci se ostatně mohou podívat i na to, jak by se Praha měnila v případě, kdyby z hlavního města zmizeli lidé. Projekce ve virtuální realitě ukazuje, jak se objevují stáda divočáků, poměrně záhy se bortí domy z 19. století, nastupují keře i stromy, až centrum města ovládne hustý dubový les; zatopeným metrem se prohánějí ryby…