Na darování krve je dobré se připravit už den předem, a to vynecháním alkoholu a tučného jídla. Vhodné je pít dost vody, protože to pomáhá k hladšímu a rychlejšímu odběru. Nemocnice umožňují registraci na přesný den a čas. Registrovaní dárci mají přednost a ulehčí tak práci zdravotnickému personálu na místě.
V den odběru stačí dorazit na místo a následuje administrativa, při které dárce převezme kartu a dotazník. Potřeba je jen legitimace, kterou má dárce u sebe. V případě prvního darování ji obdrží včetně zjištěné krevní skupiny při dalším odběru.
Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) v Krči odběry probíhají ve všední dny od 7.15 do 10.00. Někteří lidé můžou být v tak brzkou ranní hodinu nevrlí, ale to z vlastní zkušenosti neplatí pro místní personál. Zde jsou vždy příjemní a usměvaví.
Dva odběry a tři párky
Po zaregistrování následuje malý odběr. Jeho cílem je zjistit, zda je dárce dostatečně fit na darování plné krve nebo plazmy. Personál krev vyhodnotí během pár minut, které dárce tráví pitím kávy, vody a pojídáním sušenek, které na místě dostane. U toho vyplňuje dotazník, který s ním následně projde lékař.
Dotazník se ptá na zdravotní stav, ale i na termín posledních nemocí, užívání léků nebo zda neměl dárce v posledních 4 týdnech zakousnuté klíště. Trvale jsou z darování vyloučení lidé se žloutenkou, HIV, ale i ti, kteří v letech 1980 až 1996 žili déle jak 12 měsíců v Anglii a Francii. Důvodem je riziko přenosu nemoci šílených krav, které v těle může číhat i bez zjevných příznaků.
play_fill
Následuje konzultace s lékařem, který dotazník i výsledky malého odběru s dárcem projde a změří mu tlak. To vše za přítomnosti neustálých úsměvů a nezávazné konverzace. Pokud lékař vyhodnotí, že je vše v pořádku, míří dárce k velkému oděru. U něj si nejdříve vybere, z jaké ruky chce krev darovat, a tu si v předloktí sám umyje. Potom míří do křesla. Tady se projeví, kolik vody den předtím vypil, a to v délce odběru. Ten trvá kolem 4 až 5 minut a není prakticky cítit. Po celou dobu personál s dárcem komunikuje a průběžně zjišťuje, zda se mu třeba nedělá špatně.
Po odběru už jen zbývá převzetí „omluvenky“ z práce u registrace a v případě Thomayerovy nemocnice i bohatá snídaně v podobě tří párků, pečiva, další kávy, šťávy a čokolády s tyčinkou. Celý proces trvá přibližně hodinu.
Medaile a další cesta krve
Pravidelní dárci vítají množství benefitů. „Chodím darovat už od roku 2018. Tenkrát jsem se domluvili s kolegy v práci a chodili jsme společně. K darování plné krve jsem si přidal i darování plazmy. Snažím se chodit co nejčastěji to jde. Teoreticky by to vycházelo desetkrát ročně, ale vstupují do toho nachlazení a zakousnutá klíšťata, takže je to v reálu méně,“ popsal Deníku pravidelný dárce Petr, která už má doma dvě medaile. Na darování si pochvaluje pravidelnou kontrolu zdravotního stavu, dobrou snídani, den volna, ale i odpočet základu daně a příspěvky od pojišťovny v řádu tisíců korun.
Některé pražské nemocnice na svých stránkách zveřejňují, která krevní skupina je aktuálně nejvíc potřeba. V registru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) je přibližně 7 tisíc dárců. Aktuálně je nedostatek A+, ale údaje se průběžné mění.
„K nám do Fakultní Thomayerovy nemocnice na transfuzní oddělení chodí darovat krev přibližně 6 tisíc dárců ročně. Zhruba 7 % z nich se v rámci našeho registru pravidelných dárců pravidelně obnoví. V současné době nemáme nedostatek žádné krevní skupiny, tradičně však největší nouze bývá o krevní skupinu – nula negativní," upřesnil pro Deník primář Petr Turek.
Cesta odebrané plné krve je různá. Po odběru se zpracovává na erytrocyty (červené krvinky, pozn. red.), plazmu a eventuálně trombocyty (krevní destičky, pozn. red.). Přitom plazma se rutinně zamrazuje a ukládá do karantény, která trvá 4 až 6 měsíců.
Darování krve očima redakorky Deníku:
„Interval záleží na typu použitých testů, kterými se vyšetřuje přítomnost infekčních markerů sledovaných, klinicky významných infekcí (HIV, hepatitida B a C, syfilis). Erytrocyty a trombocyty jsou uvolněny ke klinickému použití po vyšetření na známky sledovaných infekcí pochopitelně pouze tehdy, pokud jsou výsledky vyšetření negativní. Erytrocyty ani trombocyty karanténou neprocházejí,“ upřesňuje Deníku primářka Fakultního transfuzního oddělení VFN Daniela Dušková s tím, že dárce pochopitelně může pokračovat v dárcovství krve.
„Po uplynutí 4-6 měsíců, pokud jsou výsledky prvního odběru následujícím po uplynutí uvedené doby negativní, je plazma uvolněna z karantény a lze ji podat pacientovi,“ dodává.
Riziko rozvoje nežádoucích reakcí, které se mohou rozvinout po podání transfuzního přípravku pacientovi, se nemocnice snaží minimalizovat výběrem dárce. „Posouzením, zda jej lze přijmout k odběru nebo ne (toto posuzování má stanovená pravidla) a samozřejmě i testováním každého odběru na známky infekcí. A to metodou průkazu protilátek a metodou testování nukleové kyseliny (DNA nebo RNA) virového původce infekce. Další cestou ke snížení rizika rozvoje nežádoucí reakce po transfuzi je způsob zpracování odběru na transfuzní přípravky, ev. další opatření jako je deleukotizace, ozáření, promytí…,“ uvedla Dušková.
Plazma, která se nehodí k přímému podání pacientovi, se posílá k dalšímu zpracování, tedy k výrobě léčiv a dalším testům, které provádí zpracovatel plazmy. Od července letošního roku budou povinně přidány další testy na HIV/AIDS a žloutenky B,C a u těch jsou pak požadavky u plazmy pro průmyslové zpracování o něco mírnější.
