Komplex „na Budějovické“, s přístupy z ulic Na Strži a Bystřická, stání podnik Česká pošta nabídl ke koupi uprostřed léta. S tím, že elektronická aukce by se měla konat 21. září. Nyní však jsou původní inzeráty zveřejněné na internetu nedostupné a komplex nefiguruje ani mezi nemovitostmi nabízenými na webu České pošty.

Nabídku pošta ohlásila jako tři samostatné prodeje, a to s argumentem lepšího zhodnocení. Vedle mohutné budovy s vyvolávací cenou 310,4 milionu korun, kde má poštovní pobočka zůstat (a potřebné prostory by si Česká pošta chtěla od nového vlastníka pronajímat) byly samostatně nabídnuty garáže (za nejméně 31 milionů) a komunikace.

Pražský radní pro oblast majetku Adam Zábranský (Piráti) v srpnu potvrdil, že o získání pankrácké pošty na atraktivně umístěných pozemcích má hlavní město zájem. Naznačil, že je lepší, aby rozvoj řídila samotná Praha – a pankrácké lokalita se nezařadila mezi ty, kdy jsou v souvislosti s prodejem státního majetku soukromému developerovi nakonec vyjadřovány nespokojenost a lítost.

O získání objektu mají představitelé Prahy zájem stále – avšak ne za původně nabízených podmínek. Po pondělním mimořádném jednání radních hlavního města řekl Zábranský ČTK, že magistrát vyzve ministerstvo vnitra, pod něž Česká pošta spadá, i ji samotnou ke zrušení dražby a změně pravidel. Ta původní jsou pro Prahu nepřijatelná – či přesněji řečeno: nesplnitelná.

Radní účast Prahy v dražbě nechválili. S tím, že tomu brání nastavení podmínek jevících se jako diskriminační, ale i konkrétní právní vady. Jednou z klíčových výhrad je podmínka podepsání smlouvy s nabyvatelem bezprostředně po aukci. To totiž hlavnímu městu nedovoluje zákon, který požaduje předchozí vyvěšení záměru na úřední desce.

Problém má Praha i s podmínkou 15letého pronájmu prostor pro fungování poštovní pobočky. Ne že by si zachování hojně navštěvovaného pracoviště pošťáků městští radní nepřáli, ale vadí závazek, že pokud by to nový vlastník nemohl splnit, měl by povinnost poskytnout srovnatelné náhradní prostory ve vzdálenosti do 500 metrů. Město je ale v této oblasti k dispozici nemá.

Už v minulosti se přitom objevily úvahy, že z pohledu Prahy by v případě získání poštovního komplexu na Pankráci bylo ideální objekt zbourat a pozemek přímo navazující na budoucí stanici metra D využít k nové výstavbě. A i kdyby na to nedošlo, zřejmě by pronájem prostor poště komplikoval případnou rekonstrukci. Obzvlášť za situace, kdy je třeba počítat s opatřeními souvisejícími s výskytem azbestu.

Radní Zábranský upozorňuje i na další problémy, které by pro nového vlastníka představovaly komplikaci. Jako zásadní vnímá fakt, že část budovy stojí na pozemcích jiných vlastníků – a v této souvislosti není změna majitele nijak právně ošetřena.

Vedle budovy pankrácké pošty ohlásili představitelé Prahy zájem i o další budovy, s jejichž prodejem vedení České pošty počítá. Především jde o hlavní sídlo v Jindřišské ulici v centru, kam by se snad mohli přestěhovat úředníci magistrátu, a také o objekt v Moravské na Vinohradech. Tam vedení Prahy dospělo k dohodě, že dostane příležitost takzvaně dorovnat nejvyšší předloženou nabídku. Podobného přístupu míní dosáhnout i v případě prodeje pankrácké pošty.