Kdo může přihlásit strom do soutěže?

Úplně kdokoli. Pokud někde uvidí jehličnan, který by se na Staroměstské náměstí hodil, stačí, když ho vyfotografuje a snímek nám zašle. Může to být strom, který stojí na vaší zahradě, v okolí vašeho bydliště nebo úplně někde jinde. V tomto případě řešíme pokácení stromu s vlastníkem, ale odměna patří tomu, kdo tip zaslal.

Proč zapojujete do výběru vánočního stromu na Staroměstské náměstí veřejnost?

Hledání vánočního stromu děláme tímto způsobem, tedy veřejnou soutěží, letos potřetí. Zatím se nám osvědčilo, že lidé tento způsob baví, mají dobrý pocit z toho, že se mohou zapojit do organizace vánočních trhů. Ten, jehož strom vybereme, navíc získá odměnu deset tisíc korun, takže v tom může hrát roli i tato motivace.

Jakým způsobem jste vybírali vánoční stromy dříve?

PETR HOZÁK, muž, který vybírá vánoční strom pro Prahu.

Několik let jsme spolupracovali s Krkonošským národním parkem, stromy jsme tedy brali odtamtud.

Jaká jsou kritéria soutěže?

První podmínkou je bezchybný vzhled. Strom musí být krásný, reprezentativní, musí být rovně rostlý, musí mít pravidelné větvení ze všech stran. Často se totiž stává, že strom je hezký z jedné strany, ale z druhé mu chybí větve. Dalším kritériem je dostupnost stromu. Musí se nacházet poblíž zpevněné, nejlépe asfaltové komunikace, aby se mohl pomocí těžké techniky zajistit na jeřáb, podříznout a položit na návěs, který strom převáží až na Staromák. Strom totiž není možné pokácet klasicky, protože by se zničil. Třetí podmínkou je zdravotní stav dřeviny. Ten ověřují pracovníci lesnické fakulty Zemědělské univerzity v Brně. Tímto se snažíme předejít tomu, co se stalo za minulého provozovatele, kdy se strom na náměstí zřítil.

Je rozhodující i výška a typ stromu?

Výška určitě ano, strom by měl mít mezi třiadvaceti a sedmadvaceti metry. My ho poté zařezáváme do finální výšky, která je dvacet dva metrů. Co se týče typu, vždycky jsme zatím vybrali smrk ztepilý, ale nebránili bychom se ani hezké jedli. Stříbrné smrky zpravidla nedorůstají do požadovaných rozměrů a vzrostlá borovice opravdu nevypadá reprezentativně (smích).

Kolik lidí se v minulých letech do soutěže přihlásilo?

Vycházelo to vždy kolem dvaceti až čtyřiceti lidí. Doufáme, že letos to bude podobné.

Jezdíte si prohlédnout všechny přihlášené jehličnany?

Nejprve zhodnotíme zaslané fotografie, a když podle nich poznáme, že strom nesplňuje nějaká kritéria, tak se už na něj ani podívat nejedeme. Ale bývá to tak, že nejedeme plus minus na pět míst, všechna ostatní navštívíme. Vždycky to trvá tak jeden týden, naplánujeme si trasu skrze celou republiku, a pak projíždíme a vybíráme.

Neděláte tedy rozdíl mezi stromy poblíž Prahy a těmi vzdálenějšími?

Samozřejmě bychom kvůli náročné dopravě preferovali, kdyby zvítězil nějaký strom, který vyrostl nedaleko Prahy. Ale pakliže najdeme nejkrásnější kousek na Moravě, vybereme ten. Nejdůležitější je opravdu to, aby strom Staroměstské náměstí o Vánocích ozdobil.

Odkud byly předchozí stromy, které vám nabízela veřejnost?

Před dvěma lety z obce Zaječov na Berounsku, loni pak z obce Kyšice nedaleko Kladna.

Snaží se vám přihlášení lidé „svůj" strom vnutit?

Většinou to tak bývá, snaží se mě přesvědčit, že ten jejich strom je nejlepší, nejkrásnější… Ale já se jim nedivím každý má k tomu svému stromu citový vztah, je součástí jejich života. Většinou ale lidem dokážeme vysvětlit, že mají třeba nízký strom, nepravidelný a podobně. Na druhou stranu, i nízký strom ve výšce kolem jedenácti metrů někdy vybereme a umístíme ho na vánoční trhy na Náměstí republiky.

Bývají lidé naštvaní, když nevyberete jejich jehličnan?

Nestává se to. Za účast v soutěži dostanou všichni děkovný list a při vánočních trzích na Staromáku mají zdarma drobné občerstvení.

Jak nakládáte se stromem po skončení vánočních trhů?

Ořezané větve dáváme jako potravu pro slony do pražské ZOO, kmen nabízíme například uměleckým školám nebo jsme z nich jednou nechali udělat lavičky k dětskému domovu na Chodově. Snažíme se, aby strom posloužil i po skončení trhů.

Michaela Rozšafná