Zájem zahraničních turistů o Prahu je i v posledních letech na vzestupu. Některé statistické údaje ukazují dokonce dramatický nárůst. Letiště Václava Havla odbavilo v roce 2014 něco přes 11 milionů pasažérů. Letos jich bylo už jen za prvních devět měsíců téměř 13 milionů, přičemž loni zaznamenalo letiště osmnáctiprocentní meziroční přírůstek.

Autobusy německé společnosti FlixBus, která brázdí Evropu teprve od roku 2011, výrazně posílily nabídku spojení s okolními státy a v první řadě se západním sousedem Česka. V mezinárodní dopravě na železnici zase expandovala společnost RegioJet. Zatímco na začátku existence v roce 2012 vypravila z Prahy jeden zpáteční spoj (na Slovensko), letos jich je 22 a novou destinací je i Vídeň.

Nejen autobusem, ale i vlakem

„Počet cestujících v mezinárodní přepravě roste. Příkladem destinací, které jsou vlakem dobře dostupné, jsou třeba Drážďany, Berlín, Vídeň, Budapešť, Bratislava a další města sousedních států. Tam se už dnes nevyplatí létat a z nich míří drtivá většina turistů, kteří se do Čech vypraví vlakem,“ uvádí za České dráhy jejich mluvčí Radek Joklík.

Trend návštěvnického boomu je patrný i ze statistik o krátkodobém ubytování. Před čtyřmi roky přenocovalo v hromadných ubytovacích zařízeních na území metropole přes 6 milionů lidí (včetně Čechů). Po každoročním nárůstu pak může letos padnout i osmimilionová meta.

Bezmála milion a čtvrt hostů se loni ubytovalo v hotelích nejvyšší kategorie, zatímco v pražských penzionech jich přespalo jen 90 tisíc a v kempech necelých 40 tisíc.

Zřetelným fenoménem je i stoupající zájem turistů o ubytování v soukromí v čele s globální platformou Airbnb. Její využívání představuje vážnou konkurenci pro klasické hotely a ovlivňuje život celých čtvrtí v centru i širším okolí.

Zdražují nejen nemovitosti

Průměrné kupní ceny bytů v Praze vzrostly od roku 2014 i s přispěním Airbnb o víc než třetinu. Obyvatelé nejrušnějších ulic v Praze 1 si stěžují na nepořádek a hluk kvůli pohybu stále většího množství turistů, a město v těchto lokalitách dokonce zvažuje omezení nočního provozu barů a restaurací.

Turistický boom přispívá i k tzv. gentrifikaci čtvrtí jako je Karlín, Dejvice nebo okolí náměstí Jiřího z Poděbrad, kde zdražují nejen nemovitosti, ale i služby. Za půllitr piva tam dnes běžně zaplatíte 50 korun a vyhlášené hospody jsou díky jejich „průniku“ do mezinárodních průvodců přeplněné mladými cizinci.

Pochmurným tezím o „vylidňování centra“ odpovídají data jen částečně. Jedinou městskou částí, které se za uplynulé desetiletí zmenšila populace, je právě Praha 1. Ani v jejím případě ovšem nebyl úbytek nijak dramatický. Přesto se ale nepochybně významná skupina Pražanů pod náporem rostoucích cen a mizejících „běžných služeb“ přemisťuje dál od centra nebo úplně z hlavního města. Řada z nich žije ve Středočeském kraji a dál pracuje v Praze.

„Našetřil jsem přes milion korun na byt. Nikdy jsem ale nechtěl hypotéku. Garsonka za milion je v Praze na rozdíl od mého rodiště nemožná. Proto jsem se vrátil do Kutné Hory,“ svěřil se se svou zkušeností mladý živnostník Tomáš.

Praha se ale stává „světovější“ i bez ohledu na turismus. Cizinci dnes představují zhruba šestinu obyvatel města a jen loni jich v Praze žilo téměř 200 tisíc.

Cestovní ruch v metropoli. Infografika