Formální krok by měl pomoct i k odblokování stavební uzávěry v celém rozsáhlém brownfieldu, v němž se plánuje čtvrť pro více než 20 tisíc obyvatel.

„Předkupní právo k budově má společnost Žižkov Station Development. Praha 3 nicméně neoblomně trvá na tom, že umožní změnu územního plánu jedině tehdy, až Praha získá tuto nemovitost alespoň zčásti do vlastnictví. Zájmem radnice je dostat tam občanskou vybavenost a kulturní prvky,“ vysvětlil radní Jan Chabr pozice zainteresovaných stran.

Prvním východiskem z dané situace je podle Chabra vznik společného podniku soukromého investora a samosprávy, který by řídil rekonstrukci a následně by si podílníci budovu rozdělili.

Druhou variantou je rekonstrukce budovy na náklady developera, přičemž město by získalo část opravené budovy smluvně do vlastnictví. „Finální rozhodnutí musí padnout do konce roku. Bude to na nových reprezentacích, nicméně obě smluvní varianty jsou rozpracovány velmi podrobně,“ prohlásil Chabr.

„Revitalizace brownfieldů je pro Prahu klíčová. Nákladové nádraží skýtá velký potenciál nové obytné čtvrti. Kromě tisíců nových bytů zde vznikne řada parků, pěší promenáda a díky novému využití historické budovy i kulturní centrum,“ komentoval připravovanou „konverzi“ ikonického objektu náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Poliklinika i Národní filmový archiv

Představitelé žižkovské radnice preferují první variantu, ale zásadní je pro ně garance, že Praha do historické budovy majetkově vstoupí.

„Je to stěžejní pro zajištění dostatečného prostoru pro umístění veřejné vybavenosti. Tím myslím novou polikliniku, nové střední a základní školy, tělocvičny a sportovní prostory za budovou. V ní chceme vybudovat rovněž kulturně-společenské centrum, galerijní prostory i sídlo Národního filmového archivu, v němž budou nová kina, prostory pro výuku a semináře týkající se tvorby filmů,“ konkretizoval představy městské části místostarosta Pavel Dobeš.

Podle něj by se měl desetiletí nevyužívaný funkcionalistický dům proměnit po opravě a přestavbě v nové kulturně-společenské centrum nejen Prahy 3, ale celé metropole. „Počítáme tam rovněž s obchody a komerčními prostory a v horních patrech také s obecním bydlením. Nákladové nádraží je druhá největší budova v Praze po Pražském hradu, má obrovský potenciál a my chceme, aby v rukou Prahy zůstala možnost rozhodovat, co alespoň v polovině nemovitosti bude za potřebnou veřejnou vybavenost,“ dodal Dobeš.

Nákladové nádraží Žižkov je jedním ze tří nádraží, která dříve zásobovala centrum Prahy a jeho průmyslové areály. Rozvoji brownfieldu dříve bránila stavební uzávěra, kterou vymezil dnes stále platný územní plán z roku 1999. Městský Institut plánování a rozvoje (IPR) začátkem loňského roku představil urbanistickou studii s prvky regulačního plánu pro tuto lokalitu, projednanou předem s investory, politiky i veřejností.

Byty i školy

Plánovaná čtvrť by měla pojmout až 11 tisíc bytů, přes tisíc povrchových parkovacích míst, šest stovek stromů v nové uliční síti, obchody, dvě nové základní školy i několik mateřských, řadu sportovišť i park s pěší promenádou a cyklostezkou ve stopě bývalých železničních kolejí.

„Nákladové nádraží Žižkov je zároveň prvním velkým brownfieldem, kde bude aplikována nová pražská Metodika spolupodílu investorů, která určuje jasná a transparentní pravidla spolupráce města a developerů. Soukromí investoři tak poskytnou prostředky na výstavbu jedné velké základní školy, zrealizují řadu mateřských škol, několik parků a vybudují část městských tříd. To vše v celkové hodnotě přes 1,5 miliardy korun. Část peněz bude věnována i na rozvoj dostupného bydlení,“ zdůraznil Petr Hlaváček.

Největšími soukromými investicemi v této oblasti jsou už vznikající bytové projekty (za hranicí stavební uzávěry) Parková čtvrť a Žižkov City spolu s dalšími developerskými záměry jako je Rezidence nádraží Žižkov, U Staré cihelny, Nagano Park nebo Obytná čtvrť Jarov. Kolem nefunkčního nádraží je v různém stádiu přípravy také řada záměrů v režii města. Mimo jiné revitalizace ulic Seifertova – Táboritská, rekonstrukce ulic Jana Želivského a Malešické, výstavba spojky k Městskému okruhu (Jarovská třída) nebo zásadní proměna Olšanské třídy. Koncept její studie, počítající i se vznikem čtyř řad stromořadí nebo promenády podél Olšanských hřbitovů, představil IPR začátkem léta.