Dnem D se pro transplantační program IKEMu tenkrát stal 31. leden. V napětí však transplantační tým připravený na v té době zcela mimořádnou operaci žil už nejenom dny, ale celé týdny předtím. Pohotovost držel již od prosince 1983: čekalo se, až bude k dispozici srdce, pro které se najde optimální příjemce.

Jednak se vyčkávalo na vhodného dárce, jednak vrcholily přípravy na zákrok, s jakým široko daleko neměl nikdo zkušenost. Amerika sice geograficky ležela tam kde nyní, ale kvůli politickým souvislostem se zdála být mnohem dál. Přesto se vše podařilo: právě z USA přišlo do Prahy poučení, jak postupovat – a dosáhnout úspěchu.

Ilustrační foto.
Úspěch pražských lékařů. V Motole transplantovali srdce malému novorozenci

Klíčové byly zkušenosti kalifornského lékaře Normana Shumwaye, jenž nabídl světu novou metodu. Se svým týmem totiž objevil lék cyclosporin A. Právě jeho zásluhou tělo přijalo cizí srdce, které v cizím těle mohlo bez problémů fungovat. A lékaři IKEMu se dostali i k přípravám v transplantačním centru Stanfordovy univerzity,

Rekordman ze školství

Z roku 1984 zůstává zaznamenáno, že prvním pražským pacientem se stal tehdy 44letý Josef Divina; technik Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Ten pak byl pečlivě sledován. S novým srdcem žil přes 13 let. Pacient, který na sklonku ledna dostal srdce o devět let mladšího muže, byl z nemocnice propuštěn v polovině března – a už 27. srpna znovu nastoupil do zaměstnání. Když pak 7. června 1997 zemřel, spojitost se srdcem to mělo jen nepřímou. Podlehl selhání ledvin, které přetížilo dlouhodobé užívání nezbytných léků.

Následovaly ještě pronikavější úspěchy spojené s dobou dožití. Jejich ztělesněním se stal v pořadí třetí transplantovaný pacient Rudolf Sekava. Také on dostal nové srdce v roce 1984 a bez nutnosti retransplantace (pouze později potřeboval voperovat kardiostimulátor) se dobrému zdraví těšil až do roku 2019. Tehdy zemřel v jihlavské nemocnici jen krátce předtím, než by oslavil již 83. narozeniny.

František Bílek po transplantaci
Za 37 let lékaři v Česku transplantovali přes dva tisíce srdcí

Zřejmě se stal nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě – a téměř do poslední chvíle byla jeho kondice obdivuhodná. Jako by pro něj ani neplatilo, že když pacienti po transplantaci musí brát pravidelně imunosupresiva, mohou s tím být spjaty nežádoucí vedlejší účinky komplikují následnou péči.

Původně přitom tento pacient, někdejší středoškolský učitel, jenž v roce 1984 byl už dva roky v invalidním důchodu a podle lékařů mu s ohledem na stav vlastního srdce zbývalo jen pár měsíců života, transplantaci odmítal. Neměl chuť do života, nedokázal se pohybovat a permanentně se dusil. To vše ale transplantace změnila.

Velmi pečlivé přípravy

Operaci historicky prvního pacienta Diviny zajišťoval dvacetičlenný tým. Zapojit ve vzájemné spolupráci bylo třeba specialisty do té doby samostatných lékařských oborů a odvětví. Však se také společné přípravy protáhly na několik měsíců. V rámci teorie bylo třeba skloubit pohledy nejen kardiochirurgů a kardiologů, ale také imunologů a expertů na pooperační péči. Nechyběl však ani praktický nácvik včetně pokusných operací na zvířatech.

Když nadešla hodina H, v týmu vedeném tehdejším ředitelem IKEMu profesorem Vladimírem Kočandrlem (jehož role rozhodně nebyla formální, protože šlo o zkušeného přednostu centra výzkumu transplantací orgánů) se operace ujal profesor Pavel Firt. „Tehdy nejzkušenější kardiochirurg,“ vysvětluje další legenda zdejšího kardiocentra a jeho někdejší přednosta profesor Jan Pirk.

Stejní muži se stali i hlavními aktéry v týmu, který pak vedl pětihodinovou operaci dnes již legendárního pacienta Sekavy. Tomu srdce, o němž se dozvěděl jen to, že patřilo blíže neupřesněné mladé ženě, dokonce umožnilo návrat do školy. Napodruhé učil od svých devětačtyřiceti let až do jednasedmdesáti.

„Dostal jsem v IKEMu obrovský dar: život,“ netajil kantor vděčnost k týmu lékařů i dalších zdravotníků – ale i úctu k jemu neznámé dárkyni se smutným osudem. Ještě v roce svého úmrtí, v lednu 2019, se v IKEMu účastnil oslav 35. výročí zahájení transplantací v plné svěžesti.

Dnes už „běžná“ operace

V současnosti už v IKEMu transplantaci srdce, jejíž postup se během let pozměnil, označují za dobře zvládnutou techniku, o níž i díky sehrané spolupráci s dárcovskými nemocnicemi hovoří jako o běžném výkonu. O operaci, která většině pacientů umožní návrat k běžným aktivitám. Ročně IKEM zaznamenává půl stovky těchto zákroků (v loňském roce 54), informovala mluvčí institutu Tereza Čápová. Přece jen však transplantace srdce nese jistý punc výjimečnosti. Třeba transplantací ledvin bývá na tři sta (loni 276).

Transplantace srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny.Transplantace srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny.Zdroj: Deník/Milan Holakovský

Deníku Čápová řekla, že ke čtyřicátému výročí první transplantace srdce IKEM chystá na 30. ledna tiskovou konferenci. Slibuje, že je domluveno i vystoupení docenta Málka, který zavzpomíná coby pamětník. „Pokud vím, je dnes jediným žijícím účastníkem,“ konstatovala. Ivan Málek byl v IKEMu dlouholetým zástupcem přednosty kliniky kardiologie (1990 – 2001) a později vedoucím oddělení srdečního selhání a transplantace srdce.

I když pochází z Prahy, jeho cesty do IKEMu nevedla po promoci přímo, ale oklikou přes působení na interně kolínské nemocnice v letech 1965–1969. Pak se zde z různých pohledů a postupně na různých postech věnoval onemocněním srdce.

První pokus před půlstoletím

První pacientkou, u níž se lékaři v tehdejším Československu pokusili o transplantaci srdce, byla 55letá Šarlota Horváthová. Operovali ji již 9. července 1969 ve Fakultní nemocnici Bratislava. Žena, kterou nemocnice přijala v kritickém stavu nejen se selháním srdce, ale i s těžkým poškozením jater, ledvin a plic, však přežívala jen několik hodin.

Transplantace srdce byla tehdy horkou novinkou i z celosvětového hlediska – a ještě chyběly nezbytné léky, které imunitní systém organismu dokážou přesvědčit, aby transplantovaný orgán neodmítl.

Takhle vypadá transplantace srdce. První provedli v pražském IKEM poprvé na konci ledna 1984.
Ani režim je nezastavil. Čeští vědci se i přes špatné podmínky stali legendami

Nyní vedle IKEMu u nás transplantují srdce také v pražském Motole, kde se specializují na dětské pacienty, a v Brně.