Pomocí endoskopické technologie lze odstranit časné nádory, jinak neodstranitelné zbytky polypů nebo nepokročilé léze.

„Měli jsme zde pacienta, kterému vrůstal polyp do stěny apendixu. Standardně bychom v tomto případě museli přistoupit k běžné chirurgické operaci, místo toho jsme pomocí EFTR (Endoscopic Full-Thickness Resection, pozn. red.) odstranili celý apendix i s polypem zevnitř. V současné době provedeme na naší klinice dvacet až třicet takových výkonů ročně a lze předpokládat, že toto číslo rychle poroste,“ říká přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol Radan Keil.

Zákrok trvá zhruba hodinu

Patologický útvar lékaři odstraní i se střevní stěnou a místo uzavřou speciálním klipem. „V minulosti byli pacienti odsouzeni k chirurgickému zákroku, a to i opakovaně. Například k odstranění polypu se často muselo přistoupit vícekrát, protože zůstávala rezidua, která nebylo možné standardním způsobem odstranit,“ vysvětluje Keil.

Výhodou je podle něho neinvazivní přístup. Pacient po příchodu do nemocnice absolvuje přípravu a vyčištění střev. Následuje přibližně hodinu až hodinu a půl dlouhá anestezie.

V první fázi zákroku lékaři najdou lézi a označí si její okolí, zavedou endoskop, na kterém se nachází velký klip a průhledná čepička. Lézi pak chytnou kleštěmi, vtáhnou ji do čepičky, pomocí klipu sešijí stěny k sobě a následně uříznou.

Odstraňování časných nádorů revoluční metodou | Video: FN v Motole

Takto odstranit jsou schopni nádor velký v průměru až dva a půl centimetru. Vzorek poté odesílají na histologické vyšetření. Pacient bez komplikací míří domů hned druhý den po zákroku.

Důraz na prevenci

Touto cestou mohou lékaři odstranit pouze časné nádory. Česká republika přitom patří mezi země, kde se rakovina tlustého střeva a konečníku vyskytuje mimořádně často. Každý rok je u nás zhoubný nádor tlustého střeva nebo konečníku zjištěn asi u šesti tisíc osob, a je tak jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u mužů i u žen.

Ministerstvo zdravotnictví proto nabádá k pravidelné prevenci. Intenzivněji by o ní měl začít přemýšlet každý člověk starší padesáti let nebo ten, který má k onemocnění predispozice v rámci rodinné dědičnosti.

Test doma i u lékaře

Dostupné jsou mimo jiné dva základní testy, pomocí kterých jsou lékaři schopni diagnózu určit. Patří mezi ně test okultního krvácení do stolice (zkráceně TOKS) a kolonoskopie. První varianta slouží jako varovný signál a test si zájemci mohou provést sami doma.

„V praxi obnáší pouze odběr vzorku stolice, ve kterém lze následně chemicky odhalit pouhým okem neviditelné stopy krve. Příměs krve může signalizovat zhoubný nádor střeva. Vzorek si odeberete v klidu domova sami, podle doporučení vašeho lékaře,“ uvádějí odborníci s tím, že k u testu je přiložen i jasný návod, jak postupovat.

Pokud test naznačí, že je něco v nepořádku, následuje kolonoskopie, která dokáže poskytnout podrobnější diagnózu. Lékaři v rámci vyšetření zavedou flexibilní endoskop, díky kterému si mohou prohlédnout celou sliznici tlustého střeva.

Během vyšetření odeberou podezřelou tkáň nebo odstraní případné střevní polypy. Vzorky odebrané během kolonoskopie potom odešlou do laboratoře, kde jsou detailně prozkoumány pod mikroskopem.