Dokument zavazuje hlavní město snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010 a do roku 2050 pak z metropole vytvořit zcela bezuhlíkové místo.

Konkrétní projekty na realizaci plánu mají vyjít na stovky miliard korun. „Je příležitost obnovy ekonomiky po covidu, podstatou jsou investice do nových technologií,“ prohlásil náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN) s tím, že naplnění závazků podporuje EU a jednotlivé projekty se budou financovat povětšinou z evropských zdrojů.

Náklady skoro čtvrt bilionu korun

Zajistit plnění ambiciózních plánů si vzala za úkol magistrátní komise pro udržitelnou energii a klima, kterou vede někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.

Splnění deklarovaných cílů má zajistit vějíř konkrétních opatření. Zbavit Prahu závislosti na fosilních palivech bude ovšem velmi drahé, celkové náklady vyčíslila komise na 230 miliard korun.

Nová bioplynová stanice

Mezi pětici hlavních projektů patří výstavba bioplynové stanice, v níž se bude zpracovávat odpad z domácností. Toho ovšem Pražané zatím vytřídí relativně málo. Stanice by měla vyrůst pravděpodobně v Malešicích. Hotová má být do roku 2028, ale rozhodnuto ještě nebylo. Podobná zařízení stojí například ve Vídni, Mnichově či Berlíně.

Dalším velkým projektem je rekonstrukce čističky odpadních vod, která má být zároveň teplárnou pro chystanou čtvrť Bubny-Zátory. Nahradit by mohla 30 % současných dodávek z uhelné elektrárny v Mělníku.

Vlajkovou lodí Bursíkovy komise je však projekt s názvem Energetická komunita, který počítá s pokrytím 20 tisíc pražských střech fotovoltaickými panely. Do projektu se mohou zapojovat vlastníci rodinných domů, školy, družstva, společenství vlastníků i podnikatelé.

Zřejmě nejspornějším tématem je podpora elektromobilů. Pro ty chce město vystavět 10 tisíc veřejných nabíječek do roku 2030. Elektrifikovat se budou také linky veřejné dopravy.