Výpůjčkou z lékařské terminologie (doktorům se ostatně v primátorské kanceláři vcelku líbí) by to bylo možné označit jako „následnou péči“. Jako provádění rozmanitými životními situacemi, v nichž se lidé s pobytovým oprávněním uděleným v souvislosti s válkou na Ukrajině mohou ocitnout. Mělo by jít jak o poradenství, tak třeba i o asistenci.

Magistrát a UNICEF spojují své síly

Magistrát slibuje, že nový model podpory ukrajinských uprchlíků na území metropole rozjede ještě letos – a s udržením počítá nejméně po celý příští rok. Pod označením CNPUU, což znamená centrum následné podpory uprchlíků z Ukrajiny, bude hlavní město pomáhat lidem z Ukrajiny s řešením problémů, s nimiž se v novém bydlišti potýkají: ať už jde o zajištění bydlení, kvalitní zdravotní péče, příjmů, o předškolní péči i školní vzdělávání nebo sociální ochranu dětí.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Primátor Hřib vyzval ředitele DPP k odstoupení kvůli nákupu obrazovek

Na zajišťování provozu nového centra se má podstatnou měrou podílet české zastoupení Dětského fondu Organizace spojených národů neboli UNICEF. I finančně; zaplatit má významný díl z předpokládaných nákladů na provoz centra ve výši 30 milionů korun. Vedoucí kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v České republice Yulia Oleinik říká, že partnerství pomůže k celkovému posílení poskytování pomoci. „Tak, že v konečném důsledku bude přínosem pro všechny děti a rodiny v Praze,“ míní.

Působit má nové centrum CNPUU v budově ve Vysočanech, která je nyní známa fungováním KACPU – krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, zřízeného pro usnadnění registrace nově příchozích. To zůstane v provozu i nadále, obě centra tedy budou fungovat souběžně. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se v souvislosti s těmito plány pochlubil, že prvotní krizovou pomoc Praha zvládla – a připomněl, že nyní má plán na systematickou a dlouhodobou podporu.

Původní asistenční centrum, které je určeno pro nově příchozí, už totiž nestačí. „Nové centrum má poskytovat nezbytné služby lidem, kteří v Praze již nějakou dobu jsou,“ konstatoval. S tím, že UNICEF poskytne podporu technickou i finanční. Jednotlivé formy podpory mají být konzultovány s konkrétními odbory na magistrátu. Radní hlavního města pro oblast kultury Hana Třeštíková (Praha Sobě) v té souvislosti hovoří o propojení služeb úřadu s neziskovým sektorem. „Tak, aby ukrajinské rodiny u nás mohly důstojně přečkat čas do konce válečného konfliktu v jejich zemi,“ uvedla.

Skoro polovina žen, necelá třetina dětí

Nadšení nad přístupem hlavního města netají konzul ukrajinského velvyslanectví Oleksandr Lutsenko. „Ukrajinské matky a děti, které musely utéct před válkou, potřebují mít místo, kam se můžou obrátit ve svízelné situaci. Poskytne jim to větší pocit jistoty, sebevědomí a bezpečí před možnými potížemi, do kterých se mohou dostat vzhledem ke své zranitelnosti,“ připomněl. Konstatoval také, že řeč je o osobách, jež byly ze své země přemístěny dočasně.

Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje.
Uprchlíky se Praha snaží udržet doma. Posílá na Ukrajinu tolik pomoci, co zmůže

Registrováno jako uprchlíci bylo v Praze dosud 98 380 lidí z Ukrajiny. Přes 30 tisíc z nich (31 055) jsou děti a mladiství: 31,6 procenta. Podíl dosahující dokonce 45,2 procenta mají ženy ve věku od 18 do 64 let: je jich 44 426. Mužů ve stejné věkové skupině se zaregistrovalo 19 019 – tedy 19,3 procenta. Podíl seniorů ve věku 65+ pak dosahuje 3,9 procenta: je jich 3879.

Věkové skupiny uprchlíků z Ukrajiny registrovaných v Praze
- Ženy 18–64 let: 44 426
- Muži 18–64 let: 19 019
- Ženy 6–14 let: 8541
- Muži 6–14 let: 8078
- Muži 15–17 let: 3266
- Ženy 15–17 let: 3007
- Ženy ve věku 65+: 2843
- Muži 3–5 let: 2349
- Ženy 3–5 let:2295
- Muži 0–2 roky:1806
- Ženy 0–2 roky:1713
- Muži ve věku 65+: 1036

Zdroj: golemio.cz/data/ukrajina