Spolek Baráčníků vznikl v roce 1873 v Kolíně. Jeho zakladatelé, čeští vlastenci z řad drobných řemeslníků a zemědělců, mu dali jméno podle oblíbeného místa svých schůzek – kolínského hostince U Šleitrů, přezdívaného Baráček. Nešlo tedy o žádné sdružení vlastníků nemovitostí, jak by se mohlo zdát.
Jediná šance vidět kroj
Hlavním cílem Baráčníků bylo uchovávat české tradice, oslavy svátků, tance, písně a lidové kroje z Čech, Moravy i Slovenska. Hnutí se rychle rozšířilo po Čechách, první baráčnická společnost v Praze vznikla už v roce 1880 v Dejvicích. Pobočku mělo i ve Vídni a díky imigrantům z Čech dokonce i v USA.
Zatímco kolínský Baráček dnes již nestojí, ke spolku se stále váže řada míst, z nichž nejznámější se nachází v Praze. Budovu dnešní Malostranské baráčnické rychty získal spolek roku 1926. Právě tady mělo kromě pohostinství sídlit i ústředí spolku, tzv. Veleobec Baráčníků.
Z tohoto důvodu dům podstoupil na konci 30. let náročnou rekonstrukci, během níž získal svou dnešní podobu. Na rozdíl od jiných spolků přežili Baráčníci celou éru socialismu a na začátku 50. let měli přes 90 tisíc členů. Pravidelně se účastnili prvomájových průvodů, což byly prakticky jediné příležitosti, kdy si lidé mohli na vlastní oči prohlédnout tradiční kroje.
Tradice v rukou Itala
Rychta se stala místem setkávání nejen členů spolku, ale také obyvatel Prahy a po revoluci i turistů. Ti všichni sem dlouhé roky přicházeli nejen svlažit hrdlo, ale také za kulturou – konala se tu totiž divadelní představení a koncerty. Častým hostem býval spisovatel a filozof Egon Bondy či herec Josef Kemr, který bydlel v nedalekém domě U Bílé řepy.
Ve vlastnictví Baráčníků je budova dodnes. V roce 2016 spolek neprodloužil smlouvu dosavadnímu provozovateli restaurace a Rychtu převzal italský hoteliér. Zatímco pravidelná kulturní vystoupení tímto zanikla, restaurace fungovala dále až do roku 2020. V současnosti příznivci Rychty na obnovení provozu stále čekají.