„V Praze dlouhodobě vznikají nelegální skládky se stovkami tisíc tun zeminy a stavebního odpadu, neexistuje žádná evidence, magistrát proti tomu nemůže účinně zasáhnout," tvrdí Plamínková.

Příkladů je podle radní v metropoli celá řada. Skládky zeminy jsou třeba ve Slivenci, v Suchdole nebo v Praze 15. Mediálně nejznámějším příkladem je skládka v Motole, kde podle neoficiálních informací zmizel veškerý materiál vytěžený při stavbě nových stanic metra A.

Podle Plamínkové by firmy nově měly ve stavebních smlouvách uvádět, kam a za jakých podmínek hodlají odpad uložit. „Představa je taková, že by na ukládání stavební sutě mělo vydělávat město, a ne nelegální skládky," doplnila. Získané peníze by pak sloužily třeba k nákupu pozemků na ozelenění metropole.

Odpady ze staveb a demolicí tvoří největší část odpadů, které se v Praze ročně vyprodukují. Z plánu odpadového hospodářství vyplývá, že v roce 2013 vzniklo v Praze skoro 1,1 milionu tun stavebních odpadů. Ve srovnání s tím se směsného odpadu vyvezla zhruba třetina, 383 tisíc tun.