NÚDZ společně s týmem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy hledá dobrovolníky, kteří pomohou s nalezením odpovědi na otázku, zda nám emoce přetrvávající z dávné minulosti pomáhají čelit nebezpečím dnešního světa. Každému, kdo bude mít chuť se zapojit, postačí posadit se na chvíli ke svému počítači. Nebude to bolet. A ani nebude třeba někam chodit. Výzkumníci potřebují jen získat odpovědi, které pak vyhodnotí.

Pocity, které přináší pohled ze strmého srázu nebo třeba na pavouka, strach ze setkání s hadem či kupříkladu obavy z prudce se šířící epidemie, mají své opodstatnění. Od nepaměti dávají lidem varování: pozor, možné nebezpečí, kterému je radno se vyhnout; je třeba mít se na pozoru.

A nemusí to být jenom strach: vyhýbat se nebezpečným situacím pomůže třeba i odpor nebo vztek.

Uplatní se však emoce, které se vyvinuly v pradávných dobách, i za situace, kdy člověk čelí moderním hrozbám současného světa? K tomu výzkumníci potřebují získat odpovědi na otázky, čeho se současní lidé bojí a jaké emoce prožívají v nebezpečných situacích.

Lidi, kteří mají chuť se do experimentu označovaného jako výzkum fobií zapojit (přičemž jedinou podmínkou je věk nad 18 let), čekají dva úkoly: nejprve vyplní dotazník, poté budou podle zadání hodnotit předkládané obrázky. Co za to dobrovolníci získají, se Deník zeptal Zdeňka Veseckého z NÚDZ. V tomto případě to bude dobrý pocit, že pomohli rozšířit poznání – a také možnost si vyzkoušet, jak se podklady pro výzkum vlastně sbírají.

Tentokrát se skutečně jedná jen o kontakt na dálku spojený s poskytnutím odpovědí pro další vyhodnocování. Vesecký však připomněl, že NÚDZ spolupracuje s dobrovolníky i na výzkumech, kdy lze získat jiný benefit. Ať už fyzický, třeba v podobě mozkové stimulace, nebo i menší finanční odměnu (v řádu stokorun) za to, že dorazili na pracoviště s přístroji, které vyhodnocují měřené hodnoty.

I takové výzkumy jsou v NÚDZ aktuální. V Klecanech nyní běží výzkumná studie zaměřená na nezvladatelnou chuť k jídlu. Účastníkům může pomoci zbavit se závislosti na cukru a tuku, a to pomocí rTMS, tedy repetitivní transkraniální magnetické stimulace, kdy jsou pomocí elektromagnetického pole aktivovány specifické oblasti mozkové kůry.

„Zájem je enormní. Některé lidi, kteří se hlásili, jsme museli odmítat a omezit informace na sociálních sítích,“ řekl mluvčí NÚDZ Jan Červenka.

Finanční odměnu ve výši 500 korun pak mohou získat vysokoškoláci, kteří se zapojí do studie zaměřené na posílení prostorových vzpomínek během spánku – kdy dobrovolníky čeká návštěva spánkové laboratoře.