Green Port Strašnice, celorepublikový vítěz v kategorii Náš domov, zahrnuje tři udržitelné pasivní domy s celkem 156 byty, které vyrostly na místě někdejší centrály Československé (a posléze České) námořní plavby na Hagiboru. Na první pohled upoutávají pozornost zelenými střechami a množstvím zeleně v okolí, která nabízí příležitosti k odpočinku, ale i k setkávání lidí či k městskému zahradničení.

Soutěžní porota ocenila, že investorovi JRD Development se podařilo vybudovat kvalitní projekt se zaměřením na udržitelnost. Vedle rekuperace sklidily chválu například úpravy umožňující vsakování vody (tedy povrchy bez velkých asfaltových či betonových ploch) nebo zadržování dešťové vody pro její využití k zalévání.

Jagava Permafarma získala celorepublikové prvenství v kategorii Volná krajina s projektem zaměřeným na regeneraci půdy v lokalitě Veselice na Mladoboleslavsku. Název odkazuje na permakulturní přístup s důrazem na udržitelnost a soběstačnost, kdy si má příroda především poradit sama; uplatní se přírodní procesy a zákonitosti místo chemie či rázných zásahů.

Projekty oceněné v rámci soutěže Adapterra Awards: Jagava Permafarma na Mladoboleslavsku (Veselice) – zelenina mezi  bioklimatickými pásy.Projekty oceněné v rámci soutěže Adapterra Awards: Jagava Permafarma na Mladoboleslavsku (Veselice) – zelenina mezi bioklimatickými pásy.Zdroj: Jagava Permafarma

Zde by se dalo říci, že se jedná o hospodaření Tomáše Fraňka podle staré selské moudrosti, citu a zkušeností: opatření, která jsou často jednoduchá, pomáhají přírodě, aby sama nacházela nejlepší způsob fungování. Nejde tedy o její přetváření a proměny, ale nacházení souladu s přírodními pravidly v podnikání i řemeslech; s důrazem na zdraví půdy i rostlin a kvalitu vody, které je třeba ponechávat prostor. Porota projekt ocenila jako vzácný příklad využití progresivních metod ekologického zemědělství. „Zvláště cenný a ojedinělý je důraz na zlepšení kvality půdy,“ citovala slova porotců Lucie Ješátková z ministerstva životního prostředí. S konstatováním, že spojení podnikatelského ducha se zodpovědnou péčí o krajinu, půdu a okolí přináší výsledky ekologické i ekonomické.

Plnohodnotná příroda ve městě

Metropole uspěla také v případě partnerských ocenění. Ta byla v rámci hodnocení Adapterra Awards udělována dvě – a obě připadla středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Hostivaři za projekt šetrného hospodaření s vodou. Ten je v rámci nynějšího provozu dříve zdevastovaného historického statku budován už od roku 1996, a to jak v zastavěné části areálu, tak v jeho přírodních částech.

Projekty oceněné v rámci soutěže Adapterra Awards: Toulcův dvůr v Hostivaři.Projekty oceněné v rámci soutěže Adapterra Awards: Toulcův dvůr v Hostivaři.Zdroj: Nadace Partnerství/Vojta Herout

Přímo v Praze tak lze najít i komplex zahrnující mokřad, skutečně se hemžící životem, dvě tůně, dešťové jezírko s kaskádami i lužní les. Cenu Prahy projekt získal za „velmi zdařilý dlouhodobý a systematický pozitivní dopad na biodiverzitu, nakládání s dešťovými vodami a vzdělávání dětí i dospělých“. Cenu Kia s označením Soulad člověka s přírodou mu připadla s odůvodněním, že svým hospodařením ekocentrum inspiruje a zapojuje širokou veřejnost k odpovědnému vztahu k přírodě.

Vítězné projekty jako dobrý příklad

Hodnocení Adapterra Awards pořádá Nadace Partnerství, známá vedle zájmu o řešení dopadů klimatických změn také například poskytováním grantů, podporou stromořadí i stromů ve městech nebo třeba důrazem na udržitelné úpravy veřejných prostranství či na rozvoj turistiky šetrné k přírodě. Porota v rámci této soutěže posuzuje projekty, které přihlásili jednotlivci, organizace, firmy i obce.

Cílem je nejen upozornit na výjimečné počiny a ocenit je, ale také ve spolupráci s odborným garantem Integra Consulting vytvořit inspirativní databázi dobrých řešení, která mohou posloužit jako příklad pro podobné aktivity, připomněla za nadaci Eliška Vinklerová. S tím, že podněty v podobě kvalitních nápadů a chytrých řešení v ní mohou nacházet projektanti, stavebníci nebo třeba zastupitelé obcí. K dispozici jsou náměty už z pěti ročníků soutěže.

Stromy dokážou města zlidštit a zpříjemnit

Vedoucí adaptačního týmu Nadace Partnerství Martin Ander zdůrazňuje, že klíčovým prvkem ve veřejném prostoru jsou stromy. Deníku řekl, že třeba v Praze (ale i jinde) se proti jejich výsadbě v rámci úprav prostranství v centru někdy staví třeba památkáři odkazující na svá pravidla – přičemž se podivuje, že dopravní značky ani parkování aut jim nevadí.

Finálový projekt soutěže Adapterra Awards jako příkladné přizpůsobení za změnu klimatu: hospodaření s vodou v Toulcově dvoře.
Hlavní město Praha místy umí nabídnout i víc přírody než vesnice

„Zkusme si představit město bez stromů. Vedro je nesnesitelné, není kam se schovat, vzduch je suchý a mnohem více znečištěný, hluk na nás útočí ze všech stran. Tohle všechno pomáhají stromy řešit. Proto jsem přesvědčen, že pro ně musíme udělat maximum,“ konstatoval Ander. Současně ale upozorňuje, že vybírat je třeba vhodné dřeviny a správná místa. Špatná rozhodnutí ničemu neprospějí – zeleň pak svoji funkci neplní a často živoří tak, že nepotěší ani oko.