Loni jich ČNB zadržela 1393 (v celkové hodnotě 27 860 Kč). Většinou pocházely z bank a dalších míst, kde se ve velkém peníze zpracovávají. Většina zařízení na zpracování mincí tyto padělky odhalí, i když se od originálu neliší velikostí ani hmotností a podobné jsou i magnetické vlastnosti. V několika případech se stalo, že je na policii přinesli pokladní. S tím, že mají podezření, zda nepřijali falešnou minci.

Experti je označují jako kvalitní padělky, byť zkušené prsty je rozeznají hned, jakmile tuto minci znalec vezme do ruky. Na omak je hrana zvlněná a má zřetelné rýhy. Při prozkoumání ražby lze pouhým okem rozeznat, že kvalita reliéfu se od středu k okrajům mince zhoršuje. Jiné padělané mince zachyceny nebyly.

Ještě podivnější je výskyt těchto falzifikátů při posouzení předpokládaných nákladů na jejich výrobu. Jejich příprava by se totiž neměla „vyplácet“. Přesto se objevují. A proč právě dvacetikoruny? Potřebuje snad někdo ošálit konkrétní typ automatu, který dvacetikoruny přijímá? Po pravdě: celkem snadno se podaří obalamutit třeba i prodavače (nebo dejme tomu řidiče autobusu). Jednak proto, že jde o poměrně zdařilé padělky, jednak z toho důvodu, že mince se obvykle nesnažíme nijak detailně zkoumat.

Příležitost dělá padělatele?

Hypotézu – to už se se ale pohybujeme jen na úrovni dohadů a spekulací – by členka bankovní rady Karina Kubelková měla: dvacka je mincí nejvyšší hodnoty, která je vyrobena z jediného druhu kovu. Padesátikoruna už je složena ze dvou. Proč se ale někdo rozhodl pro relativně náročné padělání mincí přece jen vcelku nízké hodnoty, když falšování bankovek by nabízelo větší zisk? To zůstává bez odpovědi. Protože to uměl? Protože měl možnost?

Padělání dvacetikorun, a to ve velkém množství, představuje záhadu, potvrzuje specialista České národní banky na ochranu platidel Jiří Rott. | Video: Milan Holakovský

Jestliže specialista na ochranu platidel Jiří Rott z ČNB potvrzuje odhad, že náklady na výrobu tohoto padělku by zřejmě nemusely být daleko od jeho nominální hodnoty (a tudíž logika napovídá, že záměrně připravovat falešné dvacetikoruny by nemělo dávat smysl), přímo se nabízí další úvaha: co když padělky vnikají jen tak „mimovolně“?

Mohlo se stát, že si kdosi třeba někde ve strojírenské výrobě povšiml, že odpadní výseky na pohled vypadají jako dvacetikoruna – a pak zjistit, že skutečně odpovídá nejen podoba, ale i velikost a hmotnost. Byť tedy cíleně padělky vyrábět neplánoval, prostě si nějak opatřil raznici. Podobně jako příležitost dělá zloděje, v tomto případě „udělala“ padělatele. Možná.

Rott, který sám prý kontroluje i přijímané mince, také Deníku řekl, že při pátrání po původci falešných dvacetikorun se nepodařilo objevit jakákoli konkrétní vodítka či indicie. Ať už v souvislosti s místním výskytem, nebo třeba tržbou konkrétního typu organizací. Nekomentoval ani odhad, zda všechny odhalené padělky pocházejí z jednoho zdroje. Zdá se to ale pravděpodobné, jestliže jsou si podobné. Případ falešných dvacetikorun tedy zůstává záhadný a čeká na vyřešení.

Padělků dvoutisícovek je nejvíc

Vedle 1393 falešných dvacetikorun ČNB loni zadržela 2146 padělaných bankovek české měny. Celkem šlo tedy o 3539 platidel v celkové hodnotě 5,65 milionu korun (v roce 2022 se jednalo celkem jen o 1120 padělků). Z jedné třetiny byly falzifikáty odhaleny v Praze, což podle Kubelkové nepřekvapí. Hlavní město je na špici dlouhodobě: jak kvůli lidnatosti a množství transakcí, tak vzhledem k počtu bank a dalších firem zpracovávajících hotovost.

