První z nových provozoven, které zde vzniknou, má být možné navštívit zhruba za pět let: v roce 2028 či 2029. Možná i dřív – Milan Pospíšil, prorektor Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), která zde mimo jiné plánuje provozovat nový pivovar, pro Deník odhadl jeho spuštění již na rok 2027.

Vedle komerce také kultura a bydlení

Území označované jako 4. kvadrant Vítězného náměstí čeká dostavba podle vítězného návrhu neanonymní mezinárodní architektonické soutěže, v níž zvítězil společný návrh nizozemské kanceláře Benthem Crouwel Architects a pražského studia OVA neboli ov architekti. Návrh počítá se smíšenou zástavbou pro občanskou vybavenost, kanceláře a bydlení. Představy o ryze komerčním využití atraktivní lokality, které byly na stole ještě zhruba před deseti lety, se tedy posunuly.

Potvrzují to zástupci investorů. Výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle připomíná, že před nějakými dvaceti roky se zde uvažovalo jen o obchodním centru; se vzdělávacím či rezidenčním prvkem se tenkrát nepočítalo. Díky novému zhodnocení potřeb občanů však nebudou chybět obchod, služby i kulturní centrum.

Petr Palička, který v Penta Real Estate působí jako Country Managing Director, konstatoval, že cílem je vylepšovat život: „Udělat místo velmi obyvatelné a příjemné pro lidi.“ S tím podle jeho slov souvisí nejen správný výběr nabízených služeb, ale i jejich přesné načasování. V tom zde chce jeho společnost uplatňovat zkušenosti z revitalizace pražských brownfieldů; zejména z proměny Waltrovky a Masaryčky. Včetně zjišťování, jaké provozovny a obchody by si lidé nejvíc přáli.

Úzké propojení občanů se studenty

Vítěznému návrhu, který už je rozpracován do podoby projektu, vévodí nové náměstí, na které navazují kulturní centrum Prahy 6 (městská část se zde mimo jiné dočká velkého sálu, ale k dispozici budou i menší prostory pro komunitní aktivity) a nová budova VŠCHT. Východní části řešeného území, navržené jako klidnější, dominuje obytný blok s vnitroblokem přístupným i veřejnosti v polosoukromém režimu. Celku samozřejmě nechybí prostory pro obchody a služby; včetně řady restaurací a kaváren.

Místní podniky by skutečně mohly nabízet pivo z místního pivovaru, který zde bude fungovat, očekává prorektor VŠCHT Pospíšil. S tím, že do nového objektu škola nebude stěhovat svůj výzkumný minipivovar, ale chystá nový, polokomerční projekt. S produkcí přesně toho, co budou zákazníci žádat. „Naši výzkumníci dokážou vyrobit cokoli,“ odkázal na výjimečné zázemí školy. Ta podle jeho slov další budovu velmi nutně potřebuje, protože ji nedostatek prostor omezuje v rozvoji.

Spolupráci s okolními restauratéry i s kulturním centrem Prahy 6 plánuje v rámci projektu 4. kvadrantu prorektor VŠCHT Milan Pospíšil. | Video: Milan Holakovský

Nechystá se však nastěhování chemických laboratoří do nově budovaných prostor; škola potřebuje i učební zázemí. „Nebude to bouchat,“ uvedl protektor se slovy, že z pracovišť, kde něco bublá či kouří, tam má být jen pivovar – a ten bude vonět. A kdyby to snad někomu kolem vadilo, řešení se najde: vždyť omezení zápachu z takovýchto provozů patří na VŠCHT k výzkumným projektům. To nicméně bývá problém nepřetržitých provozů, které jedou v režimu 24/7; u příležitostných varů se komplikace neočekávají… Pospíšila také těší, že nová podoba místa bude lákat studenty k tomu, aby po čtvrté páté hodině, kdy jim končí škola, nemizeli hned na strahovské koleje nebo jinam. Praha zde podle jeho představ bude žít dál. Jako už v současnosti, když je hezky; to se zde i tancuje.

