Před sto lety osvítila Ondřejov padající hvězda. Vznikla legendární fotografie

Jestliže fotograf hvězd trpělivě čeká na záběr, v němž se neplánovaně objeví navíc, co do původního záměru nepatřilo, bývá to často k uzoufání. Vlastně to může být podobné, ať už člověk fotí celebrity, nebo „světýlka“ na obloze. V jednom i druhém případě se však z pokaženého záběru může stát trhák. A právě to se stalo se snímkem z Ondřejova: tahle fotka zaujala. „Obletěla celý svět,“ připomíná Suchan.

Fotografie vzniklá náhodou

Při snímání „mlhoviny v Andromedě“ (jak tenkrát říkali nejen laici, ale i vědci; objev, že se jedná o blízkou galaxii označenou M31, publikoval Edvin Hubble až 23. listopadu 1924) šlo tehdy o velkou náhodu. Zorným polem dalekohledu proletěl jasný meteor, což se předem samozřejmě nedalo očekávat. „Vznikla tak legendární fotografie ‚bolidu v Andromedě‘,“ zmínil Suchan okolnosti vzniku snímku, který si ve své době sám vydobyl hvězdné postavení.

Za Perseidami vyrazilo do Ondřejova čtvrt tisíce lidí. Byť počasí zahrozilo

Praha

Tehdy osmadvacetiletý Klepešta, dodnes známý jako astrofotograf a zakládající člen České astronomické společnosti, fotografoval „mlhovinu“ čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku astrografem hvězdárny v Ondřejově. Je to přístroj, který zde návštěvníkům ukazují dodnes. Na to, že vznikne snímek, který zaujme celý svět, políčeno neměl.

Vznikl díky tomu, že nebe ozářila „padající hvězda“. Fotografii, která se stala ikonickou, lze najít prakticky ve všech československých publikacích o astronomii. „Později samozřejmě vzniklo více podobných snímků, například letošní s meteorem z roje Perseidy zveřejněný v Astronomickém snímku dne vydávaným NASA – ale Klepeštova fotografie byla a zůstane první,“ vyzdvihl Suchan mimořádnost Klepeštova záběru.

Upozornění pro čtenáře

Jak cenný snímek je, si uvědomoval i jeho autor: právě tuto fotku nosil po celý život u sebe jako svůj osobní průkaz. Jejím vznikem se pochlubil hned, jakmile to bylo možné: když psal do nejbližšího vydání časopisu Říše hvězd (ročník IV, číslo 5 září-říjen) článek nazvaný Pozorování Perseid v srpnu 1923.

Pod něj připojil první zmínku o své fotografii: „Veliký bolid byl spatřen dne 12. září 1923 o 22 h 55 m a asi 23 s SELČ letící směrem severovýchodním od souhvězdí Pegasa do souhvězdí Andromedy, kde poblíže hvězdy A se roztrhl.“ Připojil i další informace o světelném jevu – včetně poznatku, že ozářil temnou kopuli hvězdárny. A nechyběl ani slib: „Část dráhy bolidu s výbuchy nad mlhovinou v Andromedě se zdařilo zachytiti 8-palcovým objektivem astrografu v Ondřejově. Tato zajímavá fotografie bude uveřejněna v některém z příštích čísel Ř. h.“ Skutečně se tak stalo: v prvním čísle z roku 1924.

Mars a Jupiter hvězdáři ukážou z kopule v Ondřejově i z terasy v Praze

Z okolí

Snímek vedle světelné čáry bolidu zachycuje hvězdy z naší galaxie – a také jednu z nejbližších galaxií – Galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. Ta je od nás vzdálená 2,5 milionu světelných roků. Obě galaxie, které se vzájemně podobají, se k sobě přibližují. Podle vědeckých teorií se zhruba za 4,5 miliardy let začnou spojovat; pravděpodobně tak vznikne obří eliptická galaxie.

O fotografech na hvězdárně

Řeč o této fotografii i jejím autorovi bude v rámci semináře Průkopníci astronomické fotografie, který se v sobotu 11. listopadu uskuteční na Štefánikově hvězdárně v Praze. Vedle Josefa Klepešty se bude hovořit i o dalších československých autorech, kteří významně přispěli k popularizaci a rozvoji naší astrofotografie: Jindřichu Zemanovi, Karlu Herrmanovi Otavském nebo Zdeňku Ceplechovi.

close info Zdroj: Astronomický ústav Akademie věd ČR zoom_in Legendární astrofotografie Josefa Klepešty z roku 1923 s „mlhovinou“ a bolidem: autor Josef Klepešta (4. 6. 1895–12. 7. 1976).