Získat vyjádření provozovatelů se Deníku zatím nepodařilo. Nanejvýš (a to v prvním týdnu prázdnin se dvěma státními svátky, kdy si řada odpovědných vybírá dovolenou, zdaleka ne všude) zaznělo neoficiální potvrzení faktu, že tohle je věc, kterou se u nich zatím zřejmě nikdo nezabýval. Jistě prý na to dojde – nicméně neaktuální ukazatel nepatří mezi akutní problémy, jehož řešení by nesneslo odkladu.

Poštovní centrála pak situaci vidí poměrně jasně: pokud chce někdo provozovat informační weby či systémy, musí si ohlídat, aby informace nabízené veřejnosti byly aktualizované. Přičemž zrovna hromadné uzavření poboček není ničím, co by se odehrálo bez povšimnutí a k čemu by nebyl dostatek veřejně dostupných informací; včetně patřičných podrobnosti.

Odstranit ukazatel nelze svévolně

Příkladem neaktuálních informací, které mohou veřejnost mást, je třeba zrušená pošta Vaníčkova v Praze 6. Ta působila na Strahově v sousedství chátrajícího stadionu a vysokoškolských kolejí. Objekt stále nese označení České pošty i dalších dříve nabízených služeb – byť na vstupních dveřích nechybí ani informace o uzavření a odkaz na nástupnickou pobočku. Ostatně i u poměrně vzdálené tramvajové zastávky Malovanka bylo i po uzavření pracoviště možno najít ceduli městského orientačního systému, která cestu k poště Vaníčkova vyznačuje.

Že tento ukazatel není aktuální a měl by být odstraněn? Jeho dalším osudem už se z podnětu, který Deník poslal prostřednictvím mluvčí organizace Barbory Liškové, zabývá Technická správa komunikací. Obecně však platí, že pověsit nebo odstranit směrovku nemůže jen tak někdo svévolně; podle svého uvážení. Tyhle ukazatele se dělí do několika kategorií, jak ostatně napovídá i jejich barevné odlišení. Některé označují ulice, jiné památky či další turistické cíle, ale i instituce – a mohou být i reklamní. Vyvěšování každé z nich se řídí jinými pravidly a vychází s odlišných požadavků. Před případným odstraněním konkrétní tabule je tak třeba vyhodnotit, kdo byl zadavatelem.

Zrušení pošty se neprojevilo třeba ani v mapové aplikaci Google Maps, který nabízí o řadě firem rozmanité informace včetně provozní doby. K mání jsou údaje připomínající tu dřívější – jen s upozorněním na státní svátky. Jestliže na změny mohou upozorňovat i uživatelé, na podnět založený přímo v aplikaci přišla prakticky okamžitě automatická odpověď: „Děkujeme vám za příspěvek. Vaše úprava prochází kontrolou. Děkujeme vám, že jste se podělili o informace o místě Česká pošta.“ Zde se tedy dá očekávat brzká změna. Například Mapy.cz až ale bývalou poštu Vaníčkova neznají.

Pošta odkazuje na vlastní informace

Z pohledu České posty jsou pro veřejnost směrodatné údaje, které zveřejňuje ona sama. „Klienti mohou využít jako relevantní zdroj informací webové stránky České pošty, konkrétně například vyhledávač poboček a podobně,“ sdělil Deníku mluvčí státního podniku Ivo Vysoudil. „Za obsah ostatních zdrojů informací nenese zodpovědnost Česká pošta, ale jejich provozovatelé. Ti se kdykoliv mohou na Českou poštu obrátit s žádostí o informace – případně je čerpat opět z webu České pošty. Podnik s dostatečným předstihem o změnách v pobočkové síti, plánovaných k 1. 7. 2023, informoval jak veřejnost, tak i samosprávy,“ doplnil.

Bude vám pobočka chybět?

Zrušená pošta ve Vaníčkově ulici v Praze 6. Bude chybět? | Video: Milan Holakovský

Názvy ulic rušení pošt neovlivní

Co se měnit nebude, jsou názvy typu Poštovní ulice nebo i Poštovní náměstí tam, kde pobočka pošty zanikla. Místní pojmenování často odkazují i na historii – a není důvod reagovat na zánik pošty návrhem změn. Lidem by to nic nepřineslo – kromě komplikací s vyřizováním nových dokladů. Že to jako zátěž vnímají jak místní obyvatelé, tak podnikatelé, ukazuje aktuální příklad ze Žižkova. Tam pražští politici z ideových důvodů rozhodli o přejmenování dosavadní Koněvovy ulice na Hartigovu.

Jedna z nejdelších pražských ulic již v minulosti vystřídala různé názvy: původně Vídeňská třída se v roce 1875 změnila v Poděbradovu ulici, za německé okupace se z ní stala Brněnská, pak se na rok vrátilo pojmenováni Poděbradova – a od roku 1946 byla na bezmála osm desetiletí spojena se jménem maršála Sovětského svazu a za druhé světové války velitele I. ukrajinského frontu Ivana Stěpanoviče Koněva.

Změna nepřišla ani počátku 90. let minulého století, kdy se po revolučních událostech roku 1989 ve větším rozsahu měnily různé názvy spojené s někdejšími prominenty komunistického režimu a kdy již také byly známy Koněvova role při potlačení maďarského povstání v roce 1956, jeho úloha na počátku 60. let v Německu a údajné vazby i na rok 1968 v Československu, kdy už však byl Koněv pět let vojenským důchodcem. Přejmenování ulice po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi má nyní souviset s aktuálním vojenským dobrodružstvím Ruské federace na Ukrajině. S tím však Koněv nemá nic společného: zemřel v roce 1973.

Podobné výhrady jako vůči osobě sovětského vojevůdce a připomínání jeho odkazu však ve vztahu k minulosti pošty jistě nehrozí.