Pražským radním se nelíbí, jakým způsobem hospodaří zemědělci na orné půdě, kterou město vlastní. Velké lány navrhují rozdělit polními cestami, remízkami, a mezemi, na které nechají vysadit ovocné stromy. Nově jednotlivá pole s jedním druhem plodiny nesmí překročit velikost pěti hektarů.
„Teď na podzim „rozsekáme“ lány na menší pole v Jinonicích, Řeporyjích, Běchovicích a u Sobína. Menší pole pomáhají udržet rovnováhu ekosystému a vrací se do nich původní fauna i flóra. Půda také méně trpí suchem a erozí,“ vysvětluje náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).
Návrat k původním osevním postupům
Pachtýři budou muset dodržovat přísné osevní postupy a střídat pěstované plodiny tak, aby se neopakovaly více let za sebou. Výrazně se upraví hnojení, znemožní se používání pesticidů. Kvalitu půdy pak chce metropole pravidelně kontrolovat pomocí odběrů půdních vzorků. Ekologické zemědělce také budou kontrolovat přísné kontroly.
Nová pravidla mají platit od vegetační sezony 2021. Tomu, kdo se nebude chtít přizpůsobit, město vypoví smlouvu s roční výpovědní lhůtou.
Podle Jiřího Roma, magistrátního specialisty na péči o chráněná území, se ale nejedná o nové postupy. „Víceméně se vracíme k osevním postupům, které byly běžné za první republiky či v poválečném období,“ dodal Rom.
Město čeká jednání s desítkami zemědělců
„Veškeré pachty se zemědělci zavedeme tak, aby zemědělec byl registrován v ekologickém zemědělství,“ vysvětluje Rom. „Nechceme nikoho připravovat o živobytí. Zemědělci k tomu budou donuceni i společenským klimatem,“ dodal Hlubuček. „Může se stát, že se některý zemědělec zasekne a řekne, že půjde hospodařit někam jinam. Takové ale nechceme,“ říká Hlubuček.
Náklady na výsadbu dřevin bude hradit město, provoz a registraci ekologického zemědělství si ale musí zemědělec zajistit sám. Kvalitní hospodáře chce Praha motivovat i vydáváním vlastních ekologických certifikátů.