Takzvané odstrojování domu, kde už chybí střešní krytina, pryč jsou okna a pobořeny byly i některé zdi, ostře odmítají obyvatelé z okolí, volající po zachování původní podoby. Neděje se ale nic protizákonného nebo jinak nelegálního: práce umožňuje platné stavební povolení. Dočasné zastavení prací tak architekt Kolář pro Deník označil za vstřícný krok a projev dobré vůle, aby se vytvořil prostor pro řešení budoucnosti domu bez emocí.

Že zazněl slib zastavení prací do konce listopadu, potvrdil i místostarosta Radek Janoušek (Praha 5 Sobě) – přičemž i on uvedl, že jde o dobrou vůli investora: kromě tlaku veřejnosti ho k tomuto kroku nic nenutí. Jestliže však bourání nemá pokračovat, neznamená to, že by se práce plně zastavily. Investor odkázal na požadavek statika na snesení zbytku střešních tašek, které by z odkryté střechy mohly za větru popadat; dolů také půjdou komíny.

Zastánci vily i developer, který ji chce přestavět na moderní a větší objekt (avšak určený pro bydlení jedné rodiny), nicméně nadále trvají na svém. Jedna strana chce zachovat podobu domu stojícího v památkové zóně, jehož základ byl postaven v roce 1912 a váže se k němu prvorepublikový příběh o místu setkávání osobností, druhá chce zásadně přestavovat s argumentem, že nemovitost není nijak hodnotná ani památná. A že podobu lokality u zakončení Tiché ulice zlepší kvalitnější stavba. Starostka Šimková chce oba postoje v příštím týdnu probrat s lidmi ze sousedství, kteří aktivně vystupují proti stavbě.

close Pravděpodobné znázorněné stavebního záměru v místě Schieszlovy vily v Tiché ulici na Hřebenkách – domu na adrese Tichá 6. info Zdroj: Deník/Milan Holakovský zoom_in Pravděpodobné znázorněné stavebního záměru v místě Schieszlovy vily v Tiché ulici na Hřebenkách – domu na adrese Tichá 6.

Očekává se, že během nynější pauzy v bouracích pracích by se k budoucnosti nemovitosti, označované podle někdejšího majitele Josefa Schieszla jako Schieszlova vila, měly vyjádřit úřady reprezentující státní správu. Především magistrát přezkoumávající platnost vydaného stavebního povolení, počítajícího se zbouráním 49 procent původního objektu a s vybudováním masivnější dostavby; dojít by mělo také na prověřování podkladů včetně souhlasného stanoviska památkářů a postoje odboru územního rozvoje posuzujícího soulad s územním plánem. Čeká se rovněž na reakci ministerstva kultury, jemuž byly adresovány podněty k prohlášení Schieszlovy vily kulturní památkou. Takovou ochranu dům nyní nemá – na rozdíl od některých významných vil v okolí.

Zdá se tedy, že nastalo jen dočasné „příměří“ – a možná ani to ne. V příštích dnech lze očekávat dohady kolem přítomnosti dělníků na staveništi i jejich činnosti. A kritiku, že nedělají to jediné, co by podle zastánců původní podoby domu nyní dělat měli: zajistit zakrytí střechy jako ochranu před deštěm.

Historie místa i charakter lokality

Investor reprezentovaný společností s ručením omezeným Tichá 5 na konci Tiché ulice v minulosti zakoupil dvě nemovitosti, s nimiž má podle architekta Koláře developerské plány: chce je nechat opravit a pak prodat. U obou objektů se záměr liší. Historicky hodnotnou budovu z počátku 20. století na adrese Tichá 5 čeká citlivá rekonstrukce, kolem níž se tak hlasité spory nevedou, byť milovníci památek také na sociálních sítích úpí.

Jiné je to v případě Tiché 6 alias Schieszlovy vily. Ta se má změnit i zvětšit zásadně – avšak nařčení z ničení historické vily s poškozením charakteru celé lokality Kolář odmítá. Odkazuje na dva nezávislé posudky od odborníků, které nevybíral investor, ale zpracovatele určily úřady. Podle závěrů stavebně technického průzkumu objekt poškodilo několik necitlivých zásahů včetně úprav jednotlivých místností, dostaveb koupelen, výměn podlah i obkladů – a dokonce došlo na instalaci plastových oken a vybudování nové patrové garáže. „Výsledný stav po skončení všech prací bude mnohem cennější než stav současný,“ říká Kolář jako spoluautor proměny.

