A kdo ho vyzkoušel, už by neměnil. Deník to slyšel od lidí z týmu pražské kreativní agentury B&T Agency, kde tenhle model uplatňují už pět let: ke spokojenosti jednotlivých zaměstnanců i jejich šéfů. Od pondělí do čtvrtka se zvládá udělat, co je třeba – a víkend může být prodloužený o pátek.

Ano, zde ho standardně mají třídenní. Vyhovuje to jak zaměstnancům s dětmi, tak i těm, kteří děti nemají. Sešli se zde pracovníci z různých evropských zemí, kteří hodně cestují – a ostatně i pro cestování našinců je výhodné volno, které pravidelně trvá od čtvrtečního večera do pondělního rána.

Soutok Berounky a Vltavy. Ilustrační foto.
Podoba příměstského parku Soutok na jihu Prahy bude známa do konce dubna

Dokonce tato marketingová a komunikační agentura z Vinohrad už rozdává zkušenosti. Poptat se na výhody i na to, jak se taková novinka ve firmě zavádí, přednedávnem přišla bývalá klientka z hlavního města – a o rady se zajímali také zástupci společnosti z Prahy-západ, řekla Deníku Andrea Daičová, která v B&T působí jako Account Director. V obou případech o zavedení čtyřdenního pracovního týdne na některých pozicích také zástupci vedení uvažují, ale ke konkrétním přípravám ještě nepřistoupili: zatím shromažďují informace. Už jsou nicméně tak daleko, že osobně dorazili přeptat se na výhody i na to, jak vše organizovat.

Čtyři dny práce se mzdou jako za pět

V B&T zněla podle slov Daičové dohoda mezi vedením a zaměstnanci poměrně prostě: třídenní víkend a jen čtyři dny práce za plnou mzdu – ale na druhou stranu maximálně efektivní využití času. Vzestup elánu byl přímo vidět (devadesát procent zaměstnanců navíc uvedlo, že oproti pětidennímu pracovnímu týdnu se cítí spokojeněji) a i z pohledu čísel výsledek předčil očekávání.

Během prvního roku vzrostl obrat agentury na zaměstnance o 18 procent, produktivita se zvedla dokonce o 60 procent. Co naopak pokleslo, byly čas strávený na schůzkách (o 17 procent), ale i náklady na provoz firmy (o 14 procent). Což tedy znamená: lidé pracovali kratší dobu, tedy vlastně „méně“, ale vydělali víc. Čtyřdenní pracovní týden se podařilo udržet i v náročném covidovém období.

Velikonoce v Muzeu městské hromadné dopravy v pražských Střešovicích.
Video, foto: Muzeum městské hromadné dopravy má co nabídnout také o Velikonocích

I když to zdánlivě nedává smysl, čtyři dny může být opravdu více než pět. Zkušenost ukázala, že se opravdu dá stihnout víc. Vysvětlení vlastně nemusí být složité. Během tří volných dnů si člověk odpočine víc než za dva. Navíc je soustředění na práci výrazně vyšší, jestliže v pracovní době člověk nemusí řešit osobní věci.

Deníku to potvrdil stratég B&T Boris Múdry, který oceňuje zásadní změnu možností, jak využívat svůj čas.

„Pátek je pro ostatní stále oficiálně pracovní den. Tím pádem si zařídíte cokoli, co byste jinak složitě řešili během práce nebo co konstantně odkládáte – doktora, úřady… Nebo máte víc času, který může strávit s přáteli a rodinou,“ připomněl s tím, že obrovské možnosti nabízí čtyřdenní pracovní týden i pro seberozvoj. „Fakticky získáváte navíc více než měsíc volného času za rok – a je jen na vás, jak ho využijete,“ řekl. Upozornil také, že díky delšímu odpočinku je snazší udržet soustředění a efektivitu během čtyř dnů práce. „Což je v takovém režimu naprosto zásadní,“ zdůraznil.

Zakladatel B&T Jan Jelínek jeho slova potvrzuje z „lidské roviny“, přičemž připojuje i tu „byznysovou“. Na počátku vycházel z předpokladu, že když on i další členové týmu budou mít víc času na sebe a na své blízké, budou odpočinutější a šťastnější.

„A tedy i produktivnější. Přesně v tu chvíli to dává smysl i z pohledu byznysu: stejný tým odvede v kratším čase daleko kvalitnější práci. Nemluvě o tom, že tím zároveň přilákáte ty nejlepší lidi na trhu práce,“ upozornil Jelínek na souvislosti. Jak se to v B&T daří, mohou oceňovat i klienti zvučných jmen, k nimž patří například Centropol, Jihlavanka, Rohlík.cz, Ondrášovka nebo L'Oreal.

Pracovat nově a chytře. Ne tvrdě

Ani zde však zavedení čtyřdenního pracovního týdne neznamenalo skok rovnýma nohama, nebo snad dokonce po hlavě. CEO neboli ředitel Jeremie Bertolino se ohlíží zpět s tím, že vedení po několik měsíců shromažďovalo data a diskutovalo se o všech souvislostech.

„Četli jsme analýzy z celého světa, rozebírali všechna pro i proti, než jsme našli správný způsob implementace čtyřdenního modelu, který nám vyhovuje. Kdybych to měl zjednodušit, jde o to vzít zažité pracovní návyky a zbavit se jich. Změnit je na efektivnější a produktivnější verzi,“ vysvětluje. S tím, že tuhle změnu shrnuje do několika slov: „Soustředit se na to, abyste pracovali chytře – ne tvrdě.“

Tohle všechno ale nemůže fungovat „jen tak“. Nezbytné jsou plánování, organizace, zapojení každého zaměstnance, vypočítává Daičová. „Neefektivní využívání času jednoho člověka dokáže zabrzdit celý tým. Neefektivní nebo zbytečná schůzka se neodpouští. Procesy je nutné přesně dodržovat, nevymýšlet kličky a výmluvy,“ konstatovala s tím, že takový přístup vyžaduje daleko větší osobní zodpovědnost. „I proto je zatím snazší zavést čtyřdenní pracovní týden v menších firmách – a je to důvod, proč se mu ty větší zatím spíš vyhýbají,“ míní.

Ilustrační foto
Děti potrápila spála více než v jiných letech. Pomůže dezinfekce a větrání

Zmiňuje současně výročí, které si zanedlouho budeme připomínat: v roce 1926 Henry Ford změnil svět, když zavedl dvoudenní víkend: vedle neděle prohlásil za druhý volný den sobotu, čímž všichni jeho zaměstnanci dostali 24 hodin navíc: pro rodinu, přátele, pro svůj život. Pro odpočinek.

„Právě tehdy vznikl víkend, jak ho známe. Téměř o sto let později, v době masové digitalizace, rozvoje umělé inteligence a při rozmachu práce z domova během pandemie, je rozhodně na místě přemýšlet, zda není čas udělat další krok,“ poznamenala Daičová. Míní, že i když zavést čtyřdenní pracovní týden se u nás odvážila jen hrstka firem, je možné, že další revoluce už čeká za dveřmi.