Armáda spásy chce prostřednictvím projektu Duše na ulici upozornit na problematiku duševního zdraví lidí bez domova, protože pobyt na ulici patří k zásadním faktorům, které fyzické a psychické zdraví ohrožují. Z šetření Armády spásy, které se uskutečnilo v roce 2015 v azylových domech, vyplynulo, že zatímco podstatná část fyzických zdravotních problémů lidí bez domova vznikla důsledkem života na ulici, psychické problémy bývají často jeho příčinou.

Podle ředitele sociálních služeb Armády spásy Jana Františka Krupy jsou lidé bez domova ve zvýšené míře vystavení chronickému stresu a nedostává se jim pocitu bezpečí. „Často jsou také obětmi násilí, a to uvnitř i vně komunity. Své jednání musí přizpůsobit drsnému prostředí ulice, což z dlouhodobé perspektivy negativně zasahuje lidskou psychiku,“ uvedl.

Hledání smyslu života

Lidé bez domova se často setkávají s negativními názory veřejnosti. Patří mezi ně odsuzování za nezaměstnanost, alkoholismus, agresivitu. Málokoho by napadlo, že i zapáchající člověk ležící na ulici může mít své sny, na kterých chce pracovat.

„Klient ke mně začal docházet s tím, že se mu stále nedaří žít tak, aby byl spokojený. Neví, na jakou oblast svého fungování se zaměřit, a má pocit zmatení a ztráty smyslu,“ popisuje příběh muže z Prahy psycholožka Armády spásy Dominika Drahovzalová.

Ilustrační foto.
Do budoucna mám v plánu přežít, najít si práci a bydlení, říká žena bez domova

Navíc na tom muž nebyl zdravotně dobře a čekala ho řada operací. Přesto jde podle ní o aktivního klienta, který i přes předdůchodový věk má ještě hodně plánů včetně těch, které by byly přínosné veřejnosti.

Drahovzalová mu pomohla zorientovat se v jeho povinnostech a pomohla mu zjistit, že: „jsou věci, které může ovlivnit hned a věci, které ovlivnit nemůže a je zbytečné na ně plýtvat energii. Uvědomil si, co potřebuje, aby mohl dosáhnout svých snů o spokojeném životě,“ upřesnila pro Deník.

Psycholožka mu současně pomohla podat žádost o invalidní důchod, zajistit ubytování v azylovém domě a pracovat na zlepšení zdravotního stavu.

Ženy na ulici čelí domácímu násilí

Terénní tým Armády spásy se s další klientkou, paní Alžbětou, poprvé setkal v rámci monitoringu městské části Prahy 8. Žena tehdy přebývala v chatce, kterou společně se svým přítelem postavili svépomocí ze zbytků stavebního materiálu. Paní Alžběta začala postupně pracovat v nízkoprahové dílně, poté začala chodit pravidelně uklízet.

Po pár měsících se svěřila s tím, že dlouhodobě zažívá domácí násilí a čelí psychickému i fyzickému týrání ze strany partnera, jehož intenzita se neustále stupňovala.

Velmi záhy také došlo k zhoršení jejího zdravotního stavu a paní musela být na krátkou dobu hospitalizovaná v nemocnici. Pronásledovali ji i sebevražedné myšlenky. Přesto nabídky ze strany terénní pracovnice na konzultaci s terapeutkou žena zprvu odmítala, ale nakonec svolila.

V rámci prvních terapeutických sezení došlo k vytvoření krizového plánu pro případ, že by se klientka rozhodla od násilného partnera odejít. Další krizové plány byly pak vytvořeny pro případ, že by se klientka ocitla v situaci ohrožení života nebo se u ní objevily intenzivní myšlenky na sebevraždu.

Mezi klientkou a terapeutkou v průběhu prvních setkání nakonec došlo k dohodě, že Alžběta k ní nyní bude docházet pravidelně na terapeutická sezení jednou za týden.

Současná podoba nádraží Vyšehrad
Smutný pohled na pražské nádraží Vyšehrad. Ruina láká už jen bezdomovce

V průběhu června roku 2023 se Alžběta nastěhovala do nového bytu v Praze. Ve stejné době se jí navíc podařilo i získat práci na hlavní pracovní poměr. Přesto problémy přetrvávaly dál. Bývalý partner začal Alžbětu citově vydírat, ta se navíc v té době strachovala o to, jestli vůbec do budoucna finančně utáhne náklady na bydlení. Po psychické stránce tak zažívala pocity nejistoty, tlaku, tísně a osamění. Od letošního roku proto začala znovu chodit na terapeutická sezení, která předtím na čas přerušila.

Právě možnost docházet na terapii paní Alžbětu nasměrovala správným směrem a v momentech nouze jí dodala potřebnou sílu překonat celou řadu náročných situací. V současné době je klientka ještě stále v pravidelném telefonickém kontaktu s terénní pracovnicí Armády spásy. Jednou za měsíc se pak s pracovnicí setkává v místě svého současného bydliště. Větší podporu ze strany terénního programu paní Alžběta momentálně nepotřebuje.

Špatná psychika může vést k životu na ulici

Armáda spásy poskytuje služby terapeutů pražským klientům od roku 2019. Dle knihy Kudy ke dnu od Libora Prudkého a Michaely Šmídové trpí vysoké procento lidí bez domova zdravotními potížemi fyzického či psychického charakteru nebo jejich kombinací.

Policie. Ilustrační foto.
Bezdomovci našli v Praze mrtvolu. Chtěli zavolat policii, ale nikdo jim nepomohl

Právě zdravotní problémy, a to zejména ty psychického původu, jsou třetí ze čtyř hlavních cest vedoucích k životu na ulici. U 10 až 15 % lidí bez domova se dá říci, že psychické potíže byly příčinou nebo jednou z příčin jejich bezdomovectví. Armáda spásy pomoc terapeutů financuje z projektu Duše na ulici.