Kdo vlastně cyklostezky v Praze plánuje a schvaluje? V současnosti cykloprojekty na ulicích tohoto typu zadává nejčastěji Technická správa komunikací (TSK) na základě objednávky od Odboru dopravy magistrátu.

V případě zmíněné Budějovické komunikaci řešil silniční správní úřad Prahy 4, v případě Letné šlo o součást staveb tunelu Blanka a zadavatelem byl tak magistrát.

“Taková řešení jsou vždy v kompetenci stavebního úřadu, vyjadřují se k němu městské části, policie a ostatní, takže pokud to bylo povoleno, je to určitě dle zákona v pořádku. Pokud je to možné, vždy se snažíme vést cyklostezku odděleně od silnice,” říká k tomu obecně mluvčí TSK Barbora Lišková.

Cyklostezka vs. parkovací místa

Podle experta na cyklodopravu Vratislava Fillera z hnutí AutoMat jsou vždy závazná rozhodnutí orgánů státní správy. O tom, jak bude ulice nakonec vypadat, tedy fakticky rozhoduje ten, kdo na to dává razítko, tedy silniční správní úřad a policie.

“Významný je také tlak městských částí. I kdybyste mohli udělat bezpečnou cyklostezku, jakmile by to znamenalo zrušit řadu parkování, budou městské části skoro vždycky proti,” upozorňuje Filler.

Celá problematika je podle něj ještě složitější, do hry vstupují stromy, odvodnění, sítě, památkáři a další faktory. “Což znamená, že za výsledné řešení nakonec nesou zodpovědnost takříkajíc všichni a nikdo,” podotýká expert.

„Cyklista nemá žádnou absolutní přednost“

Vraťme se nyní na Prahu 4 a křížení cyklostezky na Budějovické. Stavba byla dokončena v roce 2017. Řešení navrhla TSK, správní úřad posoudil dopravní režim a odsouhlasila ho i policie. Podle dopravní referentky Soni Vohankové z úřadu městské části se v místě napojení zužuje chodník ze čtyř na dva metry a pak je jeho šířka variabilní.

“Zakončení ‘rovnou’ do silnice je pozvolná varianta svedení cyklisty na místní komunikaci, oproti variantě ukončit stezku na přejezdu pro cyklisty. Cyklista by pak vjížděl na křižovatku s komunikací Budějovická z přejezdu pro cyklisty přes místní komunikaci Vokáčova bez možnosti vidět na semafor,” vysvětluje pro Zdopravy.cz nevýhody další možné varianty Vohanková.

Je však dané řešení bezpečné? Podle referentky má cyklista dostatečný prostor na nájezdu sledovat provoz na Budějovické a je povinen přizpůsobit rychlost jízdy, popřípadě i zastavit.

“Tak jako každý jiný účastník provozu, cyklista žádnou výjimku a absolutní přednost nemá, tak jako chodec na přechodu pro chodce nebo v místě pro přecházení, řidič na křižovatce a podobně,” dodává.

close Napojení cyklostezky z Letenské pláně do ulice Milady Horákové. info Zdroj: Mapy.cz zoom_in Napojení cyklostezky z Letenské pláně do ulice Milady Horákové.

Upozorňuje také, že místo připojení se nachází před přechodem se semaforem a řidiči jsou tam obezřetnější. Připojení navíc cyklistům zdůrazňují značky. Případná změna pak přijde možná se znovuzavedením tramvajové tratě na Budějovickou, což pražský dopravní podnik zvažuje.

Podle Fillera jsou obě zmiňovaná napojení sice technicky bezpečná, ale rozhodně nejsou pohodlná pro všechny cyklisty, což je jejich hlavní problém.

“Jde o řešení vyprojektovaná před nějakými deseti lety a dnes by to skoro jistě vypadalo jinak. Třeba na Letné by byl určitě legální chodník až ke křižovatce a na Letenském náměstí sdružené přechody a přejezdy, takže cyklista, který se v provozu necítí bezpečně, by mohl pokračovat legálně mimo vozovku,” upozorňuje expert.

Když nemáte stezku, dejte tam pruh

Velké debaty však mezi cyklisty vzbuzují i samotné cyklopruhy na širokých vícepruhových městských tepnách, které v Praze často suplují neexistenci plnohodnotných cyklostezek. Například pro děti se tato varianta jeví na první pohled velmi nebezpečně.

“Stávajícím cyklistům cyklopruhy zpravidla pomáhají, třeba na předjetí kolon,” hájí jejich existenci Filler. Nicméně pro nové cyklisty moc atraktivní nejsou, přesto je však podle dat projektu Do práce na kole vnímají bezpečněji než nic.

“Třeba na Vršovické postupné zřizování cyklopruhů v minulosti počet cyklistů zhruba zdvojnásobilo. Jistěže potenciál chráněných cyklostezek je mnohem větší. Ovšem stezky také musí mít nějakou kvalitu, hlavně musejí být souvislé, jinak fakticky nefungují,” vysvětluje Filler.

Tam, kde kvalitní stezku nebo přejezdy přes křižovatky zřídit nejde, dává podle něj smysl mít vedle sebe “legální” chodník pro pomalé jezdce i cyklopruhy pro ty, kdo jezdí 30 km/h a více. “Ty na chodníku fakt nechcete,” uzavírá cykloexpert.