První zastávka byla v 10:00 na Mariánském náměstí před budovou magistrátu, kde se hasiči setkali s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) a dalšími zástupci metropole. Poté jeli na Krajské vojenské velitelství na náměstí Svobody v Bubenči.
Před polednem se kolona hasičských aut představila veřejnosti na Václavském náměstí. Z centra vyrazili hasiči na policejní krajské ředitelství v Kongresové ulici, odkud se přesunuli před sídlo zdravotnické záchranné služby a městské policie v Korunní. Kolona před 14:00 vjela do areálu Správy služeb na Kundratce, kde spanilá jízda skončila.
O založení prvního profesionálního hasičského sboru na českém území rozhodli pražští radní 23. března 1853. Základem budoucího hasičstva se stali tzv. městští počišťovači.
"V březnu 1853 magistrát rozhodl, že bere do vlastní režie úklid ulic, pro začátek na Malé Straně. Hasičský sbor zahájil svoji činnost 16. srpna 1853, kdy nastoupilo prvních 11 hasičů/metařů. Do konce srpna 1853 pak bylo přijato celkem 30 hasičů/metařů, jejichž představeným byl jmenován městský dozorce Alois Pasta. Osm lidí měl vycvičit k obsluze stříkačky, ostatní jako pomocníky při hašení. A první hasičský sbor z povolání v Praze byl na světě," popsal vznik sboru mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Novopečení pražští hasiči dostali červené pásky na rukáv a prošli výcvikem se stříkačkou, koštěte se ale nezbavili. Trvalo 13 let, než se mohli věnovat jen boji s ohněm a dalšími pohromami. Po Praze se profesionálních hasičů dočkala i další města, druhým bylo v roce 1864 Brno.
Vybavení současných a začínajících hasičů je nesrovnatelné. "Strojní, chemická a technická služba je v současnosti na vysoké úrovni, přesto na hasičských vozech zůstávají i lopaty a košťata. Nejčetnější zásahy jsou zásahy technické, pomoc u dopravních nehod a ochrana životního prostředí," dodal Kavka.
