Podle developerů patří mezi aktuálně nejprodávanější byty především ty menší. „Nejprodávanější jsou byty 2+kk, protože jsou nejlépe pronajímatelné a jde tedy o dobrou investici. To reflektuje trend rostoucího počtu jedno a dvou členných domácností,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Nájmy od loňska vzrostly

Podle aktuálně nabízených inzerátů dá nájemce za byt 2+kk o velikosti 50 nebo 60 m² v Praze přibližně 30 tisíc korun za měsíc. „Nabízíme k pronájmu světlý a elegantní byt 2+kk o celkové rozloze 53 m², který se nachází ve třetím patře udržované cihlové budovy s výtahem, situované přímo na prestižním Letenském náměstí v Praze 7 – Bubenči,“ nabízí třeba jeden z inzerátů s tím, že byt je k dispozici za cenu 23 tisíc korun měsíčně, přičemž náklady na bydlení činí 6 tisíc korun a k nimž je třeba připočítat poplatky za elektřinu. Jistota potom činí částku ve výši 40 tisíc korun.

Cena nájemného roste každým rokem. Běžný nájem v letošním srpnu činí 460 korun za m2, přitom ještě loni nájemci utratili necelých 300 korun za m2. „Průměrný nájem se přehoupl přes 31 tisíc korun za měsíc,“ potvrdil předseda představenstva společnosti Trigema s tím, že nabídka v segmentu krátkodobých pronájmů stoupá, aktuálně je v nabídce něco kolem 9,5 tisíce bytů.

Převažují jednoroční smlouvy se zákazy

Velký zájem o nájemní bydlení v Praze vede k tomu, že si pronajímatelé můžou mezi potenciálními nájemci vybírat. Výsledkem někdy bývají i nesmyslné požadavky nebo protizákonné podmínky ve smlouvě, kterou nájemci podepíší, buď tlačení nutností nebo kvůli neznalosti. Do nájemní smlouvy tak mnohdy proniknou i podmínky, které například nepřipouští přepsání si trvalého bydliště nebo vlastnění psa nebo kočky.

Takové podmínky jsou ale přímo v rozporu s občanským zákoníkem, který říká, že: „Nájemce má právo chovat v bytě zvířata, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.“ Pokud se ale nájemce vzbouří a argumentuje neplatností takových podmínek ve smlouvě, tak si ho buď pronajímatel nevybere nebo mu smlouvu neprodlouží. Drtivá většina nájemních smluv je totiž uzavíraná na dobu určitou – jeden rok.

Podle pronajímatelů je krátkodobá smlouva nutností, aby je tak chránila například proti neplatičům. Ministerstvo pro místní rozvoj zatím připravuje návrhy, jak zabránit trendu rostoucích krátkodobých smluv. Variantou má být i podmínka, že pronajímatel bude moct uzavřít krátkodobou smlouvu pouze dvakrát a následně nabídnout smlouvu na dlouhodobější pronájem. Mezitím vznikla také organizace Iniciativa nájemníků a nájemnic, která má pomoci nájemníkům domoci se svých práv.