Vedle domovů pro seniory a gymnázií je ve výběru například Muzeum hlavního města Prahy, Jedličkův ústav, Planetárium či Štefánikova hvězdárna v Královské oboře. Dotyčné budovy čeká prozkoumání jejich historických spotřeb a z poznatků pak vznikne Praze na míru šitý „energetický manuál“ s návrhem úsporných inovací. 

U domu s téměř nulovou spotřebou energie nejde jen o to, jak udržet teplo uvnitř, ale i jak ho udržet v létě venku
Deset kroků k nízkoenergetickému bydlení: U čeho začít, na co myslet?

„V současné době neexistuje komplexní přehled o energetické náročnosti jednotlivých budov ve vlastnictví města. Náš pilotní projekt umožní identifikovat nehospodárné využití energií ve vybraných objektech Prahy a navrhnout systém, který by mohl být následně využíván pro všechny městské budovy,“ představil záměr generální ředitel společnosti Operátor ICT Michal Fišer.

Světlo i větrání

Podle expertů ale bude úspěch záviset na financování, které rozhodne o rozsahu provedených zásahů v městských budovách. Jednou z možností budou projekty typu EPC, kdy celou investici hradí zhotovitel a zakázka se splácí až z dosažených úspor. Návratnost takových investic je smysluplná třeba u výměny kotle, při větších stavebních zásazích už ovšem mizí v nedohlednu upozornil energetický specialista Jiří Tencar. „Důležitou oblastí pro uplatnění inovací, které má projekt přinést, bude nepochybně osvětlení, zejména u školních budov. Dále také větrání, u kterého moderní technologie dosahují menších úniků tepla, a zároveň lepší čistoty vzduchu. A řešit se budou samozřejmě i nové zdroje. Jejich možnosti jsou uvnitř města vždy omezené, protože nemůžete použít například biomasu, která produkuje emise,“ nastínil Jiří Tencar možnosti vedoucí k efektivnějšímu hospodaření městských budov.

Stanice Palmovka. Ilustrační foto.
Dopravní podnik bude šetřit energie. Pomohou nové eskalátory i vzduchotechnika

Vývoj podle něj bude v Praze směřovat hlavně k rychle se vyvíjejícím tepelným čerpadlům a fotovoltaice včetně akumulace energie i jejího sdílení mezi budovami.

Každý dům elektrárnou

Tímto směrem se chce ubírat i současné vedení Prahy. „Zjednodušeně řečeno by každá městská budova mohla být v budoucnu malou elektrárnou a být schopna posílat do sítě vlastní přebytky, nebo naopak energii ukládat. Typickým příkladem může být škola, která si vyměňuje energii se soukromými domy. V obnovitelných zdrojích vidíme velký potenciál, a když v tom nekoná vláda, měla by být jejich průkopníkem právě Praha,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí a bezpečnost Petr Hlubuček (Spojené síly/STAN).

Pilotní projekt vyhodnotí Operátor ICT v létě. Poté má vzniknout jednotná metodika směřující k nižším spotřebám. Praha prý díky tomu ročně uspoří nejméně milion korun a dvě tuny emisí CO2.

Spalovna v Malešicích
Prahu nejvíc ohrožují škodliviny z dopravy. Spalovna v Malešicích snížila emise