Zpřístupněna bude o víkendech, vždy mezi 10. a 17. hodinou, a to až do 29. října. Vstup je možný pouze samostatným vchodem po boku paláce, tedy naproti Loretě. Vítáni jsou pouze dvounozí návštěvníci; vstup se psy je zakázán. Ministerstvo nicméně doporučuje, aby si zájemci na jeho webu předem ověřili, zda v jimi vybraném termínu není ohlášeno uzavření zahrady z provozních důvodů.

| Video: Youtube

Původní raně barokní zahrada vznikla na sklonku 17. století, kdy se na formování její podoby podílelo hned několik významných architektů – včetně tehdy ceněných Italů. Výrazná změna pak přišla v 19. století, kdy byla přeměněna v anglický park. Za pozornost stojí i samotný Černínský palác, vybudovaný jako odraz prestiže šlechtického rodu Czerninů.

Náklady spojené s provozem a udržováním monumentální stavby však současně přispěly k finančním nesnázím vlastníků. Později palác sloužil k různým účelům – mimo jiné jako kasárna, lazaret, bytový dům, ubytovna pro chudé, ale i galerie. Opakovaně byl objekt poškozen v době válečných událostí a prošel řadou přestaveb.

Z novodobé historie zde zůstává zachován byt někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta. Ten zde po příchodu komunistů k moci zemřel za dosud nevyjasněných (a dodnes emoce budících) okolností: 10. března 1948 v noci podlehl zranění způsobených pádem z okna.

Do moderních dějin se ale palác zapsal i jinak: za okupace zde sídlil úřad říšského protektora, po sametové revoluci tu byla podepsána dohoda o rozpuštění Varšavské smlouvy – kdysi vytvořená v rámci východního bloku jako vojenský pakt mající představovat protiváhu NATO.