Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Zelený čtvrtek jim připomíná Ježíšovu poslední večeři, Velký pátek jeho ukřižování. Bílá sobota přibližuje jeho přebývání v hrobě a po setmění už se slaví předvečer nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání.

Chrám Matky Boží před Týnem - Bílá sobota. | Video: Deník/Radek Cihla

Světí se oheň a rozsvěcuje se svíce zvaná paškál, která symbolizuje vzkříšeného Krista, jehož světlo podle křesťanské nauky rozráží temnoty smrti. Dále se čtou biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony, světí se voda a uděluje se svátost křtu čekatelům.

Neděle už přináší mše v radostném duchu jako připomínku, že Ježíš vstal z hrobu k novému životu, čímž zničil hřích a smrt. V řadě církevních společenství tyto dny představují vrchol liturgického roku, protože obsahují ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí ve zmrtvýchvstání.