Je to označení „menší baziliky“ potvrzující význam daného chrámu jak pro své okolí a věřící z regionu, tak pro samotnou církev. V pražské diecézi náleží stejné označení ještě sv. Markétě v Břevnově, sv. Jakubovi Většímu na Starém Městě, klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě přímo v metropoli – a také Svaté Hoře v Příbrami s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Gotika z konce 19. století

Laik by při letmém pohledu možná tipoval stáří ve stovkách let, skutečnost je ale jiná. Jde o podstatně mladší novogotickou stavbu, se zjevnou inspirací raně gotickými stavbami na severu Německa. Je jí 130 let – počítáno od posvěcení 8. října 1893 s účastí pražského arcibiskupa hraběte Františka kardinála Schönborna. Samotná výstavba, spojovaná se jménem architekta Josefa Mockera, jenž připravil plány, začala na podzim roku 1888.

Šlo o reakci na masivní rozvoj Vinohrad s výrazným nárůstem počtu obyvatel, kde vnikla nová farnost; předtím oblast spadala pod farnost ve Vršovicích. Vybavování interiéru velkoryse koncipovaného kostela pak pokračovalo ještě na počátku 20. století. Již na sklonku toho 19. postavil pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr hlavní varhany. Jsou oceňované jako jedinečný nástroj koncipovaný v duchu romantismu, zachovaný v původní podobě, a byly prohlášeny kulturní památkou. Po restaurování, které se s dvouletou přestávkou táhlo od roku 2013, jim před pěti lety, 8. října 2018, požehnal tehdejší arcibiskup Dominik kardinál Duka. K dispozici jsou také starší malé varhany z 60. let 19. století; tento nástroj se původně nacházel v kostele Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (Na Slupi).

Dnes je kostel nejenom výraznou dominantou a ohniskem církevního i kulturního dění, ale také významnou součástí života Vinohrad. V jeho okolí se konají rozmanité akce či slavnosti včetně adventně-vánočních trhů a obdobných v čase Velikonoc; třeba přednedávnem šlo také o významnou součást programu vinohradského vinobraní. Vyhledávané jsou ale například také videomapingové projekce v rámci festivalu Signal. Chrám tak zůstává i součástí moderního života městská části.

Koncerty, mše i poklady

Hlavní program oslav potrvá do pondělí 9. října. Měsíc pak potrvá výstava nazvaná Duše Vinohrad, která na panelech u chrámu představí historii i současnost baziliky. Za poznáním i poučením mohou první zájemci přijít v pátek 6. října, ukončení je pak plánováno na 6. listopad.

Na středu 4. října odpoledne se chystá hudebně dramatické pásmo o svaté Ludmile nazvané Já hledala zář toho jitra. Od 13 hodin vystoupí nejen studenti středních škol z Prahy 2. Z Krompachu na Českolipsku, prakticky od německých hranic, přijedou děti z dětského domova – a z Vítkova žáci základních škol. Koncertovat se bude také v sobotu 7. října, avšak večer: od 19 hodin. V programu nazvaném 130 let s vámi přednesou za doprovodu sboru Vratislavka známé melodie pěvkyně Tereza Mátlová a Pavlína Senić; jako host vystoupí i Michal Bragagnolo.

Na neděli, den výročí posvěcení, se od 11 hodin chystá mše svatá s arcibiskupem pražským Janem Graubnerem. Naopak se v tento den neuskuteční tradiční mše od devíti hodin. Pondělí 9. října pak bude patřit výstavě Z pokladů sv. Ludmily. Relikvie v čele s ostatky sv. Ludmily a sv. Václava a další artefakty mají být k vidění od 10 do 15 hodin a pak večer mezi 18. a 21. hodinou.