Praha měla pro loňský rok zastupiteli schválený rozpočet s příjmy asi 79,1 miliardy korun a výdaji asi 89 miliard korun. Rozpočet se průběžně mění podle aktuálního výsledku hospodaření.

Z celkového objemu příjmů tvořily největší část daňové příjmy, které dosáhly 70,72 miliardy korun, což bylo o asi 13,5 miliardy korun více, než kolik se předpokládalo ve schváleném rozpočtu. Nejvíc peněz Praha získala na dani z přidané hodnoty. Druhou nejvyšší částku tvořily takzvané transfery, tedy například peníze ze státního rozpočtu. Od státu dostala metropole necelých 28 miliard korun. Peníze město získalo také z nedaňových příjmů nebo z vlastní hospodářské činnosti.

Stanové městečko Malešice pro běžence.
FOTO: Městečko pro uprchlíky v Malešicích: Hasiči začali stavět stany

Ve výdajích tvořily největší část běžné výdaje, které se vyšplhaly na 74,93 miliardy korun, což je meziročně o zhruba 1,3 miliardy korun více. Nejvíc peněz v běžných výdajích šlo do školství, a to 26,62 miliardy korun, a na dopravu, na kterou město vydalo 22,5 miliardy korun.

Kapitálové výdaje se vyšplhaly na 14,72 miliardy korun. Původně město plánovalo investovat přes 19 miliard korun. Nižší čerpání bylo podle dokumentu způsobeno opatřeními proti šíření covidu-19 a přísnějšími pravidly zadávání veřejných zakázek. V investicích šlo nejvíc peněz do dopravy, a to 4,97 miliardy korun, a do školství, kam putovalo necelých 2,7 miliardy korun.

Pro letošní rok má hlavní město schválen rozpočet s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice půjde přibližně 19,68 miliardy korun, z toho více než čtyři miliardy na stavbu metra D. Z výdajů tvoří většinu běžné výdaje, a to asi 70,92 miliardy korun.