Skupinu tvoří zástupci neziskových organizací, městské policie a dopravního podniku. „Společně dostali za úkol zlepšit situaci a čistotu v prostředcích MHD," řekl Hudeček.
Dopravní podnik eviduje za letošní první pololetí 37 stížností na bezdomovce v prostředcích MHD. Nejvíce jich bylo v březnu, celkem 13, potom v lednu, kdy si stěžovalo osm cestujících.
Zatím není jasné, jak přesně chce město bezdomovce z veřejné dopravy dostat, ani na kolik celá akce vyjde. Stejně tak Praha zatím netuší, jak by bezdomovce přiměla k tomu, aby se myli. Podle Hudečka musí být vyvážena represe a motivace k tomu, aby bezdomovci MHD nejezdili, nebo se v sociálních centrech myli a převlékali.
„Nebude to levné, ale vycházíme z toho, že je to sociopatologický jev, který měl být řešen již dávno," řekl Hudeček. Tým má nyní vypracovat plán a říct, kolik bude zapotřebí streetworkerů a strážníků a jaký bude konkrétní postup.
V dopravě přibude strážníků
Zatím je zřejmé pouze to, že v dopravě přibude strážníků. Ti by v případě, že zadrží bezdomovce v prostředcích MHD, měli přivolat streetworkera, který začne problém řešit. „Rozhodně to nebude tak, že okamžitě zmizí (bezdomovci) z MHD. Podle toho, co jsem se bavil se zástupci neziskovek i dopravního podniku, tak kdyby jich v MHD bylo o 20 až 30 procent méně, bude to velký úspěch," řekl Hudeček. Opatření by se podle něho měla projevit již letos v zimě.
Podle radního Dlouhého nepůjde o to, „že by byl člověk bez přístřeší v minus deseti vyhozen z tramvaje". MHD vidí jako jedno z míst, kde by bylo možné bezdomovce kontaktovat a nabídnout jim pomoc. „V zimním období lidé bez přístřeší hledají místa, kde je trochu teplo. Terénní pracovník by zareagoval a tyto osoby v tramvaji oslovil. Zapojily by se pak sociální služby," popsal Dlouhý.
Lidi, kteří ještě před nedávnem žili na ulici, nápad příliš nenadchl. „Mně se to zdá jako takové pimprlové divadlo. Nezlobte se na mě. Já na to koukám a ani k tomu nemám co říct. Jsou to takové srandokapsy," řekla jednatřicetiletá Hanka, která byla ještě před čtvrt rokem bezdomovkyní. Když v zimě trávila čas v tramvaji, řidiči a policisté ji prý příliš nevyhazovali, protože „moc nesmrděla".
Chápe, že cestující platí za dopravu hodně a chtějí za to komfort. Vidí i to, že bezdomovci často nechají ve vozech nepořádek. Problémy by ale řešila jinak. „Nazývají nás cílovou skupinou. Já nejsem z žádné rozvrácené rodiny. To, že jsem skončila na ulici, se stalo souhrou okolností. Bohužel se to může stát komukoliv. Mělo by se spíš předcházet tomu, aby člověk nebyl nucen jezdit tramvají po nocích," řekla.
Za pravdu jí dává devětatřicetiletý Jarda. „Když jsme neměli kam složit hlavu, jezdili jsme tramvajemi a autobusy. Stalo se mi, že mě jednou vyhodili z jedné tramvaje třikrát, venku bylo minus 20 stupňů. Ptal jsem se, kam mám jít, když na ubytovně místa nejsou," popsal někdejší bezdomovec.