Odpůrci, mezi nimiž jsou zřejmě nejhlasitěji slyšet hlavní postavy známých projektů Post Bellum a Paměť národa Vít Makarius a Mikuláš Kroupa, bydlící v sousedství či v blízkosti, volají po zachování původního objektu a odmítají změnu vzhledu lokality. Zdůrazňují také vliv a společenskou roli politika, právníka a pátečníka Schieszla, kterého vyzdvihují jako muže blízkého prezidentům Masarykovi i Benešovi a přítele známých umělců, kteří ho v éře první republiky navštěvovali. Za zachování Schieszlovy vily podepisují lidé na internetu petici; veřejně se v její prospěch také vyslovily známé osobnosti. Jsou mezi mini například architekt David Vávra, historik architektury Zdeněk Lukeš, spisovatel Pavel Kosatík, ale třeba i někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Nová přístavba, plastová okna

Po středeční schůzce se zástupci radnice Kolář Deník ujistil, že práce na objektu Tichá 6 skutečně budou na dva týdny zastaveny – s výjimkou zabezpečovacích prací podle pokynu statika, „aby něco nepadalo na ulici“. A úkonů v oblasti BOZP, tedy k zajištění bezpečnosti. Očekává, že v prosinci budou práce pokračovat podle povolení k rekonstrukci, když mezitím úřady potvrdí, že je všechno v pořádku a veškeré postupy legální. Jediné, v čem spatřuje případné komplikace, je možnost zahájení řízení o vyhlášení kulturní památky ministerstvem kultury (k čemuž ale nevidí důvod).

Bylo by však domu ještě možno vrátit vzhled z doby před zahájením bouracích prací, pokud by to úřady nařídily? Na tuhle otázku Deníku architekt kývl: technické řešení by to mělo. „My sice věříme, že vše je udělané tak, jak to má být, ale pokud by někdo trval na tom, že přístavek z roku 1990 je tak hodnotný, lze ho vrátit zpět. A určitě bychom sehnali i výrobce plastových oken, který by je tam vrátil,“ konstatoval Kolář.

Důkazy v e-mailu, nebo demagogie?

K vlastní schůzce s představiteli radnice městské části Kolář Deníku řekl, že společně s investorem také předali starostce důkazy o tom, že nejbližší sousedé byli o záměru informováni. Makarius bydlící v těsném sousedství staveniště to pro Deník odmítl s tím, že jeho rodina i další sousedé se vše dozvěděli až krátce před zahájením bourání (když oznámení stavebního úřadu vyvěšeného dříve na úřední desce si nikdo nevšiml).

S tím zase nesouhlasí Kolář; Deníku řekl, že má důkaz v podobě dřívější e-mailové korespondence. Trvá na tom, že sousedé nejenom byli informováni, ale došlo i na osobní představení projektu. Dokonce se prý projekt podle těchto konzultací upravoval, aby vyhověl připomínkám sousedů; ti tak podávat námitky neměli důvod. A architekta udivuje, že se nyní ozývají s nesouhlasem.
„Jestliže Mikuláš Kroupa píše na sociálních sítích, že jsou to lži, já mám důkazy, že vše, co tvrdíme, je podloženo – takže lež je to naopak z jeho strany,“ řekl Deníku Kolář. „Jsem ochoten se s ním sejít, když mi zaručí, že předložené dokumenty také zveřejní na svém facebookovém profilu, kde o vile informuje,“ konstatoval.

Kroupa má naopak jasno o své pravdě. Deník upozornil, že prý protistrana odmítla, aby u schůzky s představiteli radnice byli také zástupci petičního výboru. A slova o tom, že tvůrci projektu záměr konzultovali s občany, označil za lež i pro Deník. „Nic nekonzultoval,“ prohlásil Kroupa na Kolářovu adresu. Ohrazuje se také vůči pojmu „přestavba“ používanému Kolářem – on sám totiž vidí „demolici“ a je přesvědčen, že stejně to musí vnímat každý, kdo se na místo podívá.

Rázný pohled má Kroupa i na Kolářovy snahy vysvětlovat postoj investora. V těch zase vidí „využívání demagogie, aby to vypadalo, že jsme hrstka bláznů, která dělá komplikace“. To, k čemu na konci Tiché ulice došlo, vnímá jako obrovské pochybení. „I když postupujete podle zákona, můžete se dopustit bezpráví,“ poznamenal. Jedním dechem upozornil na existenci památkové zóny i na dotčení práv sousedů, stejně jako na historicky zajímavého majitele, který byl za války statečný a za komunismu odstrčený. „Pohybovali se tam lidé, kteří obětovali život službě státu,“ poznamenal Kroupa k minulosti místa.

To jsou důvody, proč volá nejen po urychleném vydání rozhodnutí s odkladným účinkem a následných opatřeních vedoucích k záchraně vily, jež by alespoň částečně napravila to, k čemu došlo uplatněním „pirátského způsobu“. Míní také, že je na místě zahájit proces posouzení zákonnosti.

Má za to, že postupem vedoucím k poboření domu v památkové zóně by se měly zabývat nejen státní orgány, ale na případ a lidi kolem něj by také měla zacílit pozornost média. To Kroupa nejen řekl Deníku, ale ve středu také napsal na facebooku: „Možná by novináři přece jen mohli věc trochu více prozkoumat…“ Mediálním lynčem však podle Kolářových slov informování o kauze zavání už nyní. „Můj devítiletý syn se mě ptal, jestli mě zavřou,“ poznamenal.
Je zjevné, že stanoviska obou stran se k nějaké shodě asi nepřiblíží. Soudcem se tak zřejmě stane rozhodnutí úřadů. A ať bude jakékoli, o kompromis nepůjde: někdo si odnese pachuť hořkosti a křivdy.