Začátkem roku publikoval prestižní britský deník The Financial Times článek o Hřibově vzdorování čínské diktatuře a jejím tlakům. Text v úvodu připomíná počátek Hřibovy „asertivity“: loňskou recepci v Praze, na které čínský velvyslanec opakovaně naléhal na Hřiba s tím, aby vyprovodil ke dveřím tchajwanského diplomata se zdůvodněním, že Peking neuznává nezávislost Tchaj-wanu. „Odmítl jsem, protože my nevyhazujeme naše pozvané hosty,“ komentoval pražský primátor loňskou událost pro FT.

Článek o „jedné Číně“ předmětem sporu

Podle politického geografa Michaela Romancova celý následující spor s Prahou vyhrotila čínská strana, která odmítla požadavek na vypuštění článku o „jedné Číně“ ze „sesterské“ smlouvy mezi českou metropolí a Pekingem.

„Čína sama vyrobila problém, který teď rezonuje. Pekingu to příjemné není, zatímco Tchaj-wan z toho má samozřejmě radost. I proto, že v posledních letech v pomyslné soutěži s Čínou o pozornost světa tahá jednoznačně za kratší konec provazu,“ řekl Romancov, podle kterého by kauza mezinárodního dosahu nevznikla, kdyby čínský stát neměl potřebu se vůči Praze vymezovat a kdyby se vše řešilo na městské úrovni.

Praha je stále oblíbenějším cílem

Sinoložka Olga Lomová vnímá jako podstatnější než politické šarvátky v pozadí samotný fakt sblížení s Tchaj-pejí. Obě města si podle Lomové mají co nabídnout. „Obecně vítám úzkou spolupráci mezi Prahou a Tchaj-pejí, protože Tchaj-pej je moderní asijské město, s nímž si máme ve sféře zkušeností co vyměňovat. Z vlastních návštěv Tchaj-peje mohu říct, že je to sídlo velmi moderní, dynamicky se rozvíjí a v řadě ohledů se stále mění k lepšímu. Jezdím tam už asi dvacet let,“ poznamenala Lomová, podle které je zase Praha pro turisty z Tchaj-wanu stále oblíbenější destinací.

Zmiňovaný článek ve Financial Times líčí symbolické vymezení Prahy vůči Pekingu jako projev sílícího odporu části české společnosti proti pročínské orientaci, kterou zahájil prezident Miloš Zeman.

Jde jen o snadné zviditelnění?

List cituje i hlasy, podle kterých může být za protičínskými stanovisky politiků z opozičního tábora snaha o snadné zviditelnění. Sám Hřib však tvrdí, že intervenovat nechtěl a že byl do sporu zatažen Pekingem, který se choval „násilně“. Primátor, který strávil na Tchaj-wanu dva měsíce jako student medicíny, trvá na tom, že se nikdy nesnažil o vlastní zahraniční politiku. „Ve smlouvě s Pekingem byl politický článek navíc, a proto jsme ho chtěli vypustit. Smlouva s Tchaj-pejí je apolitická, stejně jako s čínskou Šanghají, kde také není žádný problém,“ upozornil Hřib.

Čínské finanční centrum však podle agentury Reuters pozastavilo oficiální styky s Prahou poté, co české hlavní město podepsalo partnerskou smlouvu s Tchaj-pejí. „Svévolně se (pražské vedení) vměšuje do čínské vnitřní politiky a veřejně se staví proti principu jedné Číny. Vláda města Šanghaj a jeho lid proti tomu důrazně protestují,“ uvedla šanghajská vláda v prohlášení.

Podle manažera skupiny PPF, která je velkým hráčem na čínském trhu nebankovních půjček, by případný příchod politika Hřibova ražení na Pražský hrad mohl mít dopad i na obchody s pevninskou Čínou. „Číňané mají přísloví, že 'byznys se dělá s přáteli'. Takže určitě by to vzájemnému obchodování nepomohlo,“ řekl ředitel PPF pro vztahy s veřejným sektorem a exministr Vladimír Mlynář v nedávném rozhovoru pro Deník.