Velkými plány se netají ani radnice Prahy 6, což potvrzuje vedoucí jejího odboru kultury, sportu a volného času Jana Ripplová. Praha 6 se zde dočká kulturního centra, které jí dlouhodobě chybí – přičemž vizí je nabídnout nejen obyvatelům Šestky, ale i lidem z celé Prahy a okolí, rozmanité vyžití: „něco mezi Divadlem Archa a Lucerna Music Barem“. Zásadní podle Ripplové je, že Praha 6 získá větší sál; prostory, kam by se vešlo víc něž 200 osob, nyní městské části chybí.

Blízkost příhodných prostor si pochvaluje i prorektor VŠCHT Pospíšil. „Kulturní hub bychom využili velice smysluplně pro akademické slavnosti, imatrikulace a promoce, protože žádný takový prostor nemáme a využíváme ve spolupráci s ČVUT Betlémskou kapli.“ Pro celý dejvický kampus by zde prý mohlo fungovat i lokální kongresové centrum.

Stoleté představy v současném hávu

Pascal Cornips z Benthem Crouwel Architects připomíná, že jeho tým se snažil vycházet ze sto let starého Engelova konceptu – a zároveň doplnit novou, současnou vrstvu vycházející z potřeb Prahy 6 i celé metropole. „Podařilo se nám otevřít přísnou geometrii stavebních bloků při zachování jejich základních pilířů a do naší kompozice začlenit veřejné náměstí v lidském měřítku, oživené kulturním centrem, univerzitní budovou, bistry, restauracemi a obchody,“ konstatoval.

Nabídnout lidem, co potřebují i chtějí – a přijít s tím v pravý čas – je pro projekt 4. kvadrant zásadní podle Petra Paličky z Penta Real Estate. | Video: Milan Holakovský

Právě to Dorotea Dlesková z ONplanu zajišťujícího průběh soutěže označila za její hlavní cíl: najít návrh, který bude respektovat někdejší urbanistickou koncepci Antonína Engela – a zároveň bude odpovídat současným požadavkům. Cornips zdůraznil, že v rámci spolupráce s OVA se podařilo dospět ke komplexnějším řešením díky skloubení místních poznatků s mezinárodními zkušenostmi. Cílem bylo navrhnout místo s lidským přesahem, kde se každý může cítit jako doma.

Engelův duch ano, ale ponovu

Architektonickou soutěž zadávala společnost Fourth Quadrant, sdružující investorské společnosti Kaprain, Penta Real Estate a Sekyra Group. Stranou však nezůstaly ani hlavní město a jeho IPR neboli Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, městská část Praha 6 a VŠCHT. Organizaci zajišťovala plánovací kancelář ONplan, která k jednotlivým fázím soutěže pořádala veřejné prezentace a od občanů shromažďovala názory a postřehy, které pak předávala soutěžícím týmům i porotě.

Stěžejní myšlenkou dostavby 4. kvadrantu (který prý nelze ponechat v nynější podobě, jestliže lokalita má potenciál nabízet lidem mnohem více než dnes) je završení původní urbanistické koncepce Dejvic od Antonína Engela z roku 1924. Ta tak na své naplnění čekala celé století.

Do vyhlášené soutěže se loni přihlásilo 44 týmů z celého světa, připomněl v pondělí 23. října při veřejné prezentaci výsledků Petr Návrat z ONplanu. K předložení podrobnějšího návrhu jich mezinárodní porota vybrala deset – devět tak skutečně učinilo – a pět z nich pak letos v červnu prezentovalo své představy mezinárodní porotcům podrobně.

