Hlavní město má tradičně největší zastoupení mezi nominovanými architektonickými počiny, hned v prvním ročníku České ceny za architekturu v roce 2016 usilovalo o vítězství deset realizací. Nyní byl tento rekord překonán. Výsledky budou vyhlášeny už teď ve čtvrtek na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín.

O zisk ocenění bojují tyto projekty: Radnice v Praze-Ďáblicích od A.LT architekti, Přístavba ZŠ v Praze 9 - Klánovicích od Vyšehrad atelier, Startovací rampa BMX od Ondřeje Tučka, Centrum současného umění DOX+ od Petr Hájekt Architekti, Altán Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze od IO Studio, Revitalizace osady Buďánka - Koloniál od Lennox architekti, Nájemní komplex Luka Living od Cama Architekti, Main Point Pankrác od DAM architekti, „kontejnerové městečko“ Manifesto market, pivovar Hostivar H2 od ADR a budova Visionary od Jakub Cigler architekti.

V článku čtenářům jednotlivé stavby krátce představíme a nabídneme možnost hlasovat. Kdo by podle vás měl uspět a získat jednu z architektonických cen?

Radnice v Praze-Ďáblicích

Tým A.LT architekti dokončil v loňském roce novou ďáblickou radnici, která je jakýmsi multifunkčním objektem se společenským sálem, poštou a ordinacemi lékařů. Nachází se uprostřed obytné zóny v místě plánovaného Nového Centra Ďáblic. „Jednoduchý, přízemní a bezbariérový dům není monumentem, ale spíše instrumentem pro obyvatele všech věkových kategorií,“ píše se v představení projektu. 

Podle pořádají České komory architektů se „při plánovaní i následné realizaci radnice přihlíželo k maximální otevřenosti a transparentnosti, důraz byl kladen na službu veřejnému zájmu.“ Budova má čtyři oddělené části (ordinace, multifunkční sál, úřad, pošta) propojené vestibulem, který slouží jako podloubí a „odlehčovací“ plocha i při plesech, zábavách a koncertech a také jako příležitostný prostor pro výstavy.

Přístavba ZŠ v Praze 9 - Klánovicích

Pět architektů z kanceláře Vyšehrad atelier se podílelo na přístavbě klánovické školy. Hmota ve tvaru hranolu s učebnami a jídelnou v suterénu výškově navazuje na stávající hmotu školy a končí těsně pod hlavní římsou. „Materiály a členěním vznikla novostavba s jasně definovaným současným a novodobým výrazem,“ uvádí tisková zpráva.

Autoři předpokládají, že dřevo bez povrchové úpravy v přírodním odstínu bude časem získávat přirozenou šedavou patinu. „Čitelnost dispozice jednotlivých učeben je ve fasádě naznačena orientací dřevěného obkladu. Pocitově je tak fasáda rozdělena na jednotlivé krabičky se stejně mocným nadpražím, parapetem a bok,“ pokračuje popis projektu. „Hravost fasády“ má odkazovat na objekt určený pro děti.

Startovací rampa BMX

Ondřej Tuček pomohl, aby bohnická dráha pro bikros, který patří mezi cyklistické disciplíny na olympijských hrách, splňovala standardy mezinárodní federace UCI. Vytvořil totiž nová startovací rampa s pětimetrovou rozjezdovou výškou. Pod šikmou střechou se navíc nachází zázemí pro sportovce – šatny, toalety, sklady, bufet a klubovna.

„Jedná se o lehkou montovanou ocelovou konstrukci, po třech stranách pláštěnou polykarbonátovými komůrkovými panely. Bude využívána pouze sezónně, takže není vytápěná. Cyklisti cestou nahoru na start využívají nástupní pororoštovou šikmou lávku. Součástí stavby byla i tribuna pro diváky, využívající přilehlý val, vzniklý při stavbě sídliště, obslužná dlážděná cesta a systém areálového osvětlení,“ uvedla komora architektů.

Centrum současného umění DOX+

Petr Hájek vedl tým, který souborem budov DOX+ rozšiřil Centrum pro současné umění DOX v Holešovicích. K původnímu komplexu (hlavně pro výstavy) přibyly ještě prostory pro tanec, hudbu, film a školu architektury. Administrativní část projektu vznikla rekonstrukcí původní budovy ze 70. let minulého století, na což Hájek a spol. při úpravách interiéru mysleli.

„Experimentální hudební a taneční sál a taneční zkušebna jsou odlity z pohledového betonu. Železobetonové objekty jsou 'oblečeny' do měkké fasády, která je chrání před promrzáním nebo naopak přehříváním. Fasáda také pohlcuje zbytkový hluk unikající ze sálu a snižuje akustickou zátěž obytného dvora,“ zní popis. Díky vzoru, který vychází z čalouněného nábytku, připomínají sály dvě velké pohovky.

Altán Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze

Česká komora architektů tvrdí, že areál České zemědelské univerzity v pražském Suchdole, který byl zbudován v šedesátých letech, představuje výjimečnou ukázku architektonicko-urbanistické a krajinářské tvorby. Komplex je postaven ve stylu neofunkcionalismu navazující na „Baťovský“ funkcionalismus.

Na tento odkaz chtěli navázat architekti z IO Studia. Předchozí dostavbou společenského objektu atria dokončenou v roce 2015 studenti ČZU získali přístup do severní části pozemku, který teď slouží jako oddychová oáza, kde mohou volně trávit čas mezi jednotlivými přednáškovými bloky. Prostoru dominuje altán stojící na místě původní strojovny vzduchotechniky, kterou kvůli hlučnosti architekti „obalili“ zvukovým filtrem.

Revitalizace osady Buďánka - Koloniál

Na začátku 19. století vznikla nad Motolským potokem dělnická osada Buďánka se zhruba dvaceti domky, kterou však postupem času pohltila městská zástavba. Komunisté pak rozhodli o demolici, aby bylo místo pro panelové domy. V roce 1991 byla Buďánka vyhlášena památkovou zónou, ale lokalita dál chátrala. V roce 2006 založili lidé z okolí občanské sdružení, kterému se daří nastartovat kroky směřující k záchraně.

Na základě této iniciativy vznikla soutěž na přestavbu obchodu s koloniálním zbožím, který se měl stát centrem celé lokality. Koloniál byl zrekonstruován v roce 2016. Architekti pracující pod značkou Lennox při té příležitosti představili i „Manuál revitalizace Buďánek“. V přízemího opraveného domu funguje kavárna. Horní prostor slouží jako výtvarná dílna, zasedací místnost či prostor pro lekce jógy.