Mnohé přišly z okolí pěšky, hodně školáků ale přivážely autobusy; jak speciálně objednané, tak linkové. Právě v jednom z nich byly ještě v Praze při nastupování překvapeny učitelky z Vinoře, když před osmou hodinou kupovaly jízdenky pro dvě třídy.
Neočekávaly, že kvůli tomu příměstský autobus chvíli postojí v zastávce: řidič totiž nemá možnost vydat jízdenku hromadnou: bylo třeba počkat, než je odbavovací zařízení vytiskne pěkně po jedné.
Vylézt na tank, potěžkat pistoli
Dětský den u vojáků, k nimž se tradičně připojují i další ozbrojené či záchranné složky, umí nabídnout mimořádné zážitky. A nejen kvůli tomu, že pódium pro hudební vystoupení dua Mouchy vytvořil vojenský náklaďák nebo jedna z nafukovacích atrakcí měla na sobě maskovací motiv.
Ano, obojí se také stalo lákadlem. Především však bylo možné zblízka obhlédnout a často si i vyzkoušet rozmanité vybavení. Výzbroj i výstroj – a také techniku. Spoustu techniky.
Právě ta dětské návštěvníky zaujala nejvíce. Koneckonců: kdy se vám poštěstí vyšplhat se na tank? A dokonce nakouknout dovnitř? Nebo prošmejdit bévépéčko čili bojové vozidlo pěchoty – a zrovna to, které před chvilkou v prostoru vytyčeném pro ukázky předvádělo doslova psí kusy, jež si chvílemi nezadaly s vrcholnými sportovními výkony, výpady šelmy, nebo dokonce i tanečními kreacemi. „Je to borec,“ řekl na řidičovu adresu Václav Soukup, čímž shrnul dojmy asi většiny přihlížejících.
Lukáš Hrůza, na jehož adresu pochvala směřovala, svým výkonem potvrdil, že v ovládání BVP 2 je skutečně mistrem. Deník se zajímal, kde se předváděné kousky naučil. V rámci běžného výcviku asi sotva – takové „blbnutí“ s technikou by velitelé mohli hodnotit spíš jako nekázeň.
„Ale jako ukázka pro děti je to parádní,“ usmíval se řidič. Potvrdil, že rozjezdy a brzdění, při nichž se těžký kolos nebývale zhoupne, nebo otočky na místě se při výcviku opravdu netrénují. Kde tedy dosáhl takového mistrovství? „Jak to přijde, tak to je,“ mírnil Hrůza zvědavost Deníku.
V té chvíli už se ale většina očí zvedala k nebi v souvislosti s průletem vrtulníku. Už předtím přiletěli účastníky akce pozdravit tři piloti z Čáslavi. Nakonec ne s gripenem, což bylo ve hře původně, ale objevila se sestava tří strojů L-159 Alca. Přiletěly právě z čáslavského směru, takže se vylouply přímo „ze slunce“; upozornily na ně náhlé stíny a hluk nad hlavami.
Vojenský dětský den ve Staré Boleslavi.
A byť se všeobecně čekalo, že se otočí a vrátí se při novém průletu (když se chvíli nic nedělo, moderátor dokonce poznamenal, že piloti „nás napínají“), letadla už se neobjevila.
Armáda ukázala i novinky
Všechno ostatní návštěvníci mohli obhlížet a osahat či potěžkat si do sytosti; často rovnou vyzkoušet. Pokud se tedy někdo z účastníků bude kamarádům chlubit, že střílel z laserové pistole, měl na sobě přilbu i neprůstřelnou vestu, držel v ruce útočnou pušku BREN a novou pistoli P-10, mířil minometem, vyšplhal se na palandu v obytném kontejneru pro čtyři vojáky, a dokonce otáčel zbraňovou stanicí lehkého obrněného vozidla nebo ovládal armádního elektrického robota – tak ne, vážně si nevymýšlí.
Všechno je to pravda. A zažít toho bylo možné mnohem více, jak ostatně mohly rodičům po návratu dětí domů napovědět třeba zbytky maskovacích barev na obličejích.
Snad nejvíc ale lákala možnost posadit se k volantu rozličných vojenských automobilů. Pro Jana Vavrčíka, který se školní výpravou přijel až z České Lípy, tedy určitě. „Máte ty vozidla moc velký,“ řekl jednomu z vojáků, který mu pomáhal vyšplhat se do kabiny tatry. Deníku se svěřil, že právě za volantem by si možná dovedl představit svou budoucí profesi. A pokud by to auto měla být zelené? Proč ne.
Auta a „pásáky“, tedy tank T72 a bojové vozidlo BVP 2, nadchly i menší děti. Deník to zjistil u kolektivu z místní školky; MŠ Třebízského. Potvrdila to i učitelka tamní třídy Rybek Ivona Albrechtová. Děti jsou prý přímo nadšené z aut a tanků. A co se zde nejvíc líbí jí samotné? „Taky tanky,“ zamyslela se. Velmi však chválila akci jako celek, přičemž připomněla, se s dětmi účastní každý rok.
„Vždycky se to hrozně líbí. Loni, myslím, bylo méně lidí,“ poznamenala Albrechtová. Velký zájem potvrzuje za organizátory Jakub Moravec z Agentury logistiky Armády ČR. „Předem ohlášené jsme měli návštěvy od Prahy po Mladou Boleslav,“ řekl Deníku.
Důležité novinky pro zázemí
Obzvlášť Moravec upozorňuje na nový ubytovací kontejner a novou tatrovku, které letos převzali vojáci z rakovnického Praporu podpory nasaditelných sil. Deníku připomněl, že kontejner, který umožňuje ubytovat a uložit k spánku čtveřici vojáků bezprostředně po příjezdu na místo určení, má i další varianty: může sloužit jako velitelské stanoviště, umývárna, pro uložení materiálu.
„Rakovničtí dostali nejmodernější materiál – včetně stanů, které lze velmi rychle postavit, upozornil Moravec na vybavení, které možná není tolik atraktivní pro dětské oči, avšak z pohledu fungování vojsk je jeho role nezastupitelná. Připomněl současně nedávnou účast příslušníků rakovnického praporu na cvičení v Německu – takže mají potvrzeno, že zázemí jiným armádním složkám jsou schopni zajišťovat i v zahraničí.
Na akci pro děti tradičně nechyběli ani policisté, místní strážníci, nebo dobrovolní hasiči. Městská policie zaujala třeba střelbou pomocí foukačky. Policisté rozblikali svá auta i motorku, ale také představili výcvik psů nebo návštěvníky třeba zasvětili do sbírání stop na místě, kde se odehrál zločin.
Viděli jste někdy sklenici s odebranou pachovou stopou? Mraky dětí zrovna v pátek.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