Porota se při určení vítěze rozešla s míněním větší části hlasů veřejnosti, upřednostňujících návrh nizozemské kanceláře MVDRV – z laického pohledu nejpodobnější původním Engelovým představám. Porota složená z architektů, urbanistů a krajinářů nejen z České republiky, ale i Švýcarska, Švédska či Velké Británie (a také se zastoupením magistrátu i radnice Prahy 6), však toto řešení neocenila žádným z „medailových“ míst. Důvody vysvětluje její místopředseda Michal Kohout z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického; mimochodem muž, který prakticky denně projíždí daným územím na kole cestou do práce.

Držet se striktně Engelových představ podle Kohoutových slov nelze. „Tak už se dneska běžně nestaví,“ konstatoval místopředseda poroty. „Bloky bývají prostupnější, protože musí plnit daleko náročnější požadavky na vnitřní prostředí,“ uvedl. Právě s tím si vítězný návrh poradil nejlépe: nabízí přijatelný kompromis mezi Engelovou koncepcí a požadavky dneška.

Vůči návrhu s největší podporou veřejnosti ovlivněné vizualizacemi měla porota různé výhrady. Kohout připomněl, že sice tento projekt působí dojmem zelené architektury, ale ve skutečnosti by měl enormní uhlíkovou stopu. Obsahoval atraktivní prvky, který však nepřinášely vyšší přidanou hodnotu – a byl by i extrémně náročný na údržbu. Jako nedostatek lidmi ceněného návrhu, který porotu zaujal, avšak neoslovil, vnímá Kohout také přílišné podřizování projektu stromům v Šolínově ulici i při ulicích Evropská a Jugoslávských partyzánů. „Reálně, když člověk hovoří s krajináři, víme, že taková stavba mění všechny poměry – a je extrémně pravděpodobné, že ty stromy nepřežijí,“ poznamenal.

Všechny soutěžní návrhy jsou do 12. listopadu k vidění v bílém sále CAMPu – Centru architektury a městského plánování IPR na adrese Vyšehradská 2075/51.

Soutěžní návrhy oceněné porotou

1. místo: Benthem Crouwel Architects (NL) + OVA (ČR)

AUTORSKÁ ANOTACE: Nový pohled na Engela

Plán rozvoje 4. kvadrantu je dlouho očekávané dokončení původního návrhu Vítězného náměstí architekta Antonína Engela a náš návrh se navrací k jeho původnímu záměru. Zároveň nabízí nové možnosti pro diverzifikaci veřejného prostoru tak aby přilákal různorodé skupiny rezidentů, návštěvníků a uživatelů.

Historie Vítězného náměstí je úzce spjata se vznikem samostatné Československé republiky. Neoklasicistní architektura a velkolepé urbanistické rozvržení symbolizují význam demokratických hodnot. Tyto hodnoty jsou i v dnešní době velmi důležité a silné, ale jejich význam se rozšířil do přístupnějšího a inkluzivnějšího prostředí. Náš návrh akcentuje a využívá potenciál smíšené zástavby – která formuje „demokratickou architekturu“ – rozmanitého programu funkcí, typologie budov a veřejného prostoru, městského mobiliáře, který nabízí něco pro každého. Hledáme takové řešení, které by přispělo k vyváženému ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu životu celé komunity a bylo zároveň funkční a estetické.

Otevřením Engelovy geometrie veřejnosti, vyniknou kvality kontrastu prostorů podél ulice Technická. Na jedné straně je to nové náměstí, definované okolními budovami, a vybízející návštěvníky ke společné interakci a oslavě všedního života. Na druhé straně je to tradiční rezidenční blok, který obepíná polo soukromou zelenou oázu a nabízí báječné životní prostředí. Parter rezidenčního bloku je propustný a charakterizují jej otevřené fasády, přívětivé vstupy, neformální uličky, průchody a malá náměstí. První podzemní podlaží rezidenčního bloku je propojeno s vestibulem metra A, obchody, tržnicí, kulturním centrem a kancelářskou budovou a budovou univerzity. Tato hladká integrace nabízí další možnosti využití veřejného prostoru a života.

