Takzvaná nová odbavovací hala nádraží sice poměrně nedávno prošla modernizací, ta ji však podle informací generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody změnila jen na pohled. Týkala se designu a prodejních prostor, avšak nikoli samotné konstrukce budovy (problém představuje zvláště střecha) a jejích technologií. Navíc je třeba hlavní pražské nádraží připravit na to, že se počet cestujících v příštích desetiletích zdvojnásobí: denně by jím mohlo procházet 200 tisíc lidí.

V budoucnu tam přibude ještě vyústění vysokorychlostní tratě a napojení na zamýšlené „metro S“, tedy vlaky jezdící v podzemí; návrh také umožňuje snadné napojení na budoucí linku metra D. Je ale třeba myslet i na lepší přestupy na metro C a tramvaje, stejně jako na promyšlené napojení na cyklistickou dopravu a vstřícnost k pěším. A rovněž na to, že moderní nádraží nenavštěvují jen cestující: slouží také jako místo setkávání, nákupů či zábavy.

Tři velké akce v jednom celku

Zhruba za pět let, nejspíš v roce 2028, pokud všechny přípravy, získávání povolení a hledání zhotovitele půjdou podle plánu, by se radikální proměna označovaná jako Nový Hlavák měla začít stávat skutečností. Práce podle návrhu dánských architektů z Henning Larsen Architects A/S ze skupiny Ramboll (za spolupráce s domácím architektonickým studiem A8000) by pak měly trvat celkem tři roky. Cílem je vytvořit přestupní místo, kde nádraží plynule navazuje na okolní park i samotné hlavní město. Místo, odkud cestující budou moci snadno pokračovat ke svému cíli s využitím dalších prostředků veřejné dopravy nebo se plynule rozptýlit do okolí. Počítá se také s návazností na plánované zklidnění magistrály, byť do samotné magistrály projekt nezasahuje, či s napojením směrem k Masarykovu nádraží (i to čeká modernizace a stane se výchozím bodem pro vlaky na letiště).

Projekt, jemuž autoři dali název Šťastný Hlavák, tedy zahrnuje nejen rekonstrukci „nové“ odbavovací haly, ale také novostavbu tramvajové trati Muzeum–Bolzanova, vedoucí skutečně až k nádraží, a revitalizaci parku Vrchlického sady. Ty se mají z nynějšího nevábného „Sherwoodu“ změnit v prostor s funkcí polovičního náměstí, avšak se zachováním množství zeleně. To všechno jako jeden celek v rámci společné akce státní Správy železnic, hlavního města a jeho dopravního podniku. Začít se má tramvajovou tratí, aby i během stavby byla zajištěna městská doprava: následné práce totiž omezí provoz metra (jeho soupravy po nezbytnou dobu budou stanicí pouze projíždět).

Základem návrhu z Dánska je rozsáhlá dřevěná konstrukce s otevřeným stranami nesoucí střechu. Sjednotí v jeden celek nádraží včetně odbavovací haly a historické Fantovy budovy, přestupní dopravní uzel s novou tramvajovou zastávkou přímo před nádražím i okolní zeleň, když se počítá s návratem běžného života do Vrchlického sadů. Dánské studio je rozdělilo na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a oblast pro doplňkové aktivity – takže vznikne třeba prostor pro pořádání trhů. Ředitel Správy železnic Svoboda obzvlášť oceňuje „komfortní propojení s Fantovou budovou“. „Věřím, že se znovu dočká své slávy a stane se opět využívanou součástí komplexu hlavního nádraží,“ těší se.

Generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy Petr Witowski upřesňuje podobu budoucího úseku tramvajových kolejí. Trať povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale – a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. „Přinese lepší napojení hlavního nádraží na městskou hromadnou dopravu a zároveň umožní lepší trasování tramvajových linek v centru města,“ shrnuje Witowski výhody řešení, jež v tomto případě není návrhem dánského týmu; Praha s ním počítala již dříve. Nynější varianta nabídne zastávku pod střechou.

Nádraží i okolí pro 21. století

Náměstek primátora Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) obzvlášť vyzdvihuje chystanou proměnu poměrně neoblíbeného místa, které dávno ztratilo původní charakter městského korza, v živý park sloužící potřebám 21. století. „Navíc návrh doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny. Vzniklo tak unikátní řešení, které elegantně a efektivně propojuje odbavovací halu s přilehlým parkem,“ řekl Hlaváček.

Také 1. náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), který má na starost oblast dopravy, nešetří pochvalnými slovy. Líbí se mu proměna v plnohodnotné veřejné prostranství moderního střihu i důraz na zviditelnění historické Fantovy budovy. „Z neatraktivní odbavovací haly schované v nechvalně proslulém Sherwoodu zmizí temná zákoutí a už to nebude jen neosobní dopravní terminál,“ řekl Hřib, jenž také připomíná plány na nový přechod před Fantovou budovou.

Co Nový Hlavák změní podle 1. náměstka primátora Prahy Zdeňka Hřiba a jaké změny zdůrazňuje náměstek primátora Petr Hlaváček? | Video: Milan Holakovský

Oceňuje rovněž ekologickou rovinu: má se jednat o jednu z největších dřevostaveb v republice. „Pokud s použitím dřeva budou souhlasit hasiči,“ řekl Deníku. Třeba památkáři námitky nemají, dozvěděl se Deník dále. Jejich zástupci byli přímo u hodnocení soutěžních projektů.

Návrh získal přesvědčivé prvenství

„Jsme rádi, že můžeme přispět k rozvoji Prahy,“ řekl za studio Henning Larsen ředitel pro globální trh Jacob Kurek. V souvislosti s prací svého týmu zdůrazňuje komplexní přístup, který Pražanům i návštěvníkům české metropole přinese novou „bránu“, jež je přivítá při příjezdu a bude představovat rozloučení při odjezdu. „Vytvořili jsme návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem,“ připomněl.

Nově vysazovaná zeleň má být lépe adaptovaná na změny klimatu, i laiky zaujme nejen historizující pojetí dřevěné konstrukce (náměstek Hlaváček, sám architekt, chválí, jak návrh s citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmu a uplatňuje je v rámci moderní úpravy veřejného prostoru) – upoutá ale třeba i přenesení motivu dlažby z haly ven do parku; s jejím využitím na novém „nádražním náměstí“. Kurek zdůrazňuje, že nově pojaté nádraží nemá sloužit jen cestujícím: „Naší ambicí je, aby bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas.“

Návrh studia Henning Larsen Architects zvítězil v rámci takzvaného soutěžního dialogu, do kterého se loni přihlásilo 26 týmů z České republiky i ze zahraničí; do druhého kola z nich bylo vybráno pět. Hodnotitelů bylo celkem 27, z toho 11 porotců projekty bodovalo. Dále se zapojilo 68 odborných poradců z různých disciplín. Předseda komise Wertig konstatoval, že prvenství získal vítězný návrh jednoznačně; s výrazným bodovým náskokem před dalšími projekty.

Komise podle jeho slov ocenila harmonii mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou. „Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci,“ připomněl. „Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ oceňuje Wertig.

Vítězný návrh i dva další, které získaly druhé a třetí místo, si zájemci mohou do 17. prosince prohlédnout na výstavě v CAMPu – v Centru architektury a městského plánování ve Vyšehradské ulici. Tam také v úterý 28. listopadu od 16 hodin dojde na představení vítězného projektu. Jinou výstavu, k soutěžnímu dialogu, lze nyní také zhlédnout v odbavovací hale hlavního nádraží.