Mezi bankovkami převažovaly dvoutisícikoruny (bylo jich 1217, tedy 57 procent). To prý rovněž nepřekvapí, jestliže dvoutisícovka je bankovkou, jichž je u nás v oběhu nejvíc (až s větším odstupem následují tisícovky a dvoustovky). V pořadí dalšími nejběžnějšími padělanými bankovkami byly pětitisícovky (590) a tisícikoruny (190). Většinou chyběly ochranné prvky – případně byly napodobeny jen neuměle. Některé padělky byly dokonce vyrobeny pouze jako jednostranné kopie, případně byly jednobarevné.

Jak může laik poznat padělanou bankovku, radí specialista České národní banky na ochranu platidel Jaroslav Moravec. | Video: Milan Holakovský

V případě odhalení padělku jsou tyto bankovky i mince zadrženy bez náhrady. Pokud už někdo padělek vlastní, nesmí se s ním pokoušet platit – takové jednání je trestné. Jediný správný postup je odnést podezřelé peníze na policii, která je předá ČNB k přezkoumání pravosti. Pokud se ukáže, že jde o pravé peníze, jsou vráceny původnímu majiteli. Každý, kdo má pocit, že dostává falešné peníze, má právo odmítnout je převzít.

Padělek, pozměnění, napodobenina

Vedle padělků českých korun se u nás objevují také zfalšované bankovky ze zahraničí. Loni jich bylo odhaleno 766. Drtivou převahu měly falešné eurobankovky (525 kusů) a americké dolary (238). Tedy měny, jimiž lze platit ve více zemích, připomněla Kubelková. Tyto padělky bývají kvalitnější než už českých korun. U dolarů zpravidla ještě o něco více než v případě eur; tam už lze často hovořit o poměrně precizním zpracování.

ČNB také v pondělí 4. března informovala o zadržování pozměněných peněz. To jsou pravé bankovky, jimž se však někdo snažil upravit údaj o jejich hodnotě. Někdy číselný, jindy slovní – a často oba. V české měně se takových úprav loni našlo 11 – a někdy může jít i o spíš úsměvné případy. Jako v případě pětistovky, jejíž hodnotu někdo pomocí propisovačky upravil na půl milionu: prostě připsal tři nuly a slovo „tisíc“. Méně do očí bijící pak byla třeba proměna jednodolarové bankovky ve stodolarovku. Opět se změnou číselné hodnoty i slovního vyjádření.

Další kategorií jsou napodobeniny, tedy neplatné peníze vyráběné k různým účelům, avšak nikoli s úmyslem vydávat je za pravé a uvádět do oběhu. Tyto kopie skutečných platidel mohou podle vysvětlení Kubelkové sloužit k různým účelům. Například jako divadelní nebo filmová rekvizita., reklamní předmět, poukázka na slevu, součást dětské hry, učební pomůcka – či třeba v asijských komunitách pomůcka uplatňovaná v rámci obřadů za zesnulé členy rodiny. Takovýchto „nevinných“ napodobenin, jež se však nežádoucím způsobem přiblížily originálům, loni ČNB zadržela 1033.

Členka bankovní rady České národní banky Karina Kubelková radí, jak snadno rozpoznat padělanou bankovku. | Video: Milan Holakovský

„Buďte všímaví a nenechte se napálit,“ vzkázala v pondělí v pondělí Kubelková občanům. Že se to vyplatí, potvrzuje Jan Mayer, který je v ČNB ředitelem odboru peněžního oběhu a ochrany platidel: „Za zadržené padělky se neposkytuje žádná náhrada.“

Jak odhalit padělek? Ve třech krocích

- Pro rozpoznání padělané bankovky doporučuje Česká národní banka postup ve třech krocích: dotknout se jí (tedy „ohmatat“), podívat se na ni proti světlu a sklopit ji.
- Rozdíl mezi bankovkovým papírem vyrobeným z bavlny a běžným kancelářským papírem, zpravidla využívaným pro tisk padělků, lze poznat už na omak.
- Při výrobě pravých bankovek se využívá více tiskových technik, mezi kterými je i hlubotisk – pravá bankovka tedy není na dotek zcela hladká. Hlubotisk na lícní straně by měl být hmatem rozpoznatelný.
- Pohledem proti světlu jsou u pravých bankovek dobře vidět vodoznak, ochranné okénkový proužek a soutisková značka.
- Při sklopení a pozorování pod různými úhly lze u pravé bankovky rozpoznat několik opticky proměnlivých barevných prvků.
- Poučení o padělcích nabízí Česká národní banka na webu ČNB a ve svém návštěvnickém centru