Vítězný návrh Vítězného náměstí Benthem Crouwel Architects a pražského studia OVA

Rozložení jednotlivých a unikátních budov je pečlivě promyšleno a navrženo tak, aby vytvořilo jeden rozmanitý a snadno rozpoznatelný celek. Výsledkem je holistický, inkluzivní a přívětivý urbanismus, který má bohatý význam: koláž různorodých tvarů a míst v lidském měřítku, ve kterých se každý cítí být vítán.

HODNOCENÍ POROTY:

Urbanistická konfigurace návrhu sestává z několika vzájemně se doplňujících architektonických identit, které společně vytvářejí velmi přesvědčivou kompozici budov a propojených prostranství. Šikmé zastřešení do náměstí, hierarchizace funkcí i odlišná a elegantní architektura a fasády jednotlivých budov vyjadřující jejich funkci tvoří dohromady sehraný celek. Návrh si dobře poradil se všemi požadavky historické Engelovy regulace, nabízí však řešení reagující na současné potřeby.

Projekt výborně odpověděl na funkční a programové požadavky zadání soutěže. Rezidenční blok je zřetelně oddělen od kancelářské budovy a budovy VŠCHT, funkce parteru a jeho propojení s metrem fungují dobře, stejně tak i umístění kulturního centra. Střídmá bílá hmota budovy VŠCHT dobře navazuje na historickou budovu univerzity a přiměřeně kontrastuje s okolní zástavbou, které adekvátně dominuje.

V západní částí 4. kvadrantu je navrženo náměstí otevřené do Technické ulice se zapuštěným schodištěm, které propojuje podzemní obchodní zónu a metro s nadzemím. Náměstí rovněž vytváří předprostor budovy VŠCHT, kulturního centra a je klidnější alternativou k rušnému Vítěznému náměstí.

Za hodnotný princip lze považovat umístění kulturního centra do budovy v novém prodloužení Technické ulice, a to jak do přízemí, tak i podzemí budovy. Kulturní centrum tak nemá žádnou „svoji“ monumentální budovu, ale je plně integrováno, tak jak tomu v Praze často bývá, do městského bloku. Jeho umístění v klidové části území podtrhuje ambici využívat nové schodiště do pasáže metra i pro kulturní aktivity. Schodiště navíc poskytuje kulturnímu centru atraktivní dvojí přístup a denní světlo i pro podzemní část.

Kompozice budov vytváří velmi atraktivní sled vzájemně propojených, rozmanitých veřejných a poloveřejných prostranství. Návrh vytváří velmi prostupnou zástavbu, zajišťuje dobré propojení budov a ulic se zastávkami veřejné dopravy a nabízí adekvátní cyklistickou infrastrukturu.

2. místo: Cityförster (NL) + Studio Perspektiv (ČR)

AUTORSKÁ ANOTACE: Historie, současnost, budoucnost

#1 Dokončit Engelovu vizi Vítězného náměstí s ohledem na nové potřeby města s chytrým mixem funkcí, které do Dejvic přinesou novou energii.

Dostavba půlkruhu Vítězného náměstí ukáže sílu geometrické vize a dokončí hlavní osu kampusu ČVUT. Stane se novým cílem pro studenty, obyvatele Dejvic i celé Prahy. Díky napojení na městskou infrastrukturu s různorodými prostory a vyváženým funkčním mixem, vytvoříme blok plný života v každém okamžiku dne i průběhu roku.

#2 Vytvořit nový urbanistický koncept symetrických bloků s kvalitním veřejným prostranstvím, propojeným a prostupným všemi směry, podporující aktivaci parteru města.

Dva sousedící bloky mají stejnou stopu, ale unikátní kontext. Západní ukončuje ve svém středu Zikovu ulici zapuštěným náměstím. Funguje jako administrativní a univerzitní místo plné života. Severní část

je čistě obytná a skládá se z hybridního bloku s polouzavřeným vnitroblokem, který slouží jako klidné zákoutí pro své obyvatele a návštěvníky. Oba bloky jsou napojeny ze všech stran na klíčové pěší cesty, a díky tomu jsou prostupné a nevytváří bariéry. Parter do města je otevřený menším provozům k aktivaci ulic. Směrem do vnitrobloků parter nabízí každodenní posezení a klid v rušném městě.

#3 Navrhnout architekturu inspirovanou Dejvicemi, která přináší nové příležitosti pro bydlení, práci, vzdělávání a kulturu, místní komunitu i návštěvníky.

Návrhy na dostavbu 4. kvandrantu Vítězného náměstí – 2. místo: Cityförster (NL) + Studio Perspektiv

Každá z fasád má jinou strukturu, která reflektuje funkci domu, jeho kontext a orientaci. Vzniká tak mix, který odpovídá měřítku typických dejvických domů s bohatou materiálovou paletou a drobnými detaily. Plasticita fasád bytových domů umožňuje další zabydlení. Velké administrativní a institucionální budovy doplňují parter svými atrii, které budou žít i v zimních měsících. Koncepce návrhu je otevřená k dalšímu dopracování s investory jednotlivých staveb. Kulturní centrum napojené na konci Technické ulice reprezentuje nový bod pro kulturní osu Dejvic.

#4 Navrhnout efektivní a udržitelnou strukturu s kvalitním materiálovým řešením, která obstojí v čase a přispěje nejen k řešení klimatických problémů současného města, díky chytré infrastruktuře.

Návrh udržitelného urbanismu a veřejných prostor vyžaduje multidisciplinární přístup. Navrhujeme budovy s vysokou energetickou účinností, ale také dobře zpracovaným přilehlým veřejným prostranstvím, které podporuje formy udržitelné dopravy. Návrh zelené infrastruktury se skládá z husté sítě plošných i bodových vegetačních prvků jako např. výsadby trvalek nebo aleje stromů. Zelená infrastruktura pomáhá snižovat účinek tepelného ostrova, zlepšuje kvalitu ovzduší a zadržuje dešťovou vodu ze zpevněných povrchů a střech budov. V návrhu jsou využity udržitelné materiály jako např. dřevo nebo recyklované materiály. Preferujeme využití lokálních materiálů.

HODNOCENÍ POROTY:

Celkové urbanistické rozvržení, ve kterém je jihozápadní segment koncipován jako mini-čtvrť tvořená především veřejnými budovami a severovýchodní jako rezidenční blok, se zdá být naprosto srozumitelné, stejně jako i rozložení programu. Promyšlené je i napojení na ulici Technickou a Zikovu a propojení s výstupem z metra. Fasády jednotlivých bloků jsou rozmanité a elegantně řešené.

Návrh vhodně pracuje s prostupností území a směřováním pěších tahů a vytváří polosoukromé a veřejné prostory doplněné zelení. Velmi dobré je propojení vestibulu metra a obchodních prostor, VŠCHT, kulturního centra a Technické a Zikovy ulice. Prostřednictvím různých výškových úrovní vytváří hodnotný veřejný prostor s aktivním parterem a předpolím reflektujícím význam VŠCHT.

Návrh kulturního centra je kompaktní, jeho prostorové řešení vyhovující, je dodržen požadavek na umístění částečně pod osou Technické ulice. Nová budova VŠCHT zcela jasně urbanisticky navazuje na historickou budovu, má dostatečné odstupy a architektonické odlišení od komerční výstavby v řešeném území.

Pozitivně je hodnocen kaskádovitý způsob zachytávání dešťových srážek od střech až po zpevněné plochy a jejich využívání pro vegetaci i provoz budov, stejně jako důsledné navržení modrozelené infrastruktury v celém území.

3. místo: A69 – architekti (ČR)

AUTORSKÁ ANOTACE:

V prvním kole soutěže jsme definovali jako hlavní ambici našeho návrhu vytvořit MÍSTO, KTERÉ SPOJUJE …. prostory, lidi a děje do uceleného, strukturovaného a přehledného urbánního prostředí centra Dejvic a celé městské části Praha 6.

Od počátku bylo pro náš návrh zásadní respektovat vžité tendence urbánního užívání a postavení Vítězného náměstí v chování lidí, v dynamice města a životě městské části.

Náš návrh se vrací k jednotlivým tématům návrhu Antonína Engela. Klíčová je pro nás jeho vize pro Technickou ulici, kterou Engel vytyčil jako univerzitní třídu ukončenou triumfálním obloukem vůči Vítěznému náměstí a vypointovanou výškovou budovou rektorátu na severu. Soustředíme se na jasné prostorové vymezení univerzitní třídy a její vztah k Vítěznému náměstí. Cítíme, že každý prostor má jinou funkci a hierarchii v systému veřejných ploch Dejvic. Vítězné náměstí, svým měřítkem a využitím konstituuje zejména obchodně-reprezentační funkci centra městské části Prahy 6. Technická ulice a její křížení se Šolínovou, kde zakládáme piazzettu, pak jako více komunitní a kulturně-společenský prostor.

V návrhu posilujeme rozdílné charaktery obou náměstí. Obchodní charakter Vítězného náměstí posilujeme linií průběžné obchodní pasáže napojené na stanici metra Dejvická.

Návrhy na dostavbu 4. kvandrantu Vítězného náměstí – 3. místo: A69 – architek

Naopak piazzetta je platformou pro dvojici veřejných institucí VŠCHT a Kulturního centra, které svým programem a otevřeností vyživují kulturně-obchodní osu Dejvic a stabilizují její průběh na rozhraní vysokoškolského kampusu a městské struktury. Vnímáme tento prostor, jako platformu pro otevřenou komunikaci jako bránu do centrálních Dejvic a současně bránu do akademického kampusu. Věříme v synergii obou institucí, díky kterým se může místo stát důležitým ohniskem posilující úlohu 4 kvadrantu, jako kulturně-společenského těžiště Dejvic, které by mělo nabýt celopražský význam.

HODNOCENÍ POROTY:

Návrh akcentuje význam Technické ulice jako osy 4. kvadrantu, která formuje dva hmotově uzavřené bloky jejichž architektura neupozorňuje na různé funkční využití budov. Z této jednoty se vymyká pouze budova kulturního centra a budova VŠCHT. Návrh nadzemního kulturního centra naproti VŠCHT u vchodu do kampusu nabízí velké množství aktivit a interakcí.

Porota oceňuje samostatně stojící budovu VŠCHT, jejíž reprezentativní vzhled odpovídá jejímu významu. Zároveň působí hravým dojmem a komunikuje s protějším kulturním centrem.

Západní, stejně jako i východní vnitroblok, má několik vchodů na logických místech, např. u metra a v Zikově ulici. Zakončení směrem do Zikovy ulice je dobře vyřešené. Terasy po vnitřním obvodu rezidenčního vnitrobloku změkčují fasády a umožňují interakci se zelení.

Fasády kolem Vítězného náměstí jsou monumentální, ale citlivě řešené, zejména pokud jde o sladění výšek podlaží kanceláří a rezidenčních budov. Budovy jsou odlehčeny průběžnou terasou v 5. podlaží.

V návrhu je zajímavý koncept modrozelené infrastruktury založený na principu „zelených pórů“, které fungují jako porézní filtr a horizontální i vertikální sítě se zelení podporující lokální biodiverzitu a vytvářející řadu mikroprostředí. Porota oceňuje zapojení zeleně mimo hranice území a rozsáhlé plochy teras a rostlého terénu, které poskytují příležitosti pro ozelenění a biodiverzitu.

Zdroj: ONplan

Penta Investments je majitelem společnosti VLM vydávající Pražský deník.