Novinky o střelbě na fakultě v Praze najdete ve speciálu ZDE
- střelec vraždil 21. prosince
- obětí střelby je čtrnáct, 25 zraněných (deset vážně)
- útočník se sám zastřelil
- střelec z fakulty v Praze se přiznal v dopise k vraždám v Klánovickém lese
- Co se ví o útočníkovi
- Útok na fakultě chronologicky
- Zásah policie minutu po minutě
- Kam se obrátit o pomoc. Kde přispět do sbírky
- Přehled surových vražd v pražských lesích
- Nejhorší útoky na školách v dějinách ČR
- Největší masové střelby v dějinách ČR
Reagují i další vysoké školy (a nová opatření se budou týkat rovněž škol nižších stupňů). Už ve středu to potvrdilo setkání jejich zástupců i policie u ministra školství Mikuláše Beka (STAN). Ukazuje se přitom, že zdaleka nejde jen o potřebu masivních nákupů techniky v podobě kamerových systémů, bezpečnostního software, detektorů či alarmů. Nebo třeba posilování omezení pro vstup do různých částí komplexů prostřednictvím soustavy oprávnění a pravidel k čipovým kartám přidělovaným konkrétním zaměstnancům i studentům.
Na to sice dojde – avšak výrazně se zřejmě rozšíří kupříkladu i zákaz přinášet do školních budov objemnější zavazadla. Jakkoli to může znamenat komplikaci pro studenty odjíždějící domů na víkend i pro ty, kteří se zase vracejí – a také školy se budou muset zaměřit na vytváření odkládacích prostor a jejich správu.
Předvánoční tragédie v budově filozofické fakulty také ukázala obecnou potřebu změnit pohled na ochranu škol – a takzvaných měkkých cílů vůbec. Dosud se u nás při přípravě bezpečnostních opatření počítalo převážně s tím, že případný útočník může přijít zvenčí. Vycházelo to z poznatků z dřívějších kauz, kdy agresorem byl cizí člověk, jenž pronikl do budovy, kde neměl co pohledávat. Nyní je zřejmá potřeba počítat i s tím, že hrozbou se stane někdo místní.
Jestliže se v rámci prvních reakcí na předvánoční tragédii objevovala myšlenka, že by se u vstupů do budov měly objevit detekční rámy schopné upozornit na přinášené kovové předměty, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková už po jednání v uplynulých dnech připomínala, že tohle nebude cesta, která by se na jednotlivých fakultách masivněji uplatnila.
Zařízení by to byla drahá a málo elektivní. Králíčková také zdůrazňuje, že konkrétní podoba opatření je právě věcí rozhodnutí vedení jednotlivých fakult. „Každá si je bude volit sama,“ konstatovala. S tím, že to má logiku: různé budovy jsou odlišného stáří a liší se i dosavadní úrovní zabezpečení.
Vedoucí krizového štábu univerzity Otomar Sláma během prvotních příprav upozornil spíš na rozvoj krizových informačních systémů umožňujících předávat poznatky a pokyny lidem, kteří jsou na místě – ať už prostřednictvím SMS zpráv, nebo třeba rozhlasu.
Zmiňoval také zavedení tísňových tlačítek umožňujících spustit tichý alarm a přivolat pomoc nebo pořízení detektorů hluku schopných rozpoznat varující zvuky: tříštění skla nebo i střelbu.
Důraz chce univerzita klást také na režimová opatření, ale rovněž na školení zaměstnanců či cvičení zaměřená na zvládání nouzových situací. Současně míní posilovat opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Jsme zraněni, ale ne zlomeni, uvedla rektorka Králíčková
Rektorka na tiskové konferenci Univerzity Karlovy slíbila, že univerzita zajistí pomoc všem, kteří ji potřebují.
Děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková potvrdila, že hlavní budova bude uzavřena nejméně do konce ledna. Přesný harmonogram zatím neexistuje. Opravy komplikuje památková ochrana budovy, zničeno bylo více než 130 dveří, které je třeba opravit nebo vyměnit za několik milionů. Ostatní škody vyčísleny nejsou.
Tisková konference Univerzity Karlovy
Fakulta nedisponuje dostatečným zázemím, aby všechny aktivity přesunula do jiných svých budov. Vyhodnocuje nabídky jiných fakult a dalších vysokých škol. Zkouškové období bude probíhat podle daného harmonogramu a potrvá do 18. února. Výuka v letním semestru začne o den později a uskuteční se ve všech budovách filozofické fakulty, kromě čtvrtého patra v hlavní budově - to zůstane celý semestr uzavřené.
Studenti si mohou rozložit studijní povinnosti - nejde o osvobození, ale o rozložení v čase. Fakulta se bude snažit vycházet všemožně vstříc, a to třeba i odpuštěním poplatků, které by mohly souviset s prodloužením studia. Pracovníky čeká pedagogicko-psychologická edukace, aby byli připraveni zvládat všemožné situace během zkouškového období i mimo ně.
Jak bude vypadat výuka v letním semestru a zkouškové období?
Vydávání osobních věcí pokračuje
„Ústřední krizový štáb se sešel do 120 minut od události a první se zameřil zejména na zajišťování psychologicko-sociální podpory a pomoci," uvedl šéf krizového štábu Sláma.
Další velké téma bylo vydávání osobních věcí, které v budobě zůstaly při evakuaci. Mezi věcmi byly kliče od bytu, mobily, bundy, kabelky, batohy, ale i vánoční dárky. Nyní je vydáno 85 procent věcí a vydávání dále pokračuje v UK Pointu.
O podobě akcí v rámci Měsíce pro fakultu se podle děkanky stále diskutuje. Ve spolupráci s univerzitou se uskuteční velká vzpomínková akce 21. ledna - k měsíčnímu výročí události. Nebude chybět ani tradiční připomutí oběti Jana Palacha 16. ledna.
Pamětní objekt ze svíček, které budou z nynějších pietních míst sbírány, bude vyroben z důvodů pietních i ekologických, řekla Deníku děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková. „Už se přihlásili tvůrci, kteří se na takové zpracování předmětů z pietních aktů specializují," konstatovala. Zpracovatele tedy nebude vybírat fakulta ani univerzita – vzešel z podané nabídky.
Bezpečnostní opatření univerzity
„Univerzita už dostala několik nabídek pomoci ze zahraničí - z Norska a Izraele k organizaci krizového řízení," uvedl to bezpečnostní expert Zděnek Kalvach. Ten také připomíná základní priority: 1. schopnost okamžité reakce, 2. včasné varování s spojené s omezením incidentu na co nejmenší oblast a 3. snahu zmírnit dopady. Naopak se nedoporučuje vytváření bariér u vstupu ani aktivity ke snaze odrazovat útočníka - což v případě útoků podobného typu "není účelné z provozních ani personálních důvodů".