Do konce roku 2025 mají být hotovy nové budovy, které dětskou onkologii vlastně obklopí – a se zahájením provozu se počítá od července 2026. Poklepat na základní kámen přijel v úterý 10. října i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Nezastírá, že jde o stavbu celorepublikového významu.

Dostupnost nejmodernější léčby

Přednosta Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Tomáš Büchler Deníku řekl, že na rozšiřování týmu pomýšlí už nyní, aby noví lékaři měli čas projít i jinými pracovišti a získat širší praxi. Současně se usmál, když přišla řeč na stesky nad nedostatkem doktorů. To on nezná; zájemce dokonce musí odmítat, a to i velmi kvalitní uchazeče. Největší výzvou bude podle slov ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka posílení lékárny: o farmaceutické laboranty je skutečně velká nouze.

Přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Tomáš Büchler o budoucím Českém onkologickém institutu – Motolském onkologickém centru. | Video: Milan Holakovský

Nové onkocentrum pro dospělé pacienty za 4,5 miliardy korun, jehož vznik umožní více než 3,7 miliardy z prostředků Evropské unie, se má zaměřit na komplexní onkologickou péči: diagnostiku, léčbu chemoterapií a radioterapií, ale i chirurgickou – a rovněž na prevenci; stranou ale nemá zůstávat ani podpůrná péče jako třeba fyzioterapie nebo psychologická pomoc. Sloužit bude nejen pacientům z metropole a středočeského regionu, ale z celých Čech (na Moravě už obdobné centrum funguje v brněnském Masarykově onkologickém ústavu). Bude také spolupracovat s komplexními centry onkologické péče působícími ve všech krajích kromě Středočeského.

Přední odborníci a špičkové přístroje v kombinaci s nejnovějšími klinickými poznatky zde mají umožňovat rozvoj péče, která se označuje jako personalizovaná a precizní onkologie. Jedná se o individuální „léčbu na míru“ upravenou podle konkrétních nádorů včetně jejich molekulárních charakteristik a podle potřeb jednotlivých nemocných i s přihlédnutím k jejich genové výbavě. Důležitá je rovněž možností zapojení pacientů do klinických studií.

Právě v tom je podle Büchlerových slov je hlavní odlišnost od komplexních onkologických center v krajích. „Je snaha, aby pacienti ze všech koutů České republiky měli nárok na nejkvalitnější péči. Odlišnost v tom, co poskytují specializovaná národní onkologická centra, jaké bude v Motole, není v tom, že chemoterapie je nějakým způsobem kvalitnější než chemoterapie, kterou pacient dostane někde jinde, ale spíše v dostupnosti klinických studií a v dostupnosti expertizy pro vzácné typy nádorů,“ vysvětlil přednosta onkologické kliniky, v čem spočívá hlavní přidaná hodnota. S dodatkem, že na jeho tým se už dnes obracejí pacienti s žádostmi o konzultace ke své léčbě: denně to bývá několik telefonátů nebo e-mailů.

Nabídnout péči na jednom místě

Vedle nejméně šedesáti lůžek (s očekávanou roční kapacitou 8,5 tisíce jednodenních hospitalizací a kolem 1,2 tisíce pacientů ve vícedenní péči) má nové onkologické centrum nabídnout také 22 ambulancí. Snažit se o uzdravení s návratem do běžného života se zde budou pacienti s rozmanitými zhoubnými nádory: mozku, hlavy a krku, prsu, plic, zažívacího a močového ústrojí, gynekologické oblasti – ale i s nádory kůže nebo pojivové tkáně.

Mnohdy je problém v tom, že předtím, než léčba onkologických pacientů začne, je jejich léčba roztříštěná; rozdělená mezi různé odborníky, řekl Deníku profesor Büchler. „Pacienti často dostanou doporučení: najdete si svého onkologa, najděte si svého urologa. Vůči pacientovi to nefér – a my právě tohle chceme změnit, aby péče byla integrovaná a o pacienta v nelehké situaci bylo postaráno dobře,“ konstatoval. Zdejší ambulance tedy budou sloužit nejen onkologii, ale i pro další obory jako jsou chirurgie, gynekologie, urologie či ORL

Dobře postaráno prý bude i o parkování

Vedle samotných zdravotnických pracovišť a špičkových léčebných technologií budou nové budovy zahrnovat i řadu prvků usnadňujících provoz. Jestliže Deník upozornil na očekávané počty pacientů plus množství ambulancí s potřebou zajistit parkování, ředitel Ludvík ujišťuje, že i na to se myslelo. „Pod tím vznikne obrovská podzemní struktura, kde bude 200 parkovacích míst,“ konstatoval.

Upozornil současně na chystané propojení s hlavní „modrou“ budovou motolské nemocnice, což usnadní příchod pacientů přijíždějících metrem. V budoucnu by sem měla jezdit i tramvaj. Pro samotný chod zdejších pracovišť je také důležité napojení na automatické podzemní zásobování či třeba připojení na systém shozů špinavého prádla. Za velkou výhodu označil Ludvík provázanost s motolskou nemocnicí – mimo jiné s upozorněním na tamní operativu – a blízkost Homolky s jejími zobrazovacími